6 As 189/2015

Rubrum

6 As 189/2015 - 19 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Průchy a soudců Mgr. Jany Brothánkové a JUDr. Tomáše Langáška v právní věci žalobce: Vojenské lesy a statky ČR, s.p., se sídlem Pod Juliskou 1621/5, Praha 6 - Dejvice, zastoupen JUDr. Václavem Plachým, advokátem, se sídlem Letiny č. p. 73, Blovice, proti žalovanému: Ministerstvo zemědělství, se sídlem Těšnov 65/17, Praha 1 - Nové Město, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 12. 9. 2014, č. j. 22314/2014-MZE-16232, o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 22. 6. 2015, č. j. 5 A 77/2015 - 24, takto:

Výrok

I. Kasační stížnost s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

III. Stěžovateli s e v r a c í zaplacený soudní poplatek za kasační stížnost ve výši 5.000 Kč, který bude z účtu Nejvyššího správního soudu vyplacen do třiceti dnů ode dne nabytí právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění

Žalobce (dále jen „stěžovatel“) podal kasační stížnost proti usnesení Městského soudu v Praze (dále jen „městský soud“) ze dne 22. 6. 2015. 2015, č. j. 5 A 77/2015 - 24 (dále jen „napadené usnesení“), jímž bylo zastaveno řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 12. 9. 2014, č. j. 22314/2014-MZE-16232 (dále „napadené rozhodnutí“). Nejvyšší správní soud vyzval stěžovatele usnesením ze dne 25. 8. 2015, č. j. 6 As 189/2014 - 6, aby ve lhůtě 1 měsíce od doručení usnesení doplnil svou kasační stížnost, a to zejména z jakých důvodů a v jakém rozsahu napadené usnesení napadá a o jaké konkrétní námitky směřující k uplatnění kasačních důvodů uvedených v § 103 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), svou kasační stížnost opírá. Toto usnesení bylo stěžovateli doručeno dne 31. 8. 2015 do datové schránky. 6 As 189/2015 Stěžovatel v podání nazvaném doplnění kasační stížnosti, které bylo Nejvyššímu správnímu soudu doručeno dne 18. 9. 2015, uvedl, že činí nesporné tvrzení, že napadené usnesení bylo stěžovateli doručeno dne 24. 6. 2015 a soudní poplatek ve výši 3000 Kč byl uhrazen převodním příkazem na účet soudu dne 25. 5. 2015 (pozn. NSS – správně 25. 6. 2015). Stěžovatel si je vědom prodlení, které bylo důvodem pro vydání usnesení o zastavení řízení ve věci. K této skutečnosti došlo z důvodu zcela neočekávané situace, kdy vážně onemocněl advokát, který poskytuje právní služby stěžovateli a nemohl proto ve stanovené lhůtě převzít od pověřeného zaměstnance žalovaného výzvu k úhradě soudního poplatku. S ohledem na to stěžovatel žádá z důvodu odstranění tvrdosti zákona Nejvyšší správní soud o vydání rozhodnutí, kterým zruší napadené usnesení a rozhodne o pokračování řízení. Stěžovatel dále doložil lékařskou zprávu o hospitalizaci právního zástupce od 15. 4. 2015 do 28. 4. 2015. Nejvyšší správní soud se nejprve zabýval přípustností kasační stížnosti. Kasační stížnost je dle § 102 s. ř. s. zásadně přípustná, s výjimkou případů taxativně vypočtených v § 104 s. ř. s., pokud splňuje zákonné náležitosti (§ 106 odst. 1 s. ř. s.), je podána včas (§ 106 odst. 2 s. ř. s.) a stěžovatel je řádně zastoupen (§ 105 s. ř. s.). Podle § 104 odst. 4 s. ř. s. není kasační stížnost přípustná, opírá-li se jen o jiné důvody, než které jsou uvedeny v § 103, nebo o důvody, které stěžovatel neuplatnil v řízení před soudem, jehož rozhodnutí má být přezkoumáno, ač tak učinit mohl. Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že kasační stížnost je nepřípustná. Stěžovatel blanketní kasační stížnost nedoplnil o žádný z důvodů, který by bylo možné podřadit pod § 103 odst. 1 s. ř. s. Stěžovatel nerozporuje postup městského soudu, ani nerozporuje to, že soudní poplatek byl uhrazen až následující den poté, co usnesení o zastavení řízení nabylo právní moci. V doplnění kasační stížnosti pouze žádá z důvodu odstranění tvrdosti zákona o zrušení napadeného usnesení. Nejvyšší správní soud k tomu uvádí, že zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudních poplatcích“) neupravuje možnost odstranění tvrdosti zákona poté, co bylo řízení zastaveno. Zákon o soudních poplatcích v § 9 odst. 4 písm. c) upravuje pouze situaci, kdy soud řízení pro nezaplacení poplatku nezastaví, a to mimo jiné „c) je-li nebezpečí z prodlení, v jehož důsledku by poplatníku mohla vzniknout újma, a poplatník ve lhůtě určené soudem ve výzvě podle odstavců 1 a 2 sdělí soudu okolnosti, které toto nebezpečí osvědčují, a doloží, že bez své viny nemohl poplatek dosud zaplatit“. I v případě, že by stěžovatel požádal o prominutí zmeškání lhůty podle § 40 odst. 5 s. ř. s., lhůtu k zaplacení poplatku by bylo možné prodloužit a její zmeškání případně prominout pouze za předpokladu, že řízení, v rámci něhož má být soudní poplatek zaplacen, ještě neskončilo. Žádost o prominutí by proto musela soudu dojít do doby, než rozhodne o zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku (srovnej rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 5. 2012, č. j. 7 As 69/2012 - 20, veškerá zde uváděná judikatura dostupná na www.nssoud.cz). V nyní posuzovaném případě se tak však nestalo. Kasační stížnost, jejíž důvody nesměřují vůči výroku napadeného soudního rozhodnutí, resp. nesměřují proti důvodům, na nichž je toto rozhodnutí postaveno, je nepřípustná podle § 104 odst. 4 s. ř. s., neboť se opírá o jiné důvody, než které jsou uvedeny v § 103 s. ř. s. Nejvyšší správní soud proto takovou kasační stížnost odmítne podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. pro nepřípustnost. (srovnej usnesení Nejvyššího 6 As 189/2015 - 20 pokračování správního soudu ze dne 10. 9. 2009, č. j. 7 Afs 106/2009-77, Sb. NSS 2103/2010) Tyto závěry Nejvyšší správní soud potvrdil i ve vztahu ke kasační stížnosti směřující proti usnesení, jímž soud zastavil řízení pro nezaplacení soudního poplatku, kdy v usnesení ze dne 15. 9. 2009, č. j. 6 Ads 113/2009 - 43, dospěl k následujícímu závěru: „(v) případě, že kasační stížností není napadena vlastní otázka zastavení řízení z důvodu nezaplacení soudního poplatku, zejména pak pokud není v kasační stížnosti uvedeno, v čem má spočívat nezákonnost tohoto rozhodnutí ve smyslu § 103 odst. 1 písm. e) s. ř. s., nelze tvrzené stížnostní důvody podřadit pod přípustný důvod uvedený v § 103 odst. 1 písm. e) s. ř. s. Pokud uváděnými důvody není napadána zákonnost rozhodnutí o zastavení řízení a pokud se tak podaná kasační stížnost opírá jen o jiné důvody, než které předpokládá zákon, soud kasační stížnost podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. ve spojení s § 104 odst. 4 s. ř. s. odmítne.“ Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost proti napadenému usnesení odmítl podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. ve spojení s ustanovením § 104 odst. 4 a § 120 téhož zákona, neboť je nepřípustná. O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti rozhodl Nejvyšší správní soud za použití ustanovení § 60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení s ustanovením § 120 téhož zákona tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť kasační stížnost byla odmítnuta. Podle ustanovení § 10 odst. 3 in fine zákona o soudních poplatcích platí, že byl-li návrh na zahájení řízení před prvním jednáním odmítnut, soud vrátí z účtu soudu zaplacený poplatek. Soudní poplatek zaplacený poplatek ve výši 5.000 Kč se vrací na účet, ze kterého byl Nejvyššímu správnímu soudu odeslán. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné V Brně dne 6. října 2015 JUDr. Petr Průcha předseda senátu