5 Azs 118/2026

Rubrum

5 Azs 118/2026 - 17 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Viktora Kučery a soudců JUDr. Lenky Matyášové a JUDr. Jakuba Camrdy v právní věci žalobce: U. A., zast. Mgr. Martinou Sklenskou, advokátkou se sídlem Moravské náměstí 754/13, Brno, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 936/3, Praha, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 28. 5. 2026, č. j. 34 Az 7/2026-38, o návrhu žalobce na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti takto:

Výrok

Kasační stížnosti s e p ř i z n á v á odkladný účinek.

Odůvodnění

1. Nejvyšší správní soud ve shora uvedené věci obdržel dne 15. 6. 2026 kasační stížnost žalobce (dále jen „stěžovatel“) proti v záhlaví označenému rozsudku Krajského soudu v Brně (dále jen „krajský soud“), kterým tento soud zamítl jeho žalobu proti rozhodnutí žalovaného ze dne 5. 3. 2026, č. j. OAM-166/ZA-ZA11-ZA01-2026. Tímto rozhodnutím žalovaný shledal opakovanou žádost žalobce o udělení mezinárodní ochrany nepřípustnou podle § 10a odst. 1 písm. e) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, v relevantním znění (dále jen „zákon o azylu“), a řízení o udělení mezinárodní ochrany zastavil podle § 25 písm. i) téhož zákona.

2. Společně s kasační stížností podal stěžovatel návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti podle § 107 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“). Stěžovatel v návrhu na přiznání odkladného účinku uvedl, že se obává o svůj život, neboť mu začal vyhrožovat otec, který stěžovatele, jeho matku i sourozence v minulosti týral; tato obava byla také novým důvodem pro podání druhé žádosti o mezinárodní ochranu. Stěžovatel se v případě návratu do země původu obává, že by mohl být ohrožen na životě, jelikož mu jako příslušníku azerské menšiny nebude 5 Azs 118/2026 poskytnuta stejná ochrana, jaká je poskytována etnickým Gruzíncům. Krajský soud nadto žalobě usnesením ze dne 20. 5. 2026, č. j. 34 Az 7/2026-29, odkladný účinek přiznal.

3. Žalovaný ve vyjádření k návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti uvedl, že návrh nesplňuje podmínky podle § 73 odst. 2 s. ř. s., proto navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnosti odkladný účinek nepřiznal.

4. V souladu s § 107 s. ř. s. nemá kasační stížnost odkladný účinek. Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat, přitom se užije přiměřeně § 73 odst. 2 s. ř. s., podle kterého lze přiznat odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.

5. Přiznání odkladného účinku je mimořádným institutem, kterým jsou před meritorním rozhodnutím o kasační stížnosti prolomeny právní účinky pravomocného rozhodnutí krajského soudu, na které je třeba nahlížet jako na zákonné a věcně správné až do jeho případného zrušení zákonným postupem. Odkladný účinek by tak měl být přiznáván jen v ojedinělých případech za splnění výše vymezených podmínek § 73 odst. 2 s. ř. s.

6. Nejvyšší správní soud po zhodnocení důvodů uvedených stěžovatelem a okolností projednávané věci dospěl k závěru, že podmínky pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti jsou v této věci splněny.

7. Možnost přiznání odkladného účinku kasační stížnosti je podmíněna kumulativním splněním dvou podmínek. Kasační stížnosti lze přiznat odkladný účinek, jestliže 1) by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká tímto přiznáním může vzniknout jiným osobám a 2) jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Stěžovatel má povinnost specifikovat újmu, která mu v případně nepřiznání odkladného účinku kasační stížnosti hrozí (viz např. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 6. 2019, č. j. 1 As 171/2019-48). Stěžovatelem tvrzená újma musí být závažná a reálná, nikoli pouze hypotetická a bagatelní (viz např. usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 6. 2020, č. j. 8 Azs 339/2019-38, č. 4039/2020 Sb. NSS).

8. Nejvyšší správní soud v prvé řadě posuzoval splnění podmínky nepoměrně větší újmy na straně stěžovatele ve srovnání s újmou, která by hrozila jiným osobám. Stěžovatel namítá, že pokud by byl nucen k návratu do země původu, mohl by jej jeho otec ohrozit na životě a policejní orgány by mu nebyly schopny zajistit ochranu. Stěžovatelem tvrzená újma je nepochybně závažná a reálná, nikoliv hypotetická a bagatelní. Stěžovatel v návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti splnil svou povinnost specifikovat konkrétní a reálnou hrozbu, která mu v případě nepřiznání tohoto odkladného účinku hrozí. Z informací, které má Nejvyšší správní soud k dispozici, nelze dovodit, že by tyto závažné obavy stěžovatele byly zcela nedůvodné. Stěžovateli hrozí intenzivní újma, pro kterou je možné kasační stížnosti odkladný účinek přiznat. 5 Azs 118/2026 - 18 pokračování

9. Naproti tomu z řízení před žalovaným, před krajským soudem, ani z jiných okolností není zřejmé, jakým způsobem by se přiznání odkladného účinku kasační stížnosti jakkoli negativně dotklo práv třetích osob. Nejvyšší správní soud proto má podmínku hrozby nepoměrně větší újmy, než jaká může v důsledku přiznání odkladného účinku vzniknout jiným osobám, za splněnou.

10. Dále bylo potřeba zabývat se otázkou rozporu přiznání odkladného účinku s veřejným zájmem. Tento veřejný zájem, se kterým by přiznání odkladného účinku kasační stížnosti mohlo být v rozporu, by měl tvrdit primárně žalovaný. Ten však ve svém vyjádření jen to, že nepovažuje zákonné podmínky přiznání odkladného účinku za splněné. Žádný konkrétní veřejný zájem, s nímž by bylo přiznání tohoto odkladného účinku v rozporu, žalovaný nespecifikoval. Nejvyšší správní soud má za to, že veřejný zájem, s nímž by mohlo být přiznání odkladného účinku v rozporu, není patrný ani z okolností projednávané věci. Přiznání odkladného účinku tak nebrání ani důležitý veřejný zájem.

11. Nejvyšší správní soud tedy kasační stížnosti (stejně jako krajský soud) v souladu s § 107 ve spojení s § 73 odst. 2 až 4 s. ř. s. odkladný účinek přiznal.

12. Nad rámec výše uvedeného Nejvyšší správní soud zdůrazňuje, že rozhodnutí o přiznání odkladného účinku je dočasné povahy a nijak nepředjímá, jakým způsobem bude o kasační stížnosti rozhodnuto, což vyplývá i z usnesení zdejšího soudu ze dne 4. 10. 2005, č. j. 8 As 26/2005-76, č. 1072/2007 Sb. NSS.

Poučení

Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné (§ 53 odst. 3, § 120 s. ř. s.). V Brně dne 15. července 2026 JUDr. Viktor Kučera předseda senátu