6 As 187/2016

Rubrum

6 As 187/2016 - 18 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Tomáše Langáška (soudce zpravodaj) a soudců JUDr. Petra Průchy a JUDr. Jakuba Camrdy v právní věci žalobce: P. M., zastoupený Mgr. Jiřím Matějíčkem, advokátem, se sídlem Jiráskova 9, Přerov, proti žalovanému: Krajský úřad Zlínského kraje, se sídlem třída Tomáše Bati 21, Zlín, týkající se žaloby proti rozhodnutí žalovaného ze dne 11. prosince 2014, č. j. KUZL-60492/2014, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 22. června 2016, č. j. 41 A 4/2015 - 27, o návrhu žalobce na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, takto:

Výrok

Návrh žalobce na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti s e z a m í t á .

Odůvodnění

I. Vymezení případu

1. Městský úřad Uherský Brod rozhodl dne 3. září 2014 pod č. j. OSD/0477/22/14/Hn tak, že žalobce uznal vinným ze spáchání přestupku podle § 125c odst. 1 písm. f) bodu 7 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů, kterého se měl dopustit tím, že dne 31. ledna 2014 v 07:00 hod. řídil motorové vozidlo zn. Škoda Octavia, přičemž na silnici č. I/50 mezi obcí Uherský Brod a obcí Bystřice pod Lopeníkem, v místě před odbočkou k místní části zvané Králov při jízdě ve směru na obec Bystřice pod Lopeníkem nerespektoval pokyn svislé dopravní značky č. B 21a „Zákaz předjíždění“ doplněné vodorovnou dopravní značkou č. V 1a „Podélná čára souvislá“ a v úseku, kde je to tímto dopravním značením výslovně zakázáno, předjížděl motorová vozidla jedoucí před sebou stejným směrem v koloně. Tímto jednáním měl porušit ustanovení § 4 písm. c) zákona o silničním provozu, za což mu byla uložena pokuta ve výši 5.000 Kč, zákaz činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel na dobu 6 měsíců a povinnost nahradit náklady spojené s projednáváním přestupku ve výši 1.000 Kč. 6 As 187/2016 O odvolání žalobce rozhodl žalovaný výše citovaným rozhodnutím tak, že je zamítl a rozhodnutí Městského úřadu Uherský Brod potvrdil. Žalobu proti rozhodnutí žalovaného Krajský soud v Brně (dále jen „krajský soud“) napadeným rozsudkem zamítl.

II. Návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti

2. Žalobce (dále též „stěžovatel“) podal proti rozsudku krajského soudu kasační stížnost, jíž se domáhá jeho zrušení a vrácení věci tomuto soudu k dalšímu řízení. Součástí kasační stížnosti je také návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.

3. Stěžovatel návrh na přiznání odkladného účinku odůvodnil pouze odkazem na kasační námitky a znění § 73 a § 107 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“). Samotná kasační stížnost brojí zejména proti nedostatečnému zohlednění materiální stránky přestupku krajským soudem i správními orgány.

4. Žalovaný ve vyjádření ke kasační stížnosti k návrhu na přiznání odkladného účinku zdůraznil, že návrh stěžovatele není nijak odůvodněn, takže žalovaný neví, o jaké výjimečné okolnosti by měl být opřen. Dále upozornil na skutečnost, že stěžovatel nikdy v průběhu správního řízení neuvedl, že by byl řidičem z povolání, a v době, kdy řidičský průkaz potřebuje prakticky každý, nelze újmu odůvodňující přiznání odkladného účinku dovodit pouze z toho, že bude stěžovatel nucen respektovat zákaz řízení motorových vozidel.

III. Hodnocení Nejvyššího správního soudu

5. Nejvyšší správní soud návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti zamítl.

6. Soudní řád správní stanoví pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti podmínky jako pro přiznání odkladného účinku žalobě proti rozhodnutí správního orgánu (§ 107 odst. 1 s. ř. s.). Ustanovení § 73 odst. 2 s. ř. s. potom pro přiznání odkladného účinku vyžaduje, aby výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a aby přiznání odkladného účinku nebylo v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Tyto podmínky musejí být splněny kumulativně, přičemž „povinnost tvrdit a prokázat vznik újmy stíhá žalobce“ (usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 23. října 2003, č. j. 52 Ca 9/2003 - 144).

7. V projednávaném případě však stěžovatel žádnou konkrétní újmu, která by mu v důsledku právní moci a vykonatelnosti rozhodnutí žalovaného vznikla, v návrhu na 6 As 187/2016 – 19 pokračování přiznání odkladného účinku netvrdí. Za tohoto stavu nemůže Nejvyšší správní soud považovat první z podmínek pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti za splněnou. „Újma, která má hrozit žadateli o přiznání odkladného účinku žaloby či kasační stížnosti podle § 73 odst. 2 s. ř. s., nesmí být vzhledem k jeho poměrům bagatelní, nýbrž naopak významná, taková, která opravňuje, aby v jeho konkrétním případě pravidlo, že žaloba resp. kasační stížnost odkladný účinek nemá mít (§ 73 odst. 1 s. ř. s.), nebylo výjimečně uplatněno“ (usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 21. května 2014, č. j. 6 Afs 73/2014 - 56). Aby Nejvyšší správní soud takovou újmu shledal, musel by žalobce uvést alespoň nějaké skutečnosti, na jejichž základě by ji bylo možno předpokládat. Z návrhu stěžovatele však vyplývá toliko újma způsobená výkonem sankcí spočívajících v povinnosti zaplatit pokutu a v zákazu řízení motorových vozidel. V takovém případě je odkladný účinek kasační stížnosti přiznáván zcela výjimečně (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 10. dubna 2013, č. j. 6 As 29/2013 - 80, a ze dne 29. srpna 2003, č. j. 6 A 160/2002 - 46, a contrario), přičemž je nutno zopakovat, že stěžovatel žádné výjimečné okolnosti vztahující se k jeho situaci neuvedl.

8. Při nesplnění první z podmínek přiznání odkladného účinku kasační stížnosti by již bylo nadbytečné zabývat se otázkou rozporu s důležitým veřejným zájmem. Nejvyšší správní soud tedy odkladný účinek kasační stížnosti nepřiznal. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 6. září 2016 JUDr. Tomáš Langášek předseda senátu