5 Azs 9/2024

Rubrum

5 Azs 9/2024 - 38 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Matyášové a soudců JUDr. Jakuba Camrdy a JUDr. Viktora Kučery v právní věci žalobce: G. M. T. S. F., zastoupen JUDr. Štěpánem Pastorkem, advokátem, se sídlem Španělská 770/2, Praha 2, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 10. 1. 2024, č. j. 33 Az 20/2023-37, t a k t o:

Výrok

I. Kasační stížnost s e z a m í t á.

II. Žalovanému s e náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti n e p ř i z n á v á.

III. Ustanovenému zástupci žalobce JUDr. Štěpánu Pastorkovi se přiznává odměna a náhrada hotových výdajů ve výši 8 228 Kč. Tato částka mu bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Kasační stížností se žalobce (dále „stěžovatel“) domáhá zrušení shora označeného usnesení krajského soudu, kterým byla odmítnuta žaloba proti blíže neidentifikovanému rozhodnutí žalovaného, podle kterého státem příslušným k přijetí stěžovatele zpět podle čl. 18 odst. 1 písm. b) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 604/2013, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o mezinárodní ochranu podané státním příslušníkem třetí země nebo osobou bez státní příslušnosti v některém z členských států (dále jen „Dublinské nařízení“), je Rumunsko. Žalobu za stěžovatele podala Organizace pro pomoc uprchlíkům, z. s. (dále 5 Azs 9/2024 „podatelka“); přílohou žaloby byla plná moc opravňující podatelku k zastupování „v řízení o zajištění za účelem předání“ a k podání „žaloby proti zajištění“. Z obsahu žaloby bylo zřejmé, že předmětem nyní iniciovaného soudního řízení mělo být rozhodnutí o určení státu příslušného k přijetí cizince zpět podle Dublinského nařízení.

2. Krajský soud vyzval podatelku usnesením ze dne 29. 12. 2023, č. j. 33 Az 20/2023 - 21, aby ve lhůtě 3 pracovních dnů ode dne doručení výzvy předložila originál nebo ověřenou kopii plné moci prokazující její oprávnění zastupovat stěžovatele v této právní věci. Současně byl vyzván stěžovatel, aby v téže lhůtě označil a předložil žalobou napadené rozhodnutí. Výzva byla podatelce řádně doručena prostřednictvím datové schránky dne 2. 1. 2024.

3. Dne 2. 1. 2024 byla krajskému soudu doručena žaloba proti rozhodnutí žalovaného ze dne 15. 12. 2023, č. j. OAM-1579/DS-D03-D08-2023, společně s žádostí o přiznání odkladného účinku žaloby a žádostí o ustanovení zástupce, podána samotným stěžovatelem bez zastoupení. Soud toto podání zapsal jako novou žalobu vedenou pod sp. zn. 33 Az 1/2024 (u NSS je v této věci vedeno řízení o kasační stížnosti stěžovatele pod sp. zn. 4 Azs 35/2024).

4. Dne 3. 1. 2024 podatelka k výzvě soudu ze dne 29. 12. 2023 předložila totožnou plnou moc, tj. plnou moc opravňující podatelku k zastupování „v řízení o zajištění za účelem předání“a k podání „žaloby proti zajištění“; kopii žalobou napadeného rozhodnutí ze dne 15. 12. 2023, č. j. OAM-1579/DS-D03-D08-2023. Dne 4. 1. 2024 bylo soudu doručeno další doplnění žaloby podané podatelkou, které již obsahovalo toliko věcné argumenty k žalobě.

5. Krajský soud vycházel při posouzení věci z rozsudku rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 2. 2019, č. j. 6 As 405/2017 - 33, podle jehož závěrů je na místě v případě, že nebyla žaloba doprovozena průkazem zástupčího oprávnění třetí osoby, jež žalobu podává za žalobce, vyzvat k odstranění této vady právě onoho zmocněnce.

