6 Azs 187/2024

Rubrum

6 Azs 187/2024 - 40 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Filipa Dienstbiera, soudkyně zpravodajky Jiřiny Chmelové a soudkyně Veroniky Juřičkové v právní věci žalobkyně: K. F., zastoupena Mgr. et Mgr. Václavem Klepšem, advokátem, sídlem náměstí Svobody 50, Sušice, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, sídlem Nad Štolou 936/3, Praha 7, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 1. 11. 2023, č. j. OAM-601/ZA-ZA11-P12-2022, o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 4. 6. 2024, č. j. 2 Az 30/2023-47, takto:

Výrok

I. Kasační stížnost s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

Odůvodnění

1. Podanou kasační stížností se žalobkyně (dále též „stěžovatelka“) domáhá zrušení v záhlaví označeného rozsudku Městského soudu v Praze, kterým byla zamítnuta její žaloba proti rozhodnutí žalovaného ze dne 1. 11. 2023, č. j. OAM-601/ZA-ZA11-P12-2022, ve věci žádosti o mezinárodní ochranu. Zároveň s kasační stížností požádala o ustanovení zástupce.

2. Její žádost Nejvyšší správní soud usnesením ze dne 10. 9. 2024, č. j. 6 Azs 187/2024-26, zamítl, neboť dostatečně neosvědčila svoji celkovou osobní a majetkovou situaci. Nejvyšší správní soud dále výrokem II usnesení stěžovatelku vyzval, aby ve lhůtě dvou týdnů ode dne doručení usnesení předložila plnou moc udělenou advokátovi k zastupování v řízení o kasační stížnosti, případně ve stejné lhůtě prokázala, že má vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Jelikož v podané kasační stížnosti rovněž chyběly konkretizované skutkové či právní důvody, z nichž by bylo zřejmé, proč stěžovatelka považuje napadený rozsudek městského soudu za nezákonný, vyzval ji soud výrokem III citovaného usnesení k odstranění těchto vad kasační stížnosti ve lhůtě jednoho měsíce ode dne doručení usnesení. Současně stěžovatelku poučil, že nevyhoví-li této výzvě, soud její kasační stížnost odmítne. 6 Azs 187/2024

3. Výše označené usnesení Nejvyšší správní soud zaslal stěžovatelce na adresu uvedenou v kasační stížnosti. Protože stěžovatelka nebyla při doručování zastižena, byla zásilka v úterý 17. 9. 2024 vložena do domovní schránky. Posledním dnem měsíční lhůty k doplnění kasační stížnosti tak byl podle § 40 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“) čtvrtek 17. 10. 2024.

4. Dne 9. 10. 2024 Nejvyšší správní soud obdržel podání, ve kterém advokát Mgr. et Mgr. Václav Klepš sdělil, že stejného dne převzal právní zastoupení stěžovatelky a v příloze přikládá plnou moc. Stěžovatelka tedy splnila výzvu soudu k předložení plné moci, avšak během stanovené měsíční lhůty nedoplnila svou kasační stížnost. Nejvyšší správní soud nepřehlédl, že výše uvedené podání obsahovalo v nadpisu rovněž text „Žádost o prodloužení lhůty“. Stěžovatelka však dále v podání neuvedla, kterou konkrétní lhůtu chtěla prodloužit a o jakou dobu, ani žádné důvody pro její prodloužení, nezbytné pro posouzení možnosti vyhovění takové žádosti. Obsahem podání bylo toliko vyrozumění o převzetí právního zastoupení stěžovatelky. I v systému datových schránek zástupce stěžovatelky pojmenoval tento dokument pouze jako „Sdělení o převzetí právního zastoupení“. S ohledem na § 41 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (který se uplatní podle § 64 s. ř. s.), podle něhož soud posuzuje každý úkon dle jeho obsahu, i když je nesprávně označen, Nejvyšší správní soud z uvedených důvodů nevyhodnotil toto podání jako žádost o prodloužení lhůty k doplnění kasační stížnosti.

5. Doplnění kasační stížnosti stěžovatelka prostřednictvím svého zástupce odeslala do datové schránky Nejvyššího správního soudu až dne 29. 10. 2024, tedy opožděně. Kasační stížnost tudíž nesplňuje náležitosti stanovené v § 106 odst. 1 s. ř. s. ve spojení s § 103 odst. 1 téhož zákona.

