6 Azs 302/2018

Rubrum

6 Azs 302/2018 - 24 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Průchy a soudců JUDr. Tomáše Langáška a JUDr. Lenky Matyášové v právní věci žalobce: N. V. P., zastoupen Mgr. Petrem Václavkem, advokátem se sídlem Opletalova 25, 110 00 Praha 1, proti žalované: Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců, se sídlem náměstí Hrdinů 1634/3, Praha 4, týkající se žaloby proti rozhodnutí žalované ze dne 22. 5. 2017, č. j. MV-158827-4/SO-2016, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 27. 7. 2018, č. j. 30 A 107/2017 – 66, o návrhu žalobce na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, takto:

Výrok

I. Kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 27. 6. 2018, č. j. 30 A 107/2017 – 66, s e n e p ř i z n á v á odkladný účinek.

II. Žalobci s e u k l á d á zaplatit ve lhůtě patnácti (15) dnů od doručení tohoto usnesení České republice – Nejvyššímu správnímu soudu soudní poplatek ve výši 1 000 Kč za podání návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.

Odůvodnění

I. Vymezení věci

1. Rozhodnutím žalované ze dne 22. 5. 2017, č. j. MV-158827-4/SO-2016 (dále jen „napadené rozhodnutí“), bylo zamítnuto odvolání žalobce a potvrzeno rozhodnutí Ministerstva vnitra ze dne 14. 9. 2016, č. j. OAM-5925-16/DP-2016, kterým byla zamítnuta žádost žalobce o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem podnikání, neboť žalobce přes výzvu ministerstva nepředložil doklad prokazující úhrnný měsíční příjem.

2. Žalobce brojil proti napadenému rozhodnutí žalobou u Krajského soudu v Plzni (dále jen „krajský soud“). Rozsudkem ze dne 27. 6. 2018, č. j. 30 A 107/2017 – 66 (dále též „napadený rozsudek“), krajský soud žalobu zamítl.

II. Návrh na odkladný účinek a vyjádření žalované 6 Azs 302/2018

3. Proti napadenému rozsudku podal žalobce (dále též „stěžovatel“) kasační stížnost, jejíž součástí je i návrh na přiznání odkladného účinku dle § 107 odst. 1 ve spojení s § 73 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“).

4. Uvádí, že nepřiznání odkladného účinku by mělo katastrofický dopad do jeho soukromého a rodinného života, neboť by musel opustit území České republiky, jinak by se zde nacházel nelegálně. Stěžovatel v České republice žije již tři roky, má zde zázemí a přátele a provozuje podnikatelskou činnost. Odkazuje též na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 8. 2011, č. j. 5 As 73/2011 – 100, podle něhož by v případě nepřiznání odkladného účinku bylo zasaženo do práva stěžovatele bezprostředně se účastnit řízení a být v kontaktu se svým zástupcem.

5. Žalovaná ve vyjádření k návrhu na přiznání odkladného účinku uvádí, že tento mimořádný institut nelze aplikovat paušálně na všechny cizince, kteří jsou nuceni opustit území České republiky. Dle žádosti o prodloužení dlouhodobého pobytu pobývají manželka, děti i rodiče stěžovatele ve Vietnamu. Tvrzení o podnikání stěžovatele se jeví jako nepodložené, neboť jeho živnostenské oprávnění zaniklo již ke dni 31. 8. 2017, jak je zřejmé z veřejné části živnostenského rejstříku. Práva žalobce v řízení o kasační stížnosti jsou náležitě chráněna, neboť je zastoupen advokátem. Jeho právo účastnit se řízení je nadto možné zajistit též prostřednictvím krátkodobého víza.

III. Posouzení návrhu Nejvyšším správním soudem

6. Podle § 73 odst. 2 s. ř. s. soud přizná žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Ve smyslu § 107 s. ř. s. uvedené podmínky platí přiměřeně i pro odkladný účinek kasační stížnosti.

7. Odkladný účinek představuje institut mimořádné povahy. Kasační stížnost proti rozhodnutí soudu ve správním soudnictví není řádným opravným prostředkem, u něhož by bylo možno automaticky očekávat přiznání odkladného účinku. Tento postup proto musí být vyhrazen pouze pro výjimečné případy.

