6 Azs 106/2026

Rubrum

USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Filipa Dienstbiera, soudkyně Veroniky Juřičkové a soudce Štěpána Výborného v právní věci žalobce: S. K., zastoupeného JUDr. Matějem Šedivým, advokátem, sídlem Václavské náměstí 21, Praha 1, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 8. 10. 2025 č. j. OAM-774/ZA-ZA11-K01-2025, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 29. 4. 2026, č. j. 13 Az 31/2025-28, takto:

Výrok

I. Kasační stížnost žalobce s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

I. Vymezení případu

1. Žalovaný rozhodnutím ze dne 8. 12. 2025 rozhodl, že žalobci neuděluje mezinárodní ochranu podle § 12, § 13, § 14a a § 14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu

2. Rozhodnutí žalovaného napadl žalobce žalobou.

3. Městský soud neshledal naplnění žádného z důvodů pro udělení mezinárodní ochrany.

4. Shrnul, že žalobce se na území České republiky nachází od roku 2023. Žalovaný homosexuální orientaci žalobce nezpochybňoval, naopak této skutečnosti přizpůsobil rozsah a zaměření dokazování. Dle městského soudu žalovaný shromáždil dostatečné a relevantní podklady, včetně zpráv o zemi původu žalobce. Z informací obsažených ve zprávách je zřejmé, že ačkoliv homosexualita není v zemi původu žalobce trestná, život LGBTQ+ osob tam není bez obtíží. Kazašská policie dlouhodobě vykazuje nízkou míru důvěry veřejnosti, tento problém se ovšem netýká výhradně ochrany LGBTQ+ osob, zejména ve venkovských oblastech je policejní ochrana limitována. Tento limit se ale žalobce, který v zemi původu bydlel ve třetím největším městě, netýká. Městský soud poukázal na možnost vnitřního přesídlení; žalobce je mladý, zdravý, svéprávný, má šanci si vybudovat samostatné zázemí ve větším městě, v nichž existují komunity LGBTQ+ osob.

5. Jednorázový konflikt se zaměstnavatelem, který vyústil v ukončení pracovního poměru, byl konfliktem se soukromou osobou. Nejednalo se o systematické či opakované jednání, které by naplnilo intenzitu azylově relevantního pronásledování.

6. Potíže, které žalobce popsal, souvisejí převážně s rodinnými a společenskými vztahy a s obecnou mírou tolerance v zemi původu žalobce, nikoli s cíleným pronásledováním pro uplatňování základních práv a svobod. Žalobcovy obavy nelze podřadit pod obavy z pronásledování ve smyslu zákona o azylu.

7. Z uvedených důvodů městský soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

II. Kasační stížnost a vyjádření žalovaného

8. Žalobce (stěžovatel) podal proti rozsudku městského soudu kasační stížnost dle § 102 a násl zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní („s. ř. s.“).

9. V kasační stížnosti shrnul své azylové důvody.

10. Dále uvedl, že „napadené rozhodnutí“ považuje za nezákonné a nepřezkoumatelné, neboť neodpovídá na zásadní otázky podané žádosti. Stěžovateli v zemi původu hrozí s ohledem na jeho sexuální orientaci persekuce. Stěžovatel má za to, že z provedeného dokazování plyne, že LGBTQ+ osoby jsou v zemi původu diskriminovány. Stěžovatel by v zemi původu nemohl žít svobodně. Stěžovatel uvedl, že odůvodnění napadeného rozhodnutí nenabízí přesvědčivé zhodnocení postavení LGBTQ+ osob v Kazachstánu a „schovává se za závěry typu ‚situace se zlepšuje', přičemž zcela rezignuje na posouzení sexuální orientace stěžovatele“. Sexuální orientaci není možné lékařsky posoudit, již ze způsobu vystupování stěžovatele je ale zřejmé, že tvrzení o sexuální orientaci je pravdivé.