6. Podle § 106 odst. 1 s. ř. s. kromě obecných náležitostí podání musí kasační stížnost obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, údaj o tom, kdy mu rozhodnutí bylo doručeno. Ustanovení § 37 platí obdobně. Podle odst. 3 téhož ustanovení, nemá-li kasační stížnost všechny náležitosti již při jejím podání, musí být tyto náležitosti doplněny ve lhůtě jednoho měsíce od doručení usnesení, kterým byl stěžovatel vyzván k doplnění podání. Jen v této lhůtě může stěžovatel rozšířit kasační stížnost na výroky dosud nenapadené a rozšířit její důvody. Tuto lhůtu může soud na včasnou žádost stěžovatele z vážných důvodů prodloužit, nejdéle však o další měsíc.

7. Podle § 37 odst. 5 s. ř. s. předseda senátu usnesením vyzve podatele k opravě nebo odstranění vad podání a stanoví mu k tomu lhůtu. Nebude-li podání v této lhůtě doplněno nebo opraveno a v řízení nebude možno pro tento nedostatek pokračovat, soud podání usnesením odmítne, nestanoví-li zákon jiný procesní důsledek. O tom musí být podatel ve výzvě poučen.

8. V projednávané věci stěžovatelka v kasační stížnosti pouze uvedla, že kasační stížnost podává z důvodů podle § 103 odst. 1 písm. a), b) a d) s. ř. s., aniž tyto důvody jakkoliv skutkově a právně konkretizovala. Na formulaci důvodů kasační stížnosti lze plně vztáhnout závěry rozšířeného senátu NSS formulované ve vztahu k požadavkům na žalobní body v rozsudku ze dne 20. 12. 2005, č. j. 2 Azs 92/2005-58, a sice že „žalobce je též povinen vylíčit, jakých konkrétních nezákonných kroků, postupů, úkonů, úvah, hodnocení či závěrů se měl 6 Azs 187/2024 - 41 pokračování správní orgán vůči němu dopustit v procesu vydání napadeného rozhodnutí či přímo rozhodnutím samotným, a rovněž je povinen ozřejmit svůj právní náhled na to, proč se má jednat o nezákonnosti.“ Ačkoliv sama v kasační stížnosti avizovala její doplnění zástupcem, konkrétní důvody Nejvyššímu správnímu soudu nedoplnila ani ve stanovené lhůtě jednoho měsíce podle výše uvedeného usnesení ze dne 10. 9. 2024, č. j. 6 Azs 187/2024-26.

9. Nejvyšší správní soud proto uzavírá, že ačkoliv stěžovatelku řádně vyzval k odstranění vad kasační stížnosti a současně ji poučil o následcích nerespektování této výzvy, vytýkané vady stěžovatelka ve stanovené lhůtě neodstranila. Lhůta je zákonná a lze ji prodloužit jen na včasnou žádost a z vážných důvodů (§ 106 odst. 3 s. ř. s.). Ustanovení § 106 odst. 3 s. ř. s. je projevem zásady koncentrace řízení o kasační stížnosti. Marné uplynutí měsíční lhůty k jejímu doplnění stanovené v usnesení soudu, kterým je stěžovatel vyzván k doplnění chybějících náležitostí kasační stížnosti, má za následek vznik jejího neodstranitelného nedostatku, pro který soud kasační stížnost odmítne. K námitkám, které byly uplatněny až po uplynutí lhůty dle § 106 odst. 3 s. ř. s., soud již nemůže přihlížet (usnesení NSS ze dne 5. 1. 2023, č. j. 7 Azs 294/2022-21, bod 8).

10. Jelikož kasační stížnost neobsahovala všechny zákonné náležitosti, pro tento nedostatek nelze v řízení pokračovat a stěžovatelka přes výzvu soudu vady kasační stížnosti včas neodstranila, přistoupil Nejvyšší správní soud k odmítnutí kasační stížnosti dle § 37 odst. 5 s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s.

11. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s § 60 odst. 3 za použití § 120 s. ř. s., podle kterého nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 31. října 2024 JUDr. Filip Dienstbier, Ph.D. předseda senátu