6 Ads 73/2011

Rubrum

6 Ads 73/2011 - 49 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Bohuslava Hnízdila a soudkyň JUDr. Milady Tomkové a JUDr. Kateřiny Šimáčkové v právní věci žalobce: P. Č., proti žalované: Česká advokátní komora, se sídlem Národní 16, Praha 1, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 28. 1. 2011, č. j. 30 A 81/2010 - 33, takto:

Výrok

I. Kasační stížnost s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

Odůvodnění

Žalobce (dále jen „stěžovatel“) se v řízení před Krajským soudem v Brně domáhal přezkoumání rozhodnutí žalované ze dne 26. 7. 2010, č. j. 1760/10, kterým žalovaná neurčila žalobci k poskytnutí právní služby advokáta podle § 18 odst. 2 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů. Usnesením ze dne 28. 1. 2011, č. j. 30 A 81/2010 - 33, krajský soud zamítl návrh na vyslovení neúčinnosti doručení písemnosti - usnesení č. j. 30 A 81/2010 - 16 ze dne 10. 11. 2010. Toto rozhodnutí stěžovatel napadl kasační stížností ze dne 9. 2. 2011 a domáhá se zrušení tohoto usnesení. Kasační stížností ze dne 9. 2. 2011 se stěžovatel domáhá zrušení rozhodnutí krajského soudu ze dne 28. 1. 2011, č. j. 30 A 81/2010 - 33, jímž byl zamítnut jeho návrh na vyslovení neúčinnosti doručení usnesení téhož soudu ze dne 10. 11. 2010, č. j. 30 A 81/2010 - 16. V kasační stížnosti uvádí, že posouzení námitky neúčinnosti doručení soudem je naprosto vadné, a dále stěžovatel snáší argumenty pro nezákonnost doručování písemností podle § 50 o. s. ř. ve spojení s užívanými soudními obálkami Stěžovatel je osobou oprávněnou k podání kasační stížnosti (§ 102 s. ř. s.), neboť byl účastníkem řízení, z něhož napadené rozhodnutí vzešlo, a svou kasační stížnost podal včas (§ 106 odst. 2 s. ř. s.). Nicméně nesplňuje jinou z podmínek přípustnosti kasační stížnosti, 6 Ads 73/2011 - 50 napadá rozhodnutí, proti němuž není kasační stížnost přípustná, o čemž byl stěžovatel krajským soudem řádně poučen. Nejvyšší správní soud se k otázce přípustnosti mimořádného opravného prostředku – kasační stížnosti – proti rozhodnutím soudů o zamítnutí návrhu na vyslovení neúčinnosti doručení podle § 50d o. s. ř. již ve své rozhodovací činnosti vyslovil. V usnesení ze dne 25. 8. 2010, č. j. 3 Ans 13/2010 - 109 (všechna zde citovaná rozhodnutí Nejvyššího správního soudu jsou dostupná na www.nssoud.cz), Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že „usnesení krajského soudu o návrhu účastníka řízení na prohlášení doručení rozhodnutí za neúčinné podle § 50d odst. 1 o. s. ř. je rozhodnutím, jímž se ve smyslu § 104 odst. 3 písm. b) s. ř. s. pouze upravuje vedení řízení; kasační stížnost proti takovému usnesení je proto nepřípustná.“ V nyní projednávaném případě neshledává Nejvyšší správní soud žádné důvody, proč se od vysloveného závěru odchýlit, neboť jej považuje za správný. Tuto kasační stížnost je tedy nutno považovat za nepřípustnou a jako takovou ji odmítnout. Na základě uvedeného proto Nejvyšší správní soud kasační stížnost podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s. jako nepřípustnou odmítl. Výrok o nákladech řízení má odůvodnění v ustanovení § 60 odst. 3 s. ř. s. (za použití § 120 s. ř. s.), podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba (v tomto případě kasační stížnost) odmítnuta. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 22. června 2011 JUDr. Bohuslav Hnízdil předseda senátu