11. Stěžovatel navrhl, aby byl rozsudek městského soudu zrušen a věc mu byla vrácena k novému projednání.

12. Žalovaný ve vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že stěžovatel neuvedl žádné skutečnosti svědčící o tom, že naplnil podmínky pro udělení mezinárodní ochrany. Bylo prokázáno, že důvodem podání žádosti byla snaha o legalizaci pobytu na území České republiky. Dle žalovaného jsou kasační námitky obecné a suplují žalobní námitky.

III. Posouzení Nejvyšším správním soudem

13. Nejvyšší správní soud se nejprve zabýval přípustností kasační stížnosti

14. Judikatura zdůrazňuje, že stížní důvody se musí upínat k rozsudku krajského soudu, neboť kasační stížnost je podle § 102 s. ř. s. opravným prostředkem právě proti rozsudku krajského soudu; smyslem řízení o kasační stížnosti tak je polemika s rozhodnutím krajského soudu (usnesení NSS ze dne 3. 6. 2003, č. j. 6 Ads 3/2003-73).

15. Kasační stížnost musí být založena na konkrétních námitkách podřaditelných pod důvody kasační stížnosti (§ 106 odst. 1 s. ř. s.). Stěžovatel je povinen vylíčit, jakých konkrétních nezákonných kroků, úvah, hodnocení či závěrů se měl krajský soud při přezkumu napadeného správního rozhodnutí dopustit, a rovněž je povinen ozřejmit svůj právní náhled na to, proč se má jednat o nezákonnosti. Uvedení konkrétních stížních námitek nelze nahradit zopakováním námitek uplatněných v žalobě, neboť žalobní námitky směřovaly proti jinému rozhodnutí, než je rozhodnutí přezkoumávané Nejvyšším správním soudem (např. již rozsudek NSS ze dne 26. 10. 2007, č. j. 8 Afs 106/2006-58).

16. Stěžovatel v kasační stížnosti namítal, že napadené rozhodnutí je nezákonné a nepřezkoumatelné a nenabízí přesvědčivé zhodnocení postavení LGBTQ+ osob v Kazachstánu. Tyto námitky jsou zcela paušální a neodpovídají požadavkům na formulaci kasačních námitek. Vzhledem k tomu, že obdobné formulace jsou obsaženy i v žalobě, není ani zcela jednoznačné, že tyto námitky vůbec směřují proti rozsudku krajského soudu a nikoli rozhodnutí žalovaného, jak § 102 s. ř. s. předpokládá. Na vypořádání obsažené v rozsudku městského soudu stěžovatel nijak konkrétně, kvalifikovaně nereaguje. Stěžovatel v kasační stížnosti použil s nepodstatnými formulačními odlišnostmi v podstatě totožný text jako v žalobě. Námitky ani neodpovídají vypořádání městského soudu. Stěžovatel namítá, že nebyla posouzena jeho sexuální orientace, ačkoli městský soud zdůraznil, že žalovaný jeho sexuální orientaci nezpochybnil.

17. Nejvyšší správní soud shledal, že námitky obsažené ve stěžovatelově kasační stížnosti hrubě neodpovídají požadavkům na vymezení stížních důvodů a jsou dle § 104 odst. 4 s. ř. s. a § 102 s. ř. s. a contrario nepřípustné. Veškeré stěžovatelovy námitky vypořádal již městský soud. Smyslem řízení o kasační stížnosti není opakování vypořádání obsaženého v rozhodnutí o žalobě.

18. Nejvyšší správní soud shledal kasační stížnost stěžovatele nepřípustnou, nezabýval se proto již otázkou přijatelnosti jeho kasační stížnosti ve smyslu § 104a s. ř. s., resp. její důvodností.

IV. Závěr a náklady řízení

19. Vzhledem k výše uvedenému Nejvyšší správní soud kasační stížnost podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s. jako nepřípustnou odmítl.

20. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 60 odst. 3 věty první s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť kasační stížnost byla odmítnuta. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 8. září 2026 JUDr. Filip Dienstbier, Ph.D. předseda senátu