5 Azs 58/2020

Rubrum

5 Azs 58/2020 - 57 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jakuba Camrdy a soudců JUDr. Lenky Matyášové a JUDr. Viktora Kučery v právní věci žalobkyně: L. Z., zastoupena JUDr. Marošem Matiaškem, LL.M., advokátem se sídlem Ovenecká 78/33, Praha 7, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 7. 2. 2020, č. j. 2 Az 37/2017 – 28, takto:

Výrok

I. Řízení o kasační stížnosti s e z a s t a v u j e .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

III. Ustanovenému zástupci žalobkyně JUDr. Marošovi Matiaškovi, LL.M., advokátovi, s e p ř i z n á v á odměna za zastupování a náhrada hotových výdajů ve výši 8228 Kč, která mu bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění

1. Dne 20. 2. 2020 byla Nejvyššímu správnímu soudu doručena kasační stížnost žalobkyně (stěžovatelky) proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 7. 2. 2020, č. j. 2 Az 37/2017 – 28, kterým byla zamítnuta její žaloba proti rozhodnutí žalovaného ze dne 17. 3. 2017, č. j. OAM-543/ZA-ZA04-ZA17-PD1-2014, jímž nebyla stěžovatelce podle § 53a odst. 4 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o azylu“), prodloužena doplňková ochrana.

2. Dne 10. 12. 2021 bylo Nejvyššímu správnímu soudu doručeno sdělení žalovaného, podle něhož se stěžovatelka prohlášením ze dne 6. 12. 2021 na základě § 18 písm. c) zákona o azylu vzdala doplňkové ochrany. Nejvyšší správní soud se vzhledem ke zřejmé návaznosti prohlášení na předmět řízení o kasační stížnosti přípisem ze dne 14. 12. 2021, č. j. 5 Azs 58/2020 – 52, stěžovatelky dotázal, zda trvá na podané kasační stížnosti. Na uvedený přípis reagovala stěžovatelka podáním ze dne 20. 12. 2021, v němž prostřednictvím svého právního zástupce Nejvyššímu správnímu soudu sdělila, že kasační stížnost bere v celém rozsahu zpět. 5 Azs 58/2020

3. V souladu s dispoziční zásadou, která ovládá správní soudnictví, může navrhovatel disponovat řízením nebo jeho předmětem a může tedy i vzít svůj návrh zcela nebo zčásti zpět, dokud o něm soud nerozhodl (§ 37 odst. 4 s. ř. s.). Nejvyšší správní soud má s ohledem na obsah podání za to, že se stěžovatelka rozhodla vzít svoji kasační stížnost zpět, neboť projev vůle, jímž došlo ke zpětvzetí kasační stížnosti, nevzbuzuje žádné pochybnosti a dané podání má rovněž veškeré ostatní náležitosti ve smyslu § 37 odst. 2 a 3 s. ř. s. Nejvyšší správní soud proto v souladu s § 47 písm. a) ve spojení s § 120 s. ř. s. rozhodl o tom, že se řízení o kasační stížnosti zastavuje.

4. Dle § 60 odst. 3 s. ř. s. nemá žádný z účastníků řízení v případě jeho zastavení právo na náhradu jeho nákladů; to neplatí, byl-li podaný návrh vzat zpět pro pozdější chování odpůrce nebo bylo-li řízení zastaveno pro uspokojení navrhovatele. V daném případě však není ze zpětvzetí kasační stížnosti ani z jiného podkladu ve spise zřejmé, že by zpětvzetí kasační stížnosti bylo možné připisovat chování žalovaného, a nejedná se ani o zastavení řízení pro uspokojení navrhovatele ve smyslu § 60 odst. 3 ve spojení s § 62 s. ř. s. Nejvyšší správní soud tedy dle § 60 odst. 3 ve spojení s § 120 s. ř. s. rozhodl o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

5. Podle § 35 odst. 10 ve spojení s § 120 s. ř. s. hradí zástupci stěžovatelky, který byl soudem ustanoven k ochraně jejích práv, hotové výdaje a odměnu za zastupování stát. Zástupce stěžovatelky, advokát JUDr. Maroš Matiaško, LL.M., byl stěžovatelce ustanoven usnesením Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 4. 2020, č. j. 5 Azs 58/2020 – 22. Soud zástupci přiznal odměnu za dva úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, doplnění kasační stížnosti) ve výši 6200 Kč a dále paušální náhradu hotových výdajů advokáta ve výši 300 Kč za dva úkony právní služby v souladu s § 7, § 9 odst. 4 písm. d), § 11 odst. 1 písm. b) a d) a § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), celkem tedy 6800 Kč. Zpětvzetí kasační stížnosti nelze považovat za plnohodnotný úkon právní služby ve smyslu § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu. Zástupce stěžovatelky doložil, že je plátcem DPH, přiznaná částka se proto zvyšuje o tuto daň na celkových 8228 Kč a bude zástupci stěžovatelky vyplacena ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto usnesení.

Poučení

Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné (§ 53 odst. 3, § 120 s. ř. s.). V Brně dne 6. ledna 2022 JUDr. Jakub Camrda předseda senátu