5 As 184/2014

Rubrum

USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jakuba Camrdy a soudců JUDr. Lenky Matyášové a Mgr. Ondřeje Mrákoty v právní věci žalobce: F. B., proti žalované: Česká lékařská komora, se sídlem Dolní náměstí 38, Olomouc, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 9. 10. 2014, č. j. 22 A 87/2014 - 39, takto:

Výrok

I. Řízení s e z a s t a v u j e .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

Odůvodnění

Kasační stížností se žalobce (stěžovatel) domáhá zrušení usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 9. 10. 2014, č. j. 22 A 87/2014 - 39, kterým krajský soud odmítl žalobu, kterou stěžovatel podal proti rozhodnutí Čestné rady České lékařské komory ze dne 16. 5. 2014, č. j. 13/72-001/0875. Jelikož stěžovatel při podání kasační stížnosti nesplnil svou poplatkovou povinnost a rovněž nedoložil splnění podmínky dle § 105 odst. 2 s. ř. s (předložením plné moci udělené jím advokátu nebo předložením dokladu o stěžovatelově vysokoškolském právnickém vzdělání), vyzval jej Nejvyšší správní soud usnesením ze dne 18. 11. 2014, č. j. 5 As 184/2014 – 9, ve stanovené lhůtě k zaplacení soudního poplatku a předložení plné moci udělené advokátovi nebo k předložení dokladu o vysokoškolském právnickém vzdělání. Jelikož v kasační stížnosti stěžovatel taktéž neuvedl, čeho se domáhá (neformuloval tedy žádný petit), vyzval jej zdejší soud zmíněným usnesením ze dne 18. 11. 2014, č. j. 5 As 184/2014 – 9, rovněž k odstranění nedostatku kasační stížnosti spočívajícího v absenci petitu. V podání doručeném Nejvyššímu správnímu soudu dne 2. 12. 2014 stěžovatel zopakoval některé své výtky k postupu vězeňského lékaře, žalované i krajského soudu. Zároveň žádal o posouzení, „jaká je spravedlnost a jak léčí doktoři a nic se jim nestane“; dodal, že poté má být věc skartována a skončena, neboť je stěžovatel již starý a nechce se trápit. V daném podání také poukázal na svou nemajetnost, která mu neumožňuje nést náklady řízení spočívající v zaplacení soudního poplatku a placení právního zástupce. S ohledem na celkové okolnosti případu a obsah podání stěžovatele doručeného dne 2. 12. 2014 vyhodnotil Nejvyšší správní soud toto podání jako žádost o osvobození od soudních poplatků a návrh na ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti. Usnesením ze dne 6. 1. 2015, č. j. 5 As 184/2014 – 21, však Nejvyšší správní soud žádost stěžovatele o osvobození od soudních poplatků a návrh na ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti zamítl, neboť dospěl k závěru, že se v případě kasační stížností stěžovatele jedná o zjevně neúspěšný návrh ve smyslu § 36 odst. 3 s. ř. s. Zároveň Nejvyšší správní soud v tomtéž usnesení stěžovatele opětovně vyzval, aby ve lhůtě 2 týdnů od doručení tohoto usnesení zaplatil soudní poplatek a předložil plnou moc udělenou advokátovi nebo aby předložil doklad o vysokoškolském právnickém vzdělání; stejně tak zdejší soud stěžovatele znovu vyzval k upřesnění petitu kasační stížnosti. Stěžovatel byl mj. poučen o tom, že nebude-li poplatek ve stanovené lhůtě zaplacen, soud řízení zastaví. Dle doručenky bylo stěžovateli usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 1. 2015, č. j. 5 As 184/2014 – 21, doručeno dne 13. 1. 2015. Dvoutýdenní lhůta k zaplacení soudního poplatku tak uplynula dne 27. 1. 2015. V takto stanovené lhůtě ani později však stěžovatel soudní poplatek nezaplatil. Podle § 4 odst. 1 písm. d) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (dále jen „zákon o soudních poplatcích“) vzniká poplatková povinnost podáním kasační stížnosti. Podle § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích, nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí; po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví. Podle § 47 písm. c) s. ř. s. soud řízení usnesením zastaví, stanoví-li tak tento nebo zvláštní zákon. Jak již bylo řečeno, Nejvyšší správní soud zjistil, že stěžovatel ve lhůtě stanovené usnesením ze dne 6. 1. 2015, č. j. 5 As 184/2014 – 21, ani později poplatek za kasační stížnost ve výši 5000 Kč neuhradil. Nejvyššímu správnímu soudu proto nezbylo, než řízení o kasační stížnosti podle § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích ve spojení s § 47 písm. c) s. ř. s. zastavit. Pro úplnost lze uvést, že stěžovatel rovněž soudu ve stanovené lhůtě nedoložil, že je zastoupen advokátem. Stěžovatel bez příslušného právnického vzdělání ovšem v řízení o kasační stížnosti advokátem zastoupen být musí (§ 105 odst. 2 s. ř. s.) a nesplnění této podmínky řízení by bylo důvodem pro odmítnutí kasační stížnosti, pokud by nebylo toto řízení pro nezaplacení soudního poplatku zastaveno. Jelikož bylo řízení o kasační stížnosti zastaveno, nemá podle § 60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s. žádný z účastníků právo na náhradu jeho nákladů. Nad rámec věci Nejvyšší správní soud dává stěžovateli ke zvážení, zda se s jím tvrzenými nedostatky v postupu vězeňského lékaře a žalované z povahy věci neobrátit na Veřejného ochránce práv, jehož kancelář sídlí na adrese Údolní 39, 602 00 Brno.

Poučení

Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné (§ 53 odst. 3, § 120 s. ř. s.). V Brně dne 29. ledna 2015 JUDr. Jakub Camrda předseda senátu