6 As 192/2024

Rubrum

6 As 192/2024 - 37 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu Filipa Dienstbiera, soudkyně Veroniky Juřičkové a soudce Petra Šuránka v právní věci žalobkyně: AGRO Hybrálec, s.r.o., sídlem Hybrálec 52, Hybrálec, zastoupené Mgr. Petrem Pařilem, advokátem, sídlem Škárova 809/16, Brno, proti žalované: Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond, a.s., sídlem Sokolovská 394/17, Praha 8, proti rozhodnutí žalované ze dne 20. 11. 2023, č. j. S-0300073/75222/2022-P, o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 5. 6. 2024, č. j. 8 A 9/2024-36, takto:

Výrok

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 5. 6. 2024, č. j. 8 A 9/2024 - 36, s e r u š í a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění

I. Vymezení případu

1. Nejvyšší správní soud v tomto řízení posuzuje, zda řízení předcházející vydání shora uvedeného rozsudku Městského soudu v Praze je zatíženo vadou, která mohla mít za následek jeho nezákonnost ve smyslu § 103 odst. 1 písm. d) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s“). Konkrétně se jedná o skutečnost, zda městský soud mohl ve věci rozhodnout bez nařízení ústního jednání podle § 51 odst. 1 s. ř. s.

2. Žalobkyně je žadatelkou o podporu poskytovanou ze strany žalované v programu Zemědělec, konkrétně o dotaci části úroků z úvěru poskytnutého na nákup techniky do zemědělské prvovýroby, na výstavbu, pořízení nebo vylepšení nemovitého majetku v zemědělských závodech, které souvisejí se zemědělskou prvovýrobou, nebo na nákup plemenných zvířat za účelem zlepšení genetické hodnoty stáda. Žalovaná žádost žalobkyně 6 As 192/2024 zamítla, proti čemuž žalobkyně brojila námitkami. Po posouzení námitek žalobkyně představenstvo žalované shledalo rozhodnutí o zamítnutí žádosti věcně správné a rozhodnutím ze dne 20. 11. 2023 je potvrdilo. Proti rozhodnutí představenstva žalované podala žalobkyně žalobu, kterou Městský soud v Praze bez nařízení jednání zamítl.

II. Kasační stížnost a průběh řízení o ní

3. Žalobkyně (stěžovatelka) podala proti rozsudku městského soudu kasační stížnost. Má za to, že městský soud nesprávně posoudil otázku, zda měla být její žádost přesunuta z programu Zemědělec do programu Zpracovatel. Žalovaná i městský soud nesprávně vykládají pojmy použité v pokynech pro poskytování podpor žalovanou v rámci programu Zpracovatel. Nadto stěžovatelka podmínky pro přeřazení do programu Zpracovatel splňovala. Žalovaná měla proto postupovat v souladu se zásadou legitimního očekávání a chránit oprávněné zájmy žadatelů, nikoli odmítnout posouzení otázky přeřazení žádosti stěžovatelky do programu Zpracovatel.

4. Žalovaná ve svém vyjádření upozornila na změnu argumentace stěžovatelky, vyjádřila se k uplatněným kasačním námitkám a uzavřela, že její rozhodnutí je řádně odůvodněno, námitky žalobkyně jsou v něm vypořádány a ze strany žalované nemohlo dojít k porušení jakékoli stěžovatelkou vyjmenované zásady. Stěžovatelka byla předem seznámena s podmínkami programu podpory a rozhodnutí žalované pro ni nemohlo být nikterak překvapivé. Žalovaná proto navrhla zamítnutí kasační stížnosti.

III. Posouzení kasační stížnosti Nejvyšším správním soudem

5. Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že je dán důvod pro zrušení rozsudku městského soudu.

6. Podle § 51 odst. 1 s. ř. s. platí, že soud může rozhodnout o věci samé bez jednání, jestliže to účastníci shodně navrhli nebo s tím souhlasí. Má se za to, že souhlas je udělen také tehdy, nevyjádří-li účastník do dvou týdnů od doručení výzvy předsedy senátu svůj nesouhlas s takovým projednáním věci; o tom musí být ve výzvě poučen. Dle odst. 2 citovaného ustanovení, stanoví-li tak tento zákon, rozhoduje soud bez jednání o věci samé i v dalších případech.

7. Městský soud v napadeném rozsudku uvedl, že ve věci nenařizoval jednání, neboť stěžovatelka ani žalovaná se k výzvě soudu dle § 51 s. ř. s. nevyjádřily, a má se tak za to, že s tímto postupem souhlasily.

8. Nejvyšší správní soud ze spisu městského soudu zjistil, že stěžovatelce městský soud výzvu k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, vůbec nezaslal. Ve spise se nachází pouze výzva směřovaná žalované, nikoli však stěžovatelce. Nejvyšší správní soud rovněž ověřil, že stěžovatelka svůj souhlas s projednáním věci bez nařízení jednání neuvedla ani v žalobě či jiném svém podání. Zároveň absence výzvy stěžovatelky, která by obsahovala poučení dle § 51 odst. 1 s. ř. s., vylučuje aplikaci právní domněnky souhlasu z důvodu, že účastník řízení k otázce jednání mlčí. Vzhledem k zamítnutí žaloby stěžovatelky na projednávanou věc nedopadá ani § 76 s. ř. s., který nevyžaduje k rozhodnutí bez jednání souhlas účastníků řízení. Pro rozhodnutí o věci samé bez nařízení jednání proto nebyly splněny zákonné podmínky. 6 As 192/2024 - 38 pokračování

9. Právo účastníka řízení na veřejné projednání věci v jeho přítomnosti, včetně možnosti vyjádřit se k věci, je v ústavněprávní rovině garantováno článkem 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. Jeho porušení je důvodem ke zrušení rozhodnutí, jež je výsledkem řízení, v němž k takovému pochybení došlo, a k vrácení věci soudu k dalšímu řízení (srov. např. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 11. 2005, č. j. 4 As 46/2004-58, ze dne 21. 3. 2019, č. j. 10 Azs 39/2019-61, ze dne 13. 3. 2019, č. j. 6 Azs 30/2019-29, či ze dne 9. 12. 2021, č. j. 6 As 325/2020-40). Jedná se totiž o vadu, která mohla mít vliv na zákonnost rozhodnutí ve věci samé a ke které je Nejvyšší správní soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti nad rámec kasačních důvodů (§ 109 odst. 4 s. ř. s.). Na uvedeném závěru proto nic nemění skutečnost, že stěžovatelka v kasační stížnosti absenci výzvy nenamítala. Vzhledem k tomu, že při ústním jednání (bude-li se konat) může být řízení před soudem doplněno ve směrech, jež nyní nelze předjímat, nemůže se Nejvyšší správní soud v tomto okamžiku vyjádřit k uplatněným kasačním důvodům.

IV. Závěr a náklady řízení

10. Nejvyšší správní soud tedy ze shora uvedených důvodů shledal kasační stížnost důvodnou, a proto rozsudek městského soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení (§ 110 odst. 1 věta první s. ř. s.). V něm bude městský soud vázán právním názorem vysloveným v tomto rozsudku (§ 110 odst. 4 s. ř. s.). V novém řízení tedy městský soud napraví své procesní pochybení a následně znovu rozhodne.

11. O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti rozhodne městský soud v novém rozhodnutí (§ 110 odst. 3 s. ř. s.). P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 6. listopadu 2024 JUDr. Filip Dienstbier, Ph.D. předseda senátu