6. Na výzvu ze dne 29. 12. 2023 podatelka reagovala předložením plné moci stejného znění, pro které byla vyzvána k odstranění vad žaloby; dle krajského soudu neprokázala tedy, že je oprávněna stěžovatele v tomto řízení (o předání) zastupovat a činit za něj úkony (podání žaloby). Soudem stanovená lhůta k odstranění vad žaloby marně uplynula dne 6. 1. 2024, krajský soud proto postupoval dle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. a návrh podaný podatelkou usnesením odmítl z důvodu, že nebyly splněny podmínky řízení, přičemž tento nedostatek přes výzvu soudu nebyl odstraněn, a nelze proto v řízení pokračovat.

7. Proti usnesení krajského soudu podala za stěžovatele podatelka kasační stížnost, jejíž součástí byla žádost o ustanovení advokáta pro řízení o kasační stížnosti. Nejvyšší správní soud ustanovil stěžovateli usnesením ze dne 13. 2. 2024, č. j. 5 Azs 9/2024 - 21, zástupcem JUDr. Štěpána Pastorka, advokáta; současně jej vyzval k doplnění kasační stížnosti.

8. V kasační stížnosti stěžovatel uvádí důvody dle § 103 odst. 1 písm. d) a e) s. ř. s. Kasační stížnost přesahuje podle názoru stěžovatele ve smyslu § 104a s. ř. s. jeho vlastní 5 Azs 9/2024 - 39 pokračování zájem, neboť se jedná o posuzování otázky obsahu plné moci, která znemožnila ve svém důsledku meritorní projednání věci stěžovatele před krajským soudem. V případě stěžovatele se jedná o aplikaci principu legitimního očekávání účastníka řízení a předvídatelnosti soudního rozhodnutí. Dle stěžovatele ze soudu doložené plné moci se dalo bez dalšího dovodit, že se vztahuje i na řízení a rozhodnutí o určení státu, který je příslušný k převzetí stěžovatele podle Dublinského nařízení. Opačný přístup by zcela znemožnil udílení plných mocí ve vztahu k řízením, které započnou (bez dalších pochyb) v budoucnu, což je zavedenou a akceptovanou praxí. Stěžovatel namítá, že se krajský soud dopustil zásadního pochybení stran posouzení obsahu plné moci, což zapříčinilo to, že o jeho žalobě nebylo meritorně rozhodnuto. Z předložené plné moci dle stěžovatele jasně vyplývá, že se jedná o dokument zmocňující nejen k právním jednáním v rámci řízení, ve kterém dochází k zajištění stěžovatele za účelem jeho předání, ale také ke všem jednáním souvisejícím a na řízení navazujícím.

9. Stěžovatel dále podotýká, že krajský soud nadto zcela pomíjí možnost stěžovatele a podatelky efektivně mezi sebou komunikovat v době, která byla poskytnuta k odstranění vytýkané vady plné moci. Usnesení, kterým byla podatelka vyzvána k nápravě tvrzených nedostatků zmocnění, bylo vydáno 29. 12. 2023 (pátek) a doručeno 2. 1. 2024 (první pracovní den roku 2024). Poslední den lhůty připadl opět na pátek – 5. 1. 2024. Pouhé tři dny pak nebyly dostatečné k tomu, aby se stěžovatel se svým právním zástupcem spojil, a to i proto, že pracovníci podatelky se potýkali se značnými problémy s umožněním přístupu do Zařízení pro zajištění cizinců Balková.

10. Žalovaný ve vyjádření podotkl, že kasační stížnost směřuje do procesního postupu soudu, který měl vyložit formulaci uvedenou v plné moci: „Zplnomocnění dávám ke všem právním úkonům s řízením souvisejícím a na řízení navazujícím,…“, tedy zda plná moc slouží k zastoupení v řízení o zajištění za účelem předání, a nebo jestli mimo jiné má být předmětem soudního řízení i rozhodnutí o určení státu příslušného k přijetí cizince zpět podle Dublinského nařízení jakožto řízení navazující. Žalovaný navrhuje usnesení krajského soudu zrušit; současně upozorňuje, že v řízení založeném „druhou“ žalobou (sp. zn. 33 Az 1/2024) byl již dne 23. 2. 2024 vydán rozsudek. S ohledem na uvedené žalovaný ponechá plně na úvaze NSS posouzení důvodnosti podané kasační stížnosti.

