5 As 423/2021

Rubrum

USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Viktora Kučery a soudců JUDr. Lenky Matyášové a JUDr. Jakuba Camrdy v právní věci navrhovatele: Mgr. Bc. K. S., proti odpůrci: Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, se sídlem Sněmovní 4, Praha, v řízení o kasační stížnosti navrhovatele proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 25. 11. 2021, č. j. 11 A 211/2021 - 3, takto:

Výrok

I. Kasační stížnost s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

Odůvodnění

1. Kasační stížností se navrhovatel (dále jen „stěžovatel“) domáhal zrušení v záhlaví označeného usnesení Městského soudu v Praze (dále jen „městský soud“), kterým městský soud odmítl jeho návrh „na vyslovení neplatnosti rozhodnutí některých politických stran v Parlamentu ČR, Poslanecké sněmovny, a jejich návrhů“.

2. Usnesení městského soudu bylo stěžovateli do vlastních rukou doručováno dne 2. 12. 2021, nicméně vzhledem k tomu, že nebyl zastižen, bylo usnesení téhož dne uloženo a připraveno k vyzvednutí, stěžovateli byla zanechána výzva, aby si zásilku vyzvedl. Stěžovatel si však v desetidenní úložní lhůtě zásilku nevyzvedl, a jejím posledním dnem se tak považuje usnesení za doručené [srov. § 49 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 42 odst. 5 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“)]. Desátým dnem úložní lhůty byla neděle 12. 12. 2021, v souladu s § 40 odst. 3 s. ř. s., podle jehož věty první „[p]řipadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den“, tedy bylo posledním dnem lhůty pondělí 13. 12. 2021, a v tento den tak bylo napadené usnesení městského soudu stěžovateli doručeno fikcí (srov. mutatits mutandis nálezy Ústavního soudu ze dne 26. 11. 2013, sp. zn. II. ÚS 33/13, či ze dne 1. 10. 2014, sp. zn. IV. ÚS 2026/14). Na tom nic nemění ani skutečnost, že bylo stěžovateli následně dne 15. 12. 2021 usnesení vhozeno do poštovní schránky.

3. Lhůta pro podání kasační stížnosti činí dva týdny od doručení napadaného rozhodnutí, zmeškání této lhůty nelze prominout (§ 106 odst. 2 s. ř. s.). O tom byl stěžovatel v napadeném usnesení správně poučen. Poslední lhůta pro podání kasační stížnosti tak připadla na pondělí 27. 12. 2021. Stěžovatel však kasační stížnost odeslal prostřednictvím prostého e-mailu (jenž posléze potvrdil písemným podáním shodného obsahu) teprve dne 29. 12. 2021, tedy opožděně. Nejvyšší správní soud proto podle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s. kasační stížnost odmítl.

4. Pro úplnost Nejvyšší správní soud dodává, že stěžovatel v řízení o kasační stížnosti požádal o osvobození od soudních poplatků a navrhl, aby mu Nejvyšší správní soud ustanovil zástupce pro toto řízení. O těchto otázkách však zdejší soud nerozhodoval, neboť vzhledem k opožděnosti kasační stížnosti by byl takový postup nadbytečný.

5. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto v souladu s § 60 odst. 3 ve spojení s § 120 s. ř. s., podle nichž nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.

Poučení

Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné (§ 53 odst. 3, § 120 s. ř. s.). V Brně dne 24. února 2022 JUDr. Viktor Kučera předseda senátu