6 Azs 288/2018

Rubrum

6 Azs 288/2018 - 18 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Tomáše Langáška a soudců JUDr. Ivo Pospíšila (soudce zpravodaj) a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: T. L. P., zastoupen Mgr. Markem Sedlákem, advokátem se sídlem Příkop 8, Brno, proti žalovanému: Velvyslanectví České republiky v Hanoji, sídlem Chu Van An, Hanoj, Vietnamská socialistická republika, adresa pro doručování: Ministerstvo zahraničních věcí, Loretánské náměstí 101/5, Praha 1, týkající se žaloby proti rozhodnutí žalovaného ze dne 20. září 2017, č. j. 3151/2017-HANOI-I, v řízení o kasační stížnosti žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 29. června 2018, č. j. 22 A 204/2017 - 26, takto:

Výrok

Rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 29. června 2018, č. j. 22 A 204/2017 - 26 s e r u š í a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění

I. Vymezení případu

1. Žalobce se zaregistroval v systému Visapoint k podání žádosti o dlouhodobé vízum za účelem podnikání; při osobní návštěvě žalovaného dne 20. září 2017 však podal žádost o povolení k dlouhodobému pobytu. Žalovaný žádost vyhodnotil jako nepřijatelnou, neboť si žalobce předem nesjednal termín k podání této žádosti [§ 169h odst. 1 písm. a) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pobytu cizinců“)] a žádost tak nebylo možné ani považovat za podanou osobně (§ 169h odst. 3 zákona o pobytu cizinců). Žalovaný proto dne 20. září 2017 učinil pod č. j. 3151/2017-HANOI-I záznam o usnesení o této skutečnosti do spisu a zároveň o ní vyrozuměl žalobce tak, že mu zaslal stejnopis záznamu společně s žádostí. 6 Azs 288/2018

2. Žalobce napadl usnesení o nepřijatelnosti žádosti žalobou ke Krajskému soudu v Ostravě (dále jen „krajský soud“). Krajský soud nejprve konstatoval, že napadené usnesení žalovaného je rozhodnutím ve smyslu § 65 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“). Dále uvedl, že přesto, že se jedná o „pouhé“ usnesení, jež se poznamenává do spisu, platí pro něj obecné náležitosti rozhodnutí (v širším smyslu) podle § 67 až 69 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“). Napadené rozhodnutí obsahuje všechny zákonem požadované náležitosti, avšak odůvodnění rozhodnutí je vedeno pouze v rovině citace znění § 169h odst. 3 zákona o pobytu cizinců; absentují v něm úvahy, které správní orgán vedly k výroku, že si cizinec předem nesjednal termín k podání žádosti. Krajský soud proto usnesení žalovaného v záhlaví označeným rozsudkem zrušil pro nepřezkoumatelnost.

II. Kasační stížnost a průběh řízení o ní

3. Proti rozsudku krajského soudu podal žalovaný (dále „stěžovatel“) včas kasační stížnost, kterou založil na důvodu dle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., neboť krajský soud měl nesprávně posoudit právní otázku přezkoumatelnosti napadeného usnesení. Stěžovatel má za to, že usnesení o nepřijatelnosti není vůbec přezkoumatelným aktem, což mělo být i samotným záměrem zákonodárce. To vyplývá z předepsané formy aktu, kterou je toliko usnesení zaznamenané do spisu, dále z toho, že proti usnesení se nelze odvolat, a konečně i z důsledků, které jsou s přijetím usnesení spojeny, neboť řízení není zahájeno a na žádost se hledí, jako by vůbec nebyla podána.

4. Účelem této úpravy bylo umožnit zastupitelskému úřadu reagovat bezprostředně po obdržení žádosti na zjevnou skutečnost, která bez potřeby dalšího zkoumání nedovoluje žádost dále zpracovávat. Konkrétně se jedná o prosté zjištění, že cizinec si předem nesjednal termín pro podání žádosti způsobem, který zákon předvídá. Takto zvolená konstrukce dle stěžovatele a priori vylučuje, aby akt, kterým se deklaruje nepřijatelnost, splňoval náležitosti obvykle kladené na přezkoumatelnost. Opačný výklad by vedl k absurdní situaci, kdy by jakýkoliv soudní přezkum veškerých aktů vydaných podle § 169h odst. 3 zákona o pobytu cizinců měl vždy předem jasný výsledek, tedy vyhovění žalobě z důvodu nepřezkoumatelnosti napadeného aktu, a to navzdory tomu, že správní orgán postupoval dle propozic zákonodárce.

5. Pokud by stěžovatel připustil, že usnesení vydané podle § 169h odst. 3 zákona o pobytu cizinců je přezkoumatelným aktem, je třeba stanovit pro jeho přezkum odlišná kritéria a chápat toto ustanovení jako lex specialis k § 69 správního řádu. Pak by pouhé sdělení důvodu pro nepřijatelnost, spočívajícím v nesjednání termínu podání žádosti, muselo být dostačujícím a přezkoumatelným odůvodněním.

