5 Azs 400/2019
č. j. 5 Azs 400/2019-41
V PLATNOSTI- KS Praha 45 Az 19/2019-30
- NSS 5 Azs 400/2019-41
Citované zákony (6)
Rubrum
5 Azs 400/2019 - 41 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Matyášové a soudců JUDr. Jakuba Camrdy a JUDr. Viktora Kučery v právní věci žalobce: A. M. M., zast. Mgr. Janem Tomaierem, advokátem se sídlem Černokostelecká 281/7, Praha, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 22. 10. 2019, č. j. 45 Az 19/2019 – 30, takto:
Výrok
I. Kasační stížnost s e z a m í t á .
II. Žalovanému s e náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti n e p ř i z n á v á .
III. Ustanovenému zástupci Mgr. Janu Tomaierovi s e p ř i z n á v á odměna za zastupování a náhrada hotových výdajů ve výši 8228 Kč, která mu bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Kasační stížností se žalobce (dále „stěžovatel“) domáhá zrušení shora označeného usnesení krajského soudu, kterým byla odmítnuta žaloba proti rozhodnutí žalovaného ze dne 20. 6. 2019, č. j. OAM-491/ZA-ZA11-K03-2018, kterým bylo z důvodu nepřípustné žádosti (§ 10a odst. 1 písm. e) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu) dle § 25 písm. i) téhož zákona, zastaveno řízení ve věci udělení mezinárodní ochrany.
2. V řízení před krajským soudem stěžovatel podal žalobu, ve které neuvedl žádný žalobní bod; požádal o ustanovení zástupce; vzhledem k tomu, že stěžovatel ani po opakované výzvě krajského soudu nedoplnil údaje, které uvedl ve formuláři o majetkových a výdělkových poměrech, usnesením krajského soudu ze dne 8. 10. 2019, č. j. 45 Az 19/2019 – 26, byla jeho žádost o ustanovení zástupce zamítnuta. Stěžovatel byl současně vyzván, aby ve lhůtě 15 dnů doplnil žalobní body, z nichž bude patrno, z jakých 5 Azs 400/2019 skutkových a právních důvodů považuje výrok napadeného rozhodnutí žalovaného za nezákonný; současně byl vyzván k označení důkazů, které navrhuje k prokázání svých tvrzení provést. Do vydání napadeného usnesení krajského soudu tak stěžovatel neučinil.
3. V kasační stížnosti stěžovatel namítá nepřezkoumatelnost napadeného usnesení o odmítnutí žaloby; tvrdí však, že usnesení o neustanovení zástupce je nezákonné, neboť soud postupoval nesprávně a neposoudil celkové poměry stěžovatele; dále uvádí skutečnosti týkající se situace v Kongu, kde probíhají nepokoje; stěžovatel má obavy, že by tam mohl být ohrožen na životě, neboť jeho otec byl politicky aktivní; ohrožen může být i na svém zdraví, neboť v zemi řádí epidemie ebola. Uvádí, že v České republice vede ustálený rodinný život, žije ve společné domácnosti s družkou; v České republice je zaměstnán a je ekonomicky soběstačný, nikdy nebyl trestně stíhán a není pro Českou republiku bezpečnostním rizikem.
4. Žalovaný se ke kasační stížnosti nevyjadřoval.
5. Nejvyšší správní soud po konstatování včasnosti kasační stížnosti, jakož i po splnění ostatních podmínek řízení, přezkoumal napadené usnesení krajského soudu v rozsahu a z důvodů dle § 109 odst. 3 a 4 s. ř. s., a dospěl k závěru, že kasační stížnost není důvodná.
6. Nejvyšší správní soud především musí konstatovat, že kasační důvody stěžovatele se zcela míjí s rozhodovacími důvody krajského soudu. Stěžovatel kasační stížnost podává proti usnesení, kterým byla jeho žaloba odmítnuta, neboť stěžovatel na výzvu soudu nedoplnil žalobní body, tedy neuvedl, z jakých skutkových či právních důvodů má krajský soud napadené rozhodnutí žalovaného, kterým bylo zastaveno řízení o žádosti o mezinárodní ochranu, přezkoumávat. Jeho kasační námitky však směřují výhradně k usnesení o neustanovení zástupce ze dne 8. 10. 2019, č. j. 45 Az 19/2019 – 26, které však je samostatným rozhodnutím proti němuž stěžovatel mohl podat kasační stížnost; o tom byl přitom v uvedeném usnesení řádně poučen.
7. Rovněž tak námitkami, jimiž stěžovatel míří k situaci ve své domovské zemi, se nemůže Nejvyšší správní soud zabývat z hlediska meritorního posouzení věci, tedy posouzení žádosti jako nepřípustné, resp., zastavení řízení o udělení mezinárodní ochrany, neboť tyto skutečnosti neposuzoval ani krajský soud, který žalobu pro neodstranění vad podání, dle § 37 odst. 5 s. ř. s. odmítl.
8. Nejvyšší správní soud přezkoumal postup krajského soudu ve smyslu § 103 odst. 1 písm. e) s. ř. s., tedy zda postupem krajského soudu nedošlo k nezákonnému odepření přístupu k soudu a k porušení práva stěžovatele na spravedlivý proces. Dospěl přitom po posouzení předloženého spisu krajského soudu k závěru, že tomu tak není; rozhodnutí krajského soudu má oporu ve spise. Stěžovateli bylo usnesení krajského soudu, jímž byl vyzván k doplnění žaloby, řádně doručeno, stěžovatel však na ně nikterak nereagoval. Krajský soud tak postupoval zcela v souladu se zákonem; úkonům, které v řízení provedl nelze ničeho vytknout; stěžovatel byl rovněž řádně poučen o právních následcích nesplnění výzvy k odstranění vad podání.
9. Vzhledem k tomu, že Nejvyšší správní soud přistoupil k věcnému posouzení věci bezprostředně po provedení nezbytných procesních úkonů v řízení před kasačním soudem, 5 Azs 400/2019 - 42 pokračování nerozhodoval již samostatně o žádosti stěžovatele o přiznání odkladného účinku, neboť by to bylo zjevně nadbytečné.
10. O nákladech řízení rozhodl Nejvyšší správní soud v souladu s § 60 odst. 1 ve spojení s § 120 s. ř. s. Žalovaný v řízení o kasační stížnosti žádné náklady nevynaložil, proto mu soud náhradu nákladů nepřiznal.
11. Nejvyšším správním soudem byl stěžovateli pro řízení o kasační stížnosti ustanoven advokát; v takovém případě hradí náklady právního zastoupení stát. Nejvyšší správní soud v souladu s vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, odměnu a náhradu nákladů ustanoveného advokáta za dva úkony právní služby (převzetí zastoupení, doplnění kasační stížnosti vč. žádosti o odkladný účinek; [§ 11 odst. 1 písm. a) a d) advokátního tarifu] a dále 2 x náhradu paušálních nákladů (§ 13 odst. 4 advokátního tarifu); celkem 6800 Kč; zástupce stěžovatele doložil registraci k DPH, tato částka se proto zvyšuje o DPH ve výši 21%, tedy celkem činí odměna ustanoveného zástupce 8228 Kč. Tato částka mu bude vyplacena z účtu Nejvyššího správného soudu do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku. P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 17. ledna 2020 JUDr. Lenka Matyášová předsedkyně senátu
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.