4 Azs 398/2020

Rubrum

4 Azs 398/2020 - 31 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Pally a soudců Mgr. Aleše Roztočila a Mgr. Petry Weissové v právní věci žalobce: B. D., zast. JUDr. Vladimírem Čarňanským, advokátem, se sídlem Vodičkova 41, Praha 1, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 8. 4. 2020, č. j. OAM-688/ZA/ZA11-K03-2019, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 7. 12. 2020, č. j. 4 Az 24/2020 - 31, takto:

Výrok

Kasační stížnosti žalobce s e p ř i z n á v á odkladný účinek vůči rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 7. 12. 2020, č. j. 4 Az 24/2020 - 31, a vůči rozhodnutí žalovaného ze dne 8. 4. 2020, č. j. OAM-688/ZA/ZA11-K03-2019.

Odůvodnění

I. Vymezení věci a návrh na přiznání odkladného účinku

1. Rozhodnutím žalovaného ze dne 8. 4. 2020, č. j. OAM-688/ZA/ZA11-K03-2019, bylo zastaveno řízení o udělení mezinárodní ochrany žalobci podle ustanovení § 25 písm. d) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o azylu“). Žalobce se totiž nedostavil k pohovoru ve věci jeho žádosti o mezinárodní ochranu, ač k tomu byl podle žalovaného řádně vyzván.

2. Žalobu proti tomuto rozhodnutí žalovaného zamítl Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 7. 12. 2020, č. j. 4 Az 24/2020 - 31.

3. Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále též „stěžovatel“) kasační stížnost, v níž zároveň požádal o přiznání odkladného účinku. Stěžovatel je přesvědčen, že jsou splněny podmínky pro jeho přiznání, neboť v případě, že nabude vykonatelnosti žalobou napadené rozhodnutí, ztratí možnost legálního pobytu na území České republiky a bude muset její území opustit. Vycestováním by přitom byla způsobena újma jeho novorozenému synovi, kterému by byl ztížen až zmařen kontakt s otcem. V případě nepřiznání odkladného účinku by tak stěžovatel nemohl nadále podporovat svoji ženu a dítě, když manželka s ním do Nigérie vycestovat nemůže.

4. Žalovaný navrhl, aby soud kasační stížnosti odkladný účinek nepřiznal, neboť situace stěžovatele není natolik výjimečná oproti jiným žadatelům o azyl v obdobném postavení. 4 Azs 398/2020 V důsledku vycestování by přitom stěžovateli nevznikla nenahraditelná újma, když soukromí a rodinný život není chráněn absolutně.

II. Posouzení návrhu Nejvyšším správním soudem

5. Nejvyšší správní soud zjistil, že návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti byl podán včas a osobou k tomu oprávněnou. Podání kasační stížnosti přitom nemá v posuzované věci ze zákona odkladný účinek, jak vyplývá z § 32 odst. 2 a 5 zákona o azylu. Proto Nejvyšší správní soud přistoupil k věcnému posouzení návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti podle § 73 ve spojení s § 107 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“).

6. Podle § 107 s. ř. s. nemá kasační stížnost odkladný účinek. Soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat; § 73 odst. 2 až 5 s. ř. s. se užije přiměřeně. Podle § 73 odst. 2 s. ř. s. lze přiznat odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.

7. Z těchto ustanovení vyplývá, že možnost přiznání odkladného účinku kasační stížnosti je podmíněna kumulativním naplněním dvou objektivních podmínek: 1) výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí by znamenaly pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a 2) přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Odkladný účinek má charakter institutu mimořádného, vyhrazeného pro ojedinělé případy; je koncipován jako dočasná procesní ochrana stěžovatele jako účastníka řízení před okamžitým výkonem pro něj nepříznivého soudního, resp. správního rozhodnutí; přiznáním odkladného účinku je prolamována právní moc rozhodnutí (srov. např. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 8. 2015, č. j. 6 Azs 163/2015 - 38).

