6 Ads 130/2025

Rubrum

6 Ads 130/2025 – 28 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Filipa Dienstbiera, soudkyně Veroniky Juřičkové a soudce Václava Štencla v právní věci žalobkyně: L. K., proti žalovanému: rozhodčí orgán Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky, sídlem Orlická 4/2020, Praha 3, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 27. 2. 2025, sp. zn. S-PP-VZP-2407359202T8G5, o kasační stížnosti žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 26. 8. 2025, č. j. 8 Ad 9/2025-29, takto:

Výrok

I. Kasační stížnost s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

Odůvodnění

1. Žalobkyně žalobou brojila proti rozhodnutí žalovaného, kterým bylo zamítnuto odvolání žalobkyně a potvrzeno rozhodnutí Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR ze dne 3. 1. 2025, kterým byla žalobkyni stanovena podle § 25a odst. 1 a 2 a § 28c zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, pravděpodobná výše pojistného za roky 2021, 2022 a 2023 v celkové výši 132 654 Kč.

2. Městský soud stěžovatelku usnesením ze dne 14. 7. 2025, č. j. 8 Ad 9/2025-22, vyzval k zaplacení soudního poplatku. Stěžovatelka na výzvu zareagovala vyjádřením, že vědomě odmítá zaplatit soudní poplatek, a to mj. z důvodu nesouhlasu s podmíněním přístupu ke spravedlnosti. Řízení o žalobě městský soud pro nezaplacení soudního poplatku podle § 9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, zastavil.

3. Žalobkyně (stěžovatelka) usnesení městského soudu o zastavení řízení napadla kasační stížností.

4. Nejvyšší správní soud usnesením ze dne 21. 10. 2025, č. j. 6 Ads 130/2025-12, stěžovatelku podle § 105 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“) vyzval k doložení splnění podmínky povinného zastoupení advokátem. K tomu stanovil lhůtu 15 dní. V usnesení stěžovatelku poučil, že nevyhoví-li stěžovatelka výzvě k předložení plné moci udělené advokátovi pro řízení o kasační stížnosti, ani neprokáže, že má vysokoškolské právnické vzdělání vyžadované pro výkon advokacie, 6 Ads 130/2025 soud její kasační stížnost odmítne. Usnesení č. j. 6 Ads 130/2025-12 bylo stěžovatelce doručeno datovou schránkou podnikající fyzické osoby fikcí dne 15. 12. 2025, k tomu viz doručenku připojenou k č. l. 12 (předtím Nejvyšší správní soud totéž usnesení stěžovatelce doručil fikcí dne 3. 11. 2025 do datové schránky fyzické osoby). Poslední den lhůty připadl na úterý 30. 12. 2025.

5. Dne 3. 1. 2026 bylo Nejvyššímu správnímu soudu doručeno podání, jímž stěžovatelka požádala o ustanovení advokáta pro bono. Nejvyšší správní soud podání vyhodnotil jako žádost o ustanovení zástupce. Proto vyzval stěžovatelku k doložení osobních, majetkových a výdělkových poměrů, k tomu stanovil lhůtu 2 týdny (přípis ze dne 9. 1. 2026, doručen dne 19. 1. 2026, č. l. 18).

6. Stěžovatelka v odpovědi na tuto výzvu mj. zdůraznila, že žádný soud po ní nemůže chtít poplatky a nemůže ani chtít, aby nesla náklady, byť dočasné, za ochranu jejích práv. Dále sdělila, že státu o sobě nebude poskytovat žádné informace. Informace o svých majetkových poměrech považuje za své soukromí, které je ústavou považováno za nedotknutelné.

7. Stěžovatelka navrhla, aby Nejvyšší správní soud o její žádosti o ustanovení zástupce rozhodl takto: „Žalobkyně je osvobozena od nutnosti hradit soudní poplatky i poplatky za advokáta, neboť tento požadavek není v souladu s platnou legislativou o přístupu k soudu, žalobkyně prokázala nedostatek prostředků a důležitost a citlivost žaloby naplňuje výjimečnost situace zakládající právo na plné osvobození od poplatků v souladu s § 36 odst. (3) zákona č. 150/2002 Sb., správní soudní řád.“

8. Jak vyplývá z výše uvedeného, stěžovatelka výzvě k doložení osobních, majetkových a výdělkových poměrů nevyhověla a výslovně sdělila, že tak ani neučiní, neboť je to v rozporu s jejím přesvědčením. Nejvyšší správní soud tak neměl možnost posoudit, zda jsou naplněny předpoklady pro ustanovení zástupce soudem ve smyslu § 35 odst. 10 s. ř. s.

9. Usnesením ze dne 4. 2. 2026, č. j. 6 Ads 130/2025-25, Nejvyšší správní soud žádost žalobkyně o ustanovení zástupce zamítl.

10. Stěžovatelka ani poté až do vydání tohoto usnesení splnění podmínky dle § 105 odst. 2 s. ř. s. nedoložila.

11. S ohledem na výše uvedené Nejvyšší správní soud kasační stížnost podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s. odmítl, neboť nedostatek podmínky řízení o kasační stížnosti spočívající v nedostatku zastoupení nebyl na výzvu soudu odstraněn. Učinil tak bez další výzvy k prokázání zastoupení advokátem nebo odpovídajícího právnického vzdělání, neboť k tomu měla stěžovatelka dostatek času, lhůta podle předchozí výzvy marně uplynula a stěžovatelka srozumitelně vyjádřila svůj postoj k výzvám Nejvyššího správního soudu, takže další výzva by byla zjevně nadbytečná.

12. Za této situace se Nejvyšší správní soud nemohl zabývat věcnou námitkou stěžovatelky, že byla v řízení před městským soudem vyzvána k zaplacení soudního poplatku, od něhož byla dle zákona osvobozena.

13. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o § 60 odst. 3 ve spojení s § 120 s. ř. s., podle nichž žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, pokud byla kasační stížnost odmítnuta. 6 Ads 130/2025 - 29 Pokračování P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 5. března 2026 JUDr. Filip Dienstbier, Ph.D. předseda senátu