6 As 377/2020

Rubrum

6 As 377/2020 - 13 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Tomáše Langáška (soudce zpravodaj), soudce JUDr. Filipa Dienstbiera a soudkyně Mgr. Veroniky Baroňové v právní věci žalobce: Ing. P. R., proti žalované: Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky, sídlem Orlická 4/2020, Praha 3, týkající se žaloby proti rozhodnutí ředitele žalované ze dne 26. října 2017 č. j. VZP-17-03598018-Z721, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 22. října 2020 č. j. 3 A 181/2017 - 118, takto:

Výrok

I. Řízení s e z a s t a v u j e .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobou podanou k Městskému soudu v Praze (dále jen „městský soud“) se žalobce domáhal zrušení rozhodnutí ředitele žalované označeného v návětí, jímž bylo zamítnuto odvolání žalobce proti rozhodnutí žalované o odmítnutí žádosti o poskytnutí informace. Společně se žalobou požádal žalobce o osvobození od soudních poplatků.

2. Usnesením ze dne 16. dubna 2019 č. j. 3 A 181/2017 - 70 městský soud žalobci přiznal částečné osvobození od soudních poplatků v rozsahu dvou třetin. Kasační stížnost žalobce proti tomuto usnesení zamítl Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne 21. srpna 2019 č. j. 2 As 161/2019 - 22.

3. Usnesením ze dne 24. září 2019 č. j. 3 A 181/2017 - 95 vyzval městský soud žalobce k zaplacení soudního poplatku za žalobu ve výši 1 000 Kč ve lhůtě 15 dnů. Dne 30. října 2019 pak usnesením č. j. 3 A 181/2017 - 98 řízení o žalobě zastavil.

4. Nejvyšší správní soud však usnesení o zastavení řízení zrušil rozsudkem ze dne 23. září 2020 č. j. 6 As 250/2019 - 48. Zjistil totiž vadu při doručování výzvy k zaplacení soudního poplatku, která brání uplatnění fikce doručení. Jelikož však sám žalobce v kasační stížnosti proti usnesení o zastavení řízení uvedl, že se s výzvou k zaplacení soudního poplatku seznámil dne 18. listopadu 2019, konstatoval Nejvyšší správní soud, že 6 As 377/2020 není důvod, aby městský soud žalobce znovu vyzýval k zaplacení soudního poplatku, přičemž stanovená lhůta k zaplacení poplatku počne běžet právní mocí rozsudku Nejvyššího správního soudu (která nastala dne 29. září 2020).

5. Stěžovatel na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu nijak nereagoval, soudní poplatek nezaplatil, a proto městský soud usnesením označeným v návětí řízení o žalobě zastavil.

6. Proti tomuto usnesení brojil žalobce (dále též „stěžovatel“) kasační stížností a žádal o úplné osvobození od soudních poplatků a o ustanovení advokáta. Tyto jeho žádosti Nejvyšší správní soud usnesením ze dne 1. prosince 2020 č. j. 6 As 377/2020 - 7 zamítl a zároveň jej vyzval, aby ve lhůtě patnácti dnů od doručení usnesení zaplatil soudní poplatek podle zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, za kasační stížnost ve výši 1 666 Kč a aby ve lhůtě dvou týdnů od doručení usnesení předložil plnou moc udělenou advokátovi k zastupování v řízení o kasační stížnosti nebo ve stejné lhůtě prokázal, že má vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

7. Uvedené usnesení bylo stěžovateli doručeno dne 17. prosince 2020 [§ 49 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve spojení s § 42 odst. 5 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“)]. Patnáctidenní lhůta k zaplacení soudního poplatku (prodloužená dle § 40 odst. 3 s. ř. s.) tedy uplynula v pondělí 4. ledna 2021, aniž by stěžovatel soudní poplatek zaplatil.

8. Podle § 9 odst. 1 věty druhé zákona o soudních poplatcích, soud po marném uplynutí lhůty určené k zaplacení soudního poplatku řízení zastaví. Z uvedených skutečností je zřejmé, že předpoklady pro postup podle citovaného ustanovení jsou v této věci splněny. Nejvyšší správní soud totiž žádost stěžovatele o úplné osvobození od soudních poplatků zamítl a stěžovatel soudní poplatek ve výši, na niž se nevztahovalo osvobození přiznané již městským soudem, tedy ve výši jedné třetiny z částky 5 000 Kč, tj. 1 666 Kč (po zaokrouhlení na celé koruny dolů), nezaplatil. Nejvyšší správní soud proto řízení o kasační stížnosti stěžovatele podle § 47 písm. c), aplikovaného na základě § 120 s. ř. s., ve spojení s § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích, zastavil.

9. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 60 odst. 3 ve spojení s § 120 s. ř. s., podle něhož nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno.

10. Nad rámec uvedeného soud dodává, že stěžovatel kromě nezaplacení poplatku nepředložil ani plnou moc udělenou advokátovi k zastupování v řízení o kasační stížnosti, ani neprokázal, že má vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Jelikož dle § 105 odst. 2 s. ř. s. musí být v řízení o kasační stížnosti alespoň jedna z uvedených podmínek splněna (stěžovatel musí být zastoupen advokátem nebo sám mít vysokoškolské právnické vzdělání), nebylo by možné v řízení pokračovat ani z tohoto důvodu.

Poučení

Proti tomuto usnesení n e n í opravný prostředek přípustný. 6 As 377/2020 - … V Brně dne 15. ledna 2021 JUDr. Tomáš Langášek předseda senátu