6 As 124/2022

Rubrum

6 As 124/2022 - 20 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Tomáše Langáška, soudce Filipa Dienstbiera a soudkyně Veroniky Juřičkové v právní věci žalobce: Mgr. D. D., proti žalovanému: Úřad pro ochranu osobních údajů, sídlem Pplk. Sochora 27, Praha 7, týkající se žaloby proti rozhodnutí žalovaného ze dne 19. ledna 2021 č. j. UOOU-00113/21-2, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 13. dubna 2022 č. j. 31 A 30/2021 - 236, takto:

Výrok

I. Řízení s e z a s t a v u j e .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobou podanou ke Krajskému soudu v Brně (dále jen „krajský soud“) se žalobce domáhal zrušení v návětí označeného rozhodnutí žalovaného, kterým bylo zamítnuto odvolání žalobce a potvrzeno rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 10. prosince 2020 sp. zn. Zin 223/2020 o odmítnutí žádosti žalobce o informace.

2. Usnesením označeným v návětí krajský soud řízení o žalobě zastavil pro nezaplacení soudního poplatku. Proti tomuto usnesení podal žalobce (dále též „stěžovatel“) kasační stížnost a zároveň požádal o osvobození od soudních poplatků alespoň o 80 – 90 % a ustanovení zástupce z řad advokátů.

3. Usnesením ze dne 9. června 2022 č. j. 6 As 124/2022 - 13 Nejvyšší správní soud zamítl žádost stěžovatele o osvobození od soudních poplatků i jeho návrh na ustanovení zástupce, neboť kasační stížnost vyhodnotil jako zjevně bezúspěšný návrh; neosvobození stěžovatele od soudních poplatků navíc odůvodňovalo vysoký počet sporů ve věci svobodného přístupu k informacím, které stěžovatel vede a které se netýkají podstatných okolností jeho životní sféry. Nejvyšší správní soud stěžovatele zároveň vyzval, aby ve lhůtě patnácti dnů zaplatil soudní poplatek za kasační stížnost a aby ve lhůtě dvou týdnů předložil plnou moc udělenou advokátu nebo prokázal, že má vysokoškolské právnické vzdělání. 6 As 124/2022

4. Usnesení s výzvou k zaplacení soudního poplatku bylo stěžovateli doručeno dne 15. června 2022. Patnáctidenní lhůta k zaplacení soudního poplatku tedy uplynula dne 30. června 2022, aniž stěžovatel soudní poplatek zaplatil.

5. Dne 7. července 2022 obdržel Nejvyšší správní soud podání, ve kterém stěžovatel uvádí, že se mu nepodařilo získat finanční prostředky k zaplacení soudního poplatku, a žádá o přehodnocení rozhodnutí s ohledem na jeho nemajetnost. Stěžovatel rovněž uvedl, že se žádostí o informaci snažil potvrdit svévoli justice v jeho trestních věcech.

6. Nejvyšší správní soud toto podání vyhodnotil jako opakovanou žádost o osvobození soudních poplatků. Nutno uvést, že z obálky, ve které bylo stěžovatelovo podání doručeno, nelze zjistit, kdy bylo podáno k poštovní přepravě, pročež nelze jednoduše ověřit, zda se tak stalo ještě před uplynutím propadné lhůty určené k zaplacení soudního poplatku. V projednávané věci však nebylo nutné tuto okolnost postavit najisto, neboť i kdyby stěžovatel opakovanou žádost o osvobození od soudních poplatků učinil včas, musel by o ní Nejvyšší správní soud rozhodnout jen za předpokladu, že by obsahovala nové, dříve neuplatněné skutečnosti, zejména v případě změny poměrů na straně stěžovatele (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 17. června 2008 č. j. 4 Ans 5/2008 - 65). Stěžovatel však žádnou změnu poměrů ani jiné významné, dříve neuplatněné, okolnosti netvrdí, pročež není namístě o jeho opakované žádost rozhodovat.

7. Podle § 9 odst. 1 věty druhé zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, soud po marném uplynutí lhůty určené k zaplacení soudního poplatku řízení zastaví. Z uvedených skutečností je zřejmé, že předpoklady pro postup podle citovaného ustanovení jsou v této věci splněny. Nejvyšší správní soud proto řízení o kasační stížnosti stěžovatele podle § 47 písm. c), aplikovaného na základě § 120 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve spojení s § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích zastavil.

8. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 60 odst. 3 ve spojení s § 120 soudního řádu správního, podle něhož nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno.

9. Pro úplnost Nejvyšší správní soud uvádí, že stěžovatel nevyhověl ani výzvě k předložení plné moci udělené advokátu či prokázání potřebného právního vzdělání, nesplnil tedy podmínku řízení o kasační stížnosti dle § 105 odst. 2 soudního řádu správního [což by bylo důvodem pro odmítnutí kasační stížnosti podle § 46 odst. 1 písm. a) ve spojení s § 120 tohoto zákona].

Poučení

Proti tomuto usnesení n e n í opravný prostředek přípustný. V Brně dne 12. července 2022 JUDr. Tomáš Langášek, LL.M. předseda senátu