11. Nejvyšší správní soud po konstatování včasnosti kasační stížnosti, jakož i splnění ostatních podmínek řízení, se zabýval tím, zda je kasační stížnost přijatelná (§ 104a s. ř. s.).

12. Pro vlastní vymezení institutu nepřijatelnosti Nejvyšší správní soud odkazuje na své usnesení ze dne 26. 4. 2006, č. j. 1 Azs 13/2006 - 39, č. 933/2006 Sb. NSS, v němž vyložil neurčitý právní pojem „přesah vlastních zájmů stěžovatele“. Znaky tohoto pojmu jsou naplněny v případě „rozpoznatelného dopadu řešené právní otázky nad rámec konkrétního případu“. V intencích judikatury je kasační stížnost ve věcech (nejen) mezinárodní ochrany přijatelná v následujících typových případech: (1) kasační stížnost se dotýká právních otázek, které dosud nebyly vůbec či nebyly plně řešeny judikaturou; (2) kasační stížnost se týká právních otázek, které jsou dosavadní judikaturou řešeny rozdílně; (3) kasační stížnost bude přijatelná pro potřebu učinit judikaturní odklon; (4) pokud by bylo v napadeném rozhodnutí krajského soudu shledáno zásadní pochybení, které mohlo mít dopad do hmotněprávního postavení stěžovatele (viz též usnesení rozšířeného senátu NSS ze dne 5 Azs 9/2024 25. 3. 2021, č.j. 8 As 287/2020 - 33, rozsudek ze dne 16. 6. 2021, č. j. 9 As 83/2021 - 28 či rozsudek ze dne 10. 6. 2021, č. j. 1 As 124/2021 - 28).

13. Ve světle výše vymezených kritérií Nejvyšší správní soud konstatuje, že důvody uvedené v kasační stížnosti lze podřadit pod zásadní pochybení krajského soudu při rozhodování o žalobě, které mělo za následek nepříznivý dopad do hmotněprávního postavení stěžovatele, resp. odepření přístupu k soudu. Nejvyšší správní soud proto přijal kasační stížnost k věcnému projednání.

14. Nejvyšší správní soud předně neshledal napadený rozsudek krajského soudu nepřezkoumatelným. Z konstantní judikatury vyplývá, že má-li být soudní rozhodnutí přezkoumatelné, musí z něj být patrné, jaký skutkový stav vzal soud za rozhodný, jakým způsobem postupoval při posuzování rozhodných skutečností. Tato kritéria napadené rozhodnutí splňuje, neboť je z jeho odůvodnění zcela zřejmé, jakými úvahami byl krajský soud při posouzení věci veden a k jakému závěru na jejich základě dospěl; v přezkoumávaném usnesení srozumitelně vyložil, z jakého důvodu nemohl o věci stěžovatele meritorně rozhodovat a proč musel návrh odmítnout. Skutečnost, že stěžovatel se závěry krajského soudu nesouhlasí, nepředstavuje důvod pro zrušení napadeného usnesení pro (namítanou) nepřezkoumatelnost.

15. Nejvyšší správní soud pro přehled shrnuje, že v důsledku postupu podatelky, stěžovatele jakož i samotného krajského soudu nastala situace, kdy se tatáž věc, tj.- přezkum rozhodnutí žalovaného ze dne 15. 12. 2023, č. j. OAM-1579/DS-DO3-DO8-2023, rozpadla do dvou řízení. Nejvyšší správní soud dodává, že v řízení zahájeném podáním žaloby samotným stěžovatelem (vedeno u KS pod sp. zn. 33 Az 1/2024) bylo rozhodnuto krajským soudem rozsudkem ze dne 23. 2. 2024, č. j. 33 Az 1/2024 - 55, přičemž žaloba byla zamítnuta; tento rozsudek je napaden kasační stížností vedenou u NSS pod sp. zn. 4 Azs 35/2024.

