6 As 261/2018

Rubrum

6 As 261/2018 - 19 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Průchy a soudců JUDr. Ivo Pospíšila (soudce zpravodaj) a JUDr. Tomáše Langáška v právní věci žalobkyně: J. B., zastoupena Mgr. Jaroslavem Topolem, advokátem se sídlem Na Zlatnici 301/2, 147 00 Praha 4, proti žalovanému: Krajský úřad Olomouckého kraje, se sídlem Jeremenkova 1191/40a, 779 11 Olomouc, týkající se žaloby proti rozhodnutí žalovaného ze dne 17. 10. 2016, č. j. KUOK 100671/2016, o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci ze dne 31. 5. 2018, č. j. 65 A 114/2016 – 22, takto:

Výrok

I. Kasační stížnost s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

III. Žalobkyni s e v r a c í zaplacený soudní poplatek za kasační stížnost ve výši 5 000 Kč. Tato částka bude žalobkyni poukázána prostřednictvím jejího zástupce Mgr. Jaroslava Topola ve lhůtě 30 dnů od nabytí právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění

1. Nejvyššímu správnímu soudu byla dne 23. 7. 2018 doručena kasační stížnost žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci ze dne 31. 5. 2018, č. j. 65 A 114/2016 – 22 (dále jen „napadený rozsudek“), kterým byla zamítnuta její žaloba proti rozhodnutí žalovaného ze dne ze dne 17. 10. 2016, č. j. KUOK 100671/2016 (dále jen „napadené rozhodnutí“). Napadeným rozhodnutím bylo zamítnuto odvolání žalobkyně proti rozhodnutí Magistrátu města Olomouce ze dne 1. 8. 2016, č. j. SMOL/168403/2016/OARMV/PZP/Pol, kterým byla žalobkyně uznána vinnou ze spáchání správního deliktu provozovatele vozidla dle § 125f odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích.

2. Kasační stížnost neobsahovala všechny náležitosti podle ustanovení § 37 odst. 3 a § 106 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), protože v ní stěžovatelka pouze uvedla, že se domáhá zrušení napadeného rozsudku a kasační stížnost doplní na výzvu soudu ve stanovené lhůtě. 6 As 261/2018

3. Podle ustanovení § 106 odst. 1 s. ř. s. musí kasační stížnost kromě obecných náležitostí podání obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá a údaj o tom, kdy mu rozhodnutí bylo doručeno; ustanovení § 37 platí obdobně.

4. Podle ustanovení § 106 odst. 3 věty první s. ř. s., nemá-li kasační stížnost všechny náležitosti již při jejím podání, musí být tyto náležitosti doplněny ve lhůtě jednoho měsíce od doručení usnesení, kterým byl stěžovatel vyzván k doplnění podání.

5. Nejvyšší správní soud stěžovatelku vyzval usnesením ze dne 25. 7. 2018, č. j. 6 As 261/2018 – 10, k doplnění kasační stížnosti a odstranění jejích vad ve lhůtě jednoho měsíce od doručení tohoto usnesení. Současně jí poučil o tom, že nebudou-li vady kasační stížnosti v zákonné lhůtě odstraněny, bude kasační stížnost odmítnuta.

6. Toto usnesení bylo zástupci stěžovatelky doručeno dne 30. 7. 2018, avšak vytýkané nedostatky kasační stížnosti nebyly v zákonné lhůtě odstraněny. Protože stěžovatelka přes výzvu Nejvyššího správního soudu důvody kasační stížnosti nedoplnila a v řízení pro tuto vadu nebylo možno pokračovat, byla kasační stížnost podle ustanovení § 37 odst. 5 ve spojení s § 120 s. ř. s. odmítnuta.

7. O náhradě nákladů řízení Nejvyšší správní soud rozhodl v souladu s ustanovením § 60 odst. 3 ve spojení s § 120 s. ř. s, podle nějž nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.

8. Dne 3. 8. 2018 zaplatila stěžovatelka soudní poplatek za kasační stížnost ve výši 5 000 Kč. Podle ustanovení § 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudních poplatcích“) platí, že byl-li návrh na zahájení řízení před prvním jednáním odmítnut, soud vrátí z účtu soudu zaplacený poplatek. Podle § 10 odst. 5 téhož zákona soud v řízení, v němž lze rozhodnout bez jednání, postupuje obdobně podle odstavců 3 a 4, dokud nebylo vydáno rozhodnutí o věci samé.

9. Z výše uvedeného plyne, že Nejvyšší správní soud má povinnost stěžovatelce zaplacený soudní poplatek vrátit dle ustanovení § 10 odst. 3 ve spojení s § 10 odst. 5 zákona o soudních poplatcích. Soud tedy ve smyslu výroku III. tohoto usnesení vrátí stěžovatelce zaplacený soudní poplatek ve výši 5 000 Kč. Tato částka bude stěžovatelce poukázána prostřednictvím jejího zástupce Mgr. Jaroslava Topola ve lhůtě 30 dnů od nabytí právní moci tohoto usnesení. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 10. prosince 2018 6 As 261/2018 JUDr. Petr Průcha předseda senátu