6. Žalobce se ke kasační stížnosti nevyjádřil.

III. Posouzení kasační stížnosti Nejvyšším správním soudem

7. Nejvyšší správní soud kasační stížnost posoudil a dospěl k závěru, že je důvodná. 6 Azs 288/2018 - 19 pokračování

8. Nejvyšší správní soud předesílá, že se obdobnou věcí zabýval již v rozsudku ze dne 21. listopadu 2018, č. j. 6 Azs 289/2018 - 21, jímž zrušil rozsudek Krajského soudu v Ostravě, který rovněž vyhodnotil usnesení o nepřijatelnosti žádosti žadatelky jako nepřezkoumatelné. Nejvyšší správní soud neshledává důvodu se od svého předchozího rozsudku jakkoliv odchýlit, a pro stručnost na něj odkazuje. V další části odůvodnění proto stručně uvede toliko základní nosné důvody, které jej vedly k závěru o důvodnosti kasační stížnosti.

9. Nejvyšší správní soud nesdílí názor stěžovatele, že by usnesení o nepřijatelnosti žádosti nepodléhalo jakémukoliv přezkumu. Ve svém rozsudku ze dne 16. května 2018, č. j. 6 Azs 82/2018 - 19, č. 3744/2018 Sb. NSS, dovodil, že usnesení o nepřijatelnosti žádosti o pobytové oprávnění je rozhodnutím ve smyslu § 65 s. ř. s. Proti takovému rozhodnutí nejsou sice přípustné žádné opravné prostředky v systému veřejné správy, lze je však napadnout přímo správní žalobou (srov. též usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 30. května 2017, č. j. 7 Azs 227/2016 - 36, č. 3603/2017 Sb. NSS). Na tomto právním názoru setrval Nejvyšší správní soud i v pozdějších rozsudcích ze dne 16. května 2018, č. j. 6 Azs 80/2018 - 19, ze dne 27. června 2017, č. j. 1 Azs 26/2018 - 37, ze dne 1. července 2018, č. j. 9 Azs 123/2018 – 26, ze dne 15. srpna 2018, č. j. 4 Azs 150/2018 – 35 a konečně již v odkazovaném rozsudku ze dne 21. listopadu 2018, č. j. 6 Azs 289/2018- 21.

10. V rozsudku ze dne 21. listopadu 2018, č. j. 6 Azs 289/2018 - 21, však Nejvyšší správní soud považoval s ohledem na specifickou povahu usnesení o nepřijatelnosti žádosti podle §169h odst. 3 zákona o pobytu cizinců za zcela dostatečné, pokud je výrok usnesení „žádost je nepřijatelná“ podepřen důvodem, že si žadatel nesjednal termín k jejímu podání a nepodal ji osobně.

11. Také v tomto případě proto Nejvyšší správní soud souhlasí se stěžovatelem, že s ohledem na zákonnou konstrukci uvedenou v § 169h odst. 3 zákona o pobytu cizinců a účel této úpravy zcela postačí pro seznatelnost důvodů usnesení, je-li uvedeno, že žádost je nepřijatelná, neboť si žalobce předem nesjednal termín pro její podání a žádost nepodal osobně. Nejvyšší správní soud má proto za to, že žalobou napadené usnesení je přezkoumatelné, přičemž případné další žalobní tvrzení žalobce se již pohybují v rovině posouzení zákonnosti (správnosti) rozhodnutí žalovaného, nikoli jeho přezkoumatelnosti (žalobce v žalobě například namítal, že zákon žádný způsob sjednání termínu pro podání žádosti nestanoví a že žádost podal osobně). Krajský soud proto v dalším řízení posoudí tyto věcné žalobní námitky (body).

IV. Závěr a náklady řízení

12. Nejvyšší správní soud shledal kasační stížnost důvodnou, pročež rozsudek krajského soudu podle § 110 odst. 1 věty prvé s. ř. s. zrušil a věc vrátil krajskému soudu k dalšímu řízení. V něm bude krajský soud vázán právním názorem vysloveným v tomto rozsudku (§ 110 odst. 4 s. ř. s.). To znamená, že krajský soud v mezích žalobních bodů věcně posoudí závěry žalovaného, že byly splněny zákonem stanovené podmínky pro závěr o nepřijatelnosti žádosti žalobce o povolení k dlouhodobému pobytu. 6 Azs 288/2018

13. Krajský soud v novém rozhodnutí rozhodne též o náhradě nákladů řízení o kasační stížnost (§ 110 odst. 3 věta první s. ř. s.). P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 6. února 2019 JUDr. Tomáš Langášek předseda senátu