8. Stěžovatel z judikatury Nejvyššího správního soudu v zásadě dovozuje, že odkladný účinek by měl být přiznán kasační stížnosti každého cizince, který se domáhá zrušení rozhodnutí, s nímž je nějak spojeno nucené ukončení jeho pobytu na území České republiky. Tak tomu ovšem není. V žádosti o přiznání odkladného účinku je nutné vylíčit individualizované a závažné okolnosti, které mimořádné vyloučení účinků pravomocného rozhodnutí odůvodňují; nelze pouze obecně argumentovat právem na spravedlivý proces (usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 1. 2016, č. j. 2 Azs 271/2015 – 32). Tak tomu bylo i v odkazovaném usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 8. 2011, č. j. 5 As 73/2011 – 100, kde bylo cizinci zrušeno povolení k trvalému pobytu za situace, kdy měl na území České republiky vytvořeno veškeré rodinné, sociální a pracovní zázemí, přičemž povolení k pobytu těhotné družky cizince bylo odvozeno od pobytového oprávnění jeho samého. Obecně platí, že samotné právo stěžovatele účastnit se osobně 6 Azs 302/2018 - 25 pokračování řízení o kasační stížnosti či být v kontaktu se svým zástupcem pro přiznání odkladného účinku nepostačuje.

9. Dále je třeba připomenout, že skutečnosti nasvědčující vzniku nepoměrně větší újmy stěžovatele oproti jiným osobám jsou vždy individuální, tedy závislé pouze na osobě a situaci stěžovatele. Povinnost tvrdit a prokázat vznik újmy má navrhovatel, který musí konkretizovat, jakou újmu by pro něj znamenal výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí, z jakých konkrétních okolností to vyvozuje a uvést její intenzitu.

10. Stěžovatel tvrdí, že v případě nutnosti opustit území České republiky by byl zasažen jeho rodinný i soukromý život, neboť na zdejším území žije již 3 roky, má zde přátele a podniká.

11. Ze správního spisu však vyplývá, že stěžovatel neovládá český jazyk a celá jeho rodina (manželka, děti i rodiče) pobývají ve Vietnamu. Samotný pobyt v tvrzené délce 3 let a přátelské vztahy na území České republiky nepředstavují natolik zásadní zásah do soukromého života stěžovatele, který by mohl odůvodnit prolomení právní moci napadeného rozhodnutí.

12. K tvrzení o podnikatelské činnosti neuvedl stěžovatel žádné bližší podrobnosti. Neuvedl zejména, v čem tato činnost spočívá a jak by byla výkonem napadeného rozhodnutí ohrožena. Z takto obecného tvrzení taktéž nelze nijak dovodit újmu dosahující intenzity, která by odůvodnila přiznání odkladného účinku.

13. S ohledem na výše uvedené Nejvyšší správní soud kasační stížnosti odkladný účinek nepřiznal.

14. Závěrem Nejvyšší správní soud připomíná, že usnesení o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti je svou podstatou rozhodnutím předběžné povahy a nelze z něj předjímat budoucí rozhodnutí o věci samé (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 10. 2005, č. j. 8 As 26/2005 – 76, publ. pod č. 1072/2007 Sb. NSS).

15. Podání návrhu na přiznání odkladného účinku podléhá dle položky 20 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, soudnímu poplatku ve výši 1 000 Kč. Podle § 7 odst. 1 zákona o soudních poplatcích je poplatek splatný vznikem poplatkové povinnosti. Poplatková povinnost v daném případě vzniká dnem právní moci tohoto usnesení [§ 4 odst. 1 písm. h) zákona o soudních poplatcích, per analogiam; srov. k tomu usnesení NSS ze dne 29. 2. 2012, č. j. 1 As 27/2012 – 32]. NSS proto výrokem II. vyzval stěžovatele ke splnění povinnosti zaplatit soudní poplatek za návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti ve lhůtě patnácti dnů od doručení tohoto usnesení. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné. 6 Azs 302/2018 V Brně dne 25. září 2018 JUDr. Petr Průcha předseda senátu