6 Azs 137/2020

Rubrum

6 Azs 137/2020 - 24 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Tomáše Langáška (soudce zpravodaj), soudce JUDr. Filipa Dienstbiera a soudkyně Mgr. Sylvy Šiškeové v právní věci žalobce: Y. K., zastoupený advokátkou Mgr. Kateřinou Lukáčovou, sídlem Reální 172/2, Ostrava, proti žalované: Policie České republiky, Ředitelství služby cizinecké policie, sídlem Olšanská 2, Praha 3, týkající se řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 19. února 2020 č. j. CPR-42713-2/ČJ-2019-930310-V230, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 32 A 14/2020 - 19 ze dne 23. dubna 2020, takto:

Výrok

Kasační stížnosti žalobce s e n e p ř i z n á v á odkladný účinek.

Odůvodnění

I.

1. Podanou kasační stížností se žalobce (dále též „stěžovatel“) domáhá zrušení v záhlaví označeného rozsudku Krajského soudu v Brně, jímž byla zamítnuta žaloba proti tamtéž uvedenému rozhodnutí žalovaného o správním vyhoštění stěžovatele. Společně s kasační stížností požádal stěžovatel o přiznání jejího odkladného účinku. Žádost odůvodnil poukazem na hrozící nenahraditelnou újmu, která by mu vznikla v důsledku vyhoštění (momentálně zejména z důvodu rapidního zvyšování počtu nakažených nemocí COVID-19 na Ukrajině), a z důvodu, že byl napadeným rozsudkem Krajského soudu zkrácen a dotčen na svých právech, neboť krajský soud nezrušil rozhodnutí žalovaného.

2. Žalovaná se k návrhu na přiznání odkladného účinku vyjádřila tak, že s jeho přiznáním nesouhlasí.

3. Podle § 107 s. ř. s. nemá kasační stížnosti odkladný účinek. Nejvyššímu správnímu soudu je však dána možnost jej na návrh stěžovatele přiznat za přiměřeného užití ustanovení § 73 odst. 2 až 5 s. ř. s.

4. Podle § 73 odst. 2 s. ř. s. platí, že soud na návrh žalobce po vyjádření žalovaného usnesením přizná žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky 6 Azs 137/2020 rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.

5. Nejvyšší správní soud připomíná, že „poskytnutí odkladného účinku má mimořádný charakter: soud tu totiž před vlastním rozhodnutím ve věci samé prolamuje právní účinky pravomocného rozhodnutí, na které je třeba hledět jako na zákonné a věcně správné, dokud není jako celek zákonným postupem zrušeno. Přiznání odkladného účinku proto musí být vyhrazeno pro ojedinělé případy” (usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 22. prosince 2003 č. j. 7 A 115/2002 - 67, č. 760/2006 Sb. NSS).

6. V žádosti o přiznání odkladného účinku je proto nutné vylíčit individualizované a závažné okolnosti, které mimořádné vyloučení účinků pravomocného rozhodnutí odůvodňují (např. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 6. ledna 2016 č. j. 2 Azs 271/2015 - 32).

7. Stěžovatel však břemeno tvrzení ve vztahu k vylíčení skutečností odůvodňujících mimořádné odložení účinků rozsudku krajského soudu a rozhodnutí žalovaného neunesl. V návrhu na přiznání odkladného účinku pouze obecně argumentuje nezákonností napadeného rozsudku Krajského soudu v Brně, který napadl kasační stížností, což se zcela míjí se zákonnými důvody pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Jediným konkrétnějším tvrzením je údajné momentální rapidní zvyšování počtu nakažených nemocí COVID-19 na Ukrajině, toto své povšechné tvrzení však dále nekonkretizoval a především nijak nedoložil, ani netvrdil, jaké větší nebezpečí by mu v souvislosti s uvedeným onemocněním hrozilo na Ukrajině oproti České republice, v níž se také vyskytlo. Mimořádná újma, kterou pro stěžovatele znamenají účinky rozhodnutí žalovaného, není zřejmá ani z dalšího textu kasační stížnosti.

8. Nejvyšší správní soud proto odkladný účinek kasační stížnosti nepřiznal. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e n í opravný prostředek přípustný. V Brně dne 10. června 2020 JUDr. Tomáš Langášek předseda senátu