8. Stěžovatel tvrdí, že by výkonem rozsudku Městského soudu v Praze a rozhodnutí žalovaného došlo k rozdělení jeho rodiny a bylo by tak zasaženo do oprávněných zájmů dítěte. V dané věci by tedy mohlo být dotčeno právo stěžovatele a jeho syna na respektování soukromého a rodinného života ve smyslu čl. 8 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod i zásady nejlepšího zájmu dítěte zakotvené v Úmluvě o právech dítěte.

9. V projednávaném případě by vykonatelnost žalobou napadeného rozhodnutí pro stěžovatele znamenala praktickou nutnost odcestovat z území České republiky. Vzhledem ke skutečnosti, že stěžovatel vychovává dvouměsíčního syna, který i s jeho matkou pobývá na území České republiky, dopadly by důsledky vycestování stěžovatele závažným způsobem i na ně. V tak nízkém věku dítěte by přitom odloučení i od jednoho rodiče po nikoliv krátkou dobu zcela jistě představovalo újmu ve formě dotčení práva tohoto dítěte na respektování soukromého a rodinného života i na zohlednění jeho nejlepšího zájmu. Nelze přitom podceňovat ani újmu, která by vznikla stěžovateli v důsledku nutnosti opustit své bydliště i rodinné zázemí. 4 Azs 398/2020 - 32 pokračování

10. Jelikož Nejvyšší správní soud považoval újmu hrozící stěžovateli za odůvodňující přiznání odkladného účinku jeho kasační stížnosti, přistoupil k poměřování újmy, která by mu mohla vzniknout nepřiznáním odkladného účinku, a újmy, která by mohla vzniknout jiným osobám, pokud by k odložení účinků jinak závazného rozhodnutí došlo. Zásah do práv stěžovatele by byl v případě nepřiznání odkladného účinku podstatný, naproti tomu nelze dovozovat, že by přiznání odkladného účinku mělo způsobit jakoukoliv újmu jiným osobám. První kritérium přiznání odkladného účinku je proto splněno.

11. Pokud jde o možný rozpor s důležitým veřejným zájmem, je třeba poměřovat intenzitu hrozícího zásahu do práv svědčících stěžovateli s intenzitou narušení veřejného zájmu (srov. např. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 8. 2008, č. j. 5 As 17/2008 - 131). V projednávaném případě by přiznání odkladného účinku mohlo být v rozporu s požadavkem, aby na území České republiky pobývaly osoby v souladu s právními předpisy. Jak již bylo výše uvedeno, újma způsobená stěžovateli nepřiznáním odkladného účinku by mohla být podstatná. Intenzita narušení zmíněného veřejného zájmu by naopak vzhledem k předběžné povaze přiznání odkladného účinku byla mírná. Z informací, jež má Nejvyšší správní soud k dispozici, přitom nevyplývá, že by z hlediska veřejného zájmu představovala hrozbu již samotná přítomnost stěžovatele na území České republiky. Intenzita újmy vzniklé stěžovateli neodložením právních účinků rozsudku krajského soudu a rozhodnutí žalovaného tak převáží nad potenciálním dotčením veřejného zájmu, a je proto splněna i druhá podmínka pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.

III. Závěr

12. Z výše uvedených důvodů Nejvyšší správní soud stěžovateli vyhověl a jeho kasační stížnosti přiznal odkladný účinek podle § 107 ve spojení s § 73 odst. 2 s. ř. s. Do rozhodnutí o kasační stížnosti se tak pozastavují účinky rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 7. 12. 2020, č. j. 4 Az 24/2020 - 31, a rozhodnutí žalovaného ze dne 8. 4. 2020, č. j. OAM-688/ZA/ZA11-K03-2019.

13. Nejvyšší správní soud připomíná, že může usnesení o přiznání odkladného účinku i bez návrhu usnesením zrušit, ukáže-li se v průběhu řízení, že pro přiznání odkladného účinku nebyly důvody, nebo že tyto důvody v mezidobí odpadly (§ 73 odst. 5 ve spojení s § 107 s. ř. s.). Z usnesení o přiznání či nepřiznání odkladného účinku kasační stížnosti rovněž nelze dovozovat jakékoliv závěry ohledně toho, jak bude rozhodnuto o samotné kasační stížnosti. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 18. ledna 2021 JUDr. Jiří Palla předseda senátu 4 Azs 398/2020