16. Nejvyšší správní soud konstatuje, že plná moc ze dne 15. 12. 2023, předložená podatelkou jejíž rozsah činí stěžovatel sporným, v úplnosti zní: „Zplnomocňuji tímto Organizaci pro pomoc uprchlíkům, z. s., IČO: 457 68 676, se sídlem Poděbradská 173/5, 190 00 Praha 9, k mému zastoupení v řízení o mém zajištění za účelem předání podle přímo použitelného právního předpisu Evropské unie, kterým je Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 604/2013 ze dne 26. 6. 2013, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o mezinárodní ochranu podané státním příslušníkem třetí země nebo osobou bez státní příslušnosti v některém z členských států (přepracované znění). Zplnomocnění dávám ke všem právním úkonům s řízením souvisejícím a na řízení navazujícím, mimo jiné i k podávání řádných a mimořádných opravných prostředků, včetně podání žaloby proti zajištění, přebírání písemností a případné kasační stížnosti. Beru na vědomí, že mě v rámci řízení bude zastupovat pověřený zaměstnanec organizace.“ (zvýrazněno NSS).

17. Dle Nejvyššího správního soudu rozsah zmocnění, tak jak jej prezentovala podatelka, lze vyložit v souvislostech celého příběhu stěžovatele i tak, jak předestřel stěžovatel, neboť řízení o předání je nepochybně řízením úzce souvisejícím a navazujícím na řízení o předchozím zajištění. Nejvyšší správní soud nicméně nemohl přehlédnout, že o věci stěžovatele bylo meritorně rozhodnuto v jiném řízení (na základě jím podané žaloby). Krajský soud přitom při posouzení věci vycházel rovněž z obsáhlé věcné argumentace, 5 Azs 9/2024 - 40 pokračování kterou poskytla podatelka v doplnění žaloby ze dne 4. 1. 2024 (viz rozsudek krajského soudu ze dne 23. 2. 2024, č. j. 33 Az 1/2024 - 55). Jinými slovy, stěžovateli tedy nebylo v důsledku procesního postupu krajského soudu (přičemž je třeba přiznat, že ne příliš šťastného) odepřeno právo na spravedlivý proces; jeho věc byla in meritum projednána. Kasační námitka stěžovatele, že v důsledku pochybení krajského soudu o návrhu stěžovatele nebylo meritorně rozhodnuto, je tedy lichá.

18. Nejvyšší správní soud konstatuje, že jakkoli postup krajského soudu neshledal správným, neboť z plné moci bylo lze dovodit v procesních navazujících souvislostech zmocnění i pro řízení ve věci předání, pročež nebylo nutno postupovat dle § 37 odst. 5 s. ř. s. a vyzývat podatelku k odstranění vad návrhu, zrušení napadeného usnesení za situace, kdy ve věci stěžovatele bylo bezprostředně následně krajským soudem meritorně rozhodnuto, by bylo pouze formalismem, který by k poskytnutí efektivní soudní ochrany již nemohl vést.

19. Nejvyšší správní soud proto neshledal kasační stížnost opodstatněnou, pročež ji zamítl.

20. O nákladech řízení rozhodl Nejvyšší správní soud v souladu s § 60 odst. 1 ve spojení s § 120 s. ř. s. Žalovanému náklady přesahující jeho běžnou správní činnost nevznikly, proto mu osud náhradu nákladů řízení nepřiznal.

21. Stěžovateli byl v řízení o kasační stížnosti ustanoven zástupcem advokát; v takovém případě hradí odměnu a hotové výdaje stát (§ 35 odst. 10 ve spojení s § 120 s. ř. s.). Ustanovenému advokátovi náleží dle vyhl. č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), odměna a náhrada hotových výdajů za dva úkony právní služby – převzetí zastoupení a písemné podání soudu ve věci samé [§ 11 odst. 1 písm. b) a d) advokátního tarifu], celkem tedy 2 x 3 100 Kč; tato částka se zvyšuje o 2 x 300 Kč paušální náhrada hotových výdajů podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu. Za 2 úkony právní služby proto náleží advokátovi celkem 6 800 Kč; tato částka se v souladu s § 57 odst. 2 s. ř. s. zvyšuje o DPH ve výši 21%, celkem tedy 8 228 Kč. Odměna a náhrada hotových výdajů bude advokátovi vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do 30ti dnů od právní moci tohoto rozsudku. P o u č e n í: Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 19. června 2024 JUDr. Lenka Matyášová předsedkyně senátu