6 Azs 349/2021

Rubrum

6 Azs 349/2021 - 32 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Veroniky Juřičkové a soudců Tomáše Langáška a Filipa Dienstbiera v právní věci žalobce: nezl. M. Y., zastoupený Mgr. Beatou Kaczynskou, advokátkou, sídlem Masarykovy sady 76/18, Český Těšín, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, sídlem Nad Štolou 936/3, Praha 7, týkající se žaloby proti rozhodnutí žalovaného ze dne 11. 1. 2021, č. j. OAM-744/ZA-HA08-LE05-2020, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 29. 9. 2021, č. j. 62 Az 3/2021 - 28, takto:

Výrok

I. Rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 29. 9. 2021, č. j. 62 Az 3/2021 - 28, se ruší.

II. Rozhodnutí žalovaného ze dne 11. 1. 2021, č. j. OAM-744/ZA-HA08-LE05-2020, s e r u š í a věc s e v r a c í žalovanému k dalšímu řízení.

III. Žalovaný n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobci s e n e p ř i z n á v á náhrada nákladů řízení.

V. Ustanovené zástupkyni žalobce Mgr. Beatě Kaczynské, advokátce, s e p ř i z n á v á odměna za zastupování a náhrada hotových výdajů ve výši 4 114 Kč. Tato částka jí bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Zákonný zástupce nezletilého žalobce požádal dne 26. 10. 2020 jeho jménem o udělení mezinárodní ochrany. Žádost odůvodnil tím, že jako otec nezletilého by byl při návratu do země původu povolán k nástupu do vojenské služby, přičemž nechce být 6 Azs 349/2021 nasazen do války na východní Ukrajině. Pro svého syna si přeje, aby s ním mohl pobývat na území České republiky.

2. Žalovaný zamítl žádost o udělení mezinárodní ochrany jako zjevně nedůvodnou podle § 16 odst. 2 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu. Poukázal na skutečnost, že dle § 2 vyhlášky č. 328/2015 Sb., kterou se provádí zákon o azylu, považuje Česká republika Ukrajinu (s výjimkou poloostrova Krym a částí Doněcké a Luhanské oblasti pod kontrolou proruských separatistů) za tzv. bezpečnou zemi původu ve smyslu § 2 odst. 1 písm. k) zákona o azylu. Žalovaný při posuzování žádosti vycházel ze zpráv o zemi původu z roku 2020.

3. Žalobce se proti rozhodnutí žalovaného neúspěšně bránil žalobou u Krajského soudu v Ostravě, který ji v záhlaví označeným rozsudkem zamítl. Krajský soud potvrdil správnost úvah žalovaného a zdůraznil, že ačkoli žalobce byl v řízení seznámen se zprávami o zemi původu, nenavrhl doplnění dokazování, ani netvrdil žádné další skutečnosti. Žalobce tak v řízení nepředložil žádná tvrzení, jimiž by závěr o bezpečnosti země původu zpochybnil.

4. Proti rozsudku krajského soudu podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) kasační stížnost. Napadený rozsudek označil za nepřezkoumatelný a rozporný s ustálenou judikaturou soudů. Stěžovatel vytkl žalovanému i krajskému soudu nedostatečně zjištěný skutkový stav ohledně situace v ukrajinské armádě, což byl hlavní zdroj obav ze strany jeho rodičů. Nesouhlasil s krajským soudem v tom, že by bylo jeho povinností tvrdit a prokazovat další okolnosti, které by zpochybnily závěr o bezpečnosti země původu ve vztahu k jeho osobě. Naopak měl za to, že bylo povinností žalovaného shromáždit veškeré dostupné důkazy, které by zpochybnily či vyvrátily výpověď žadatele o azyl.

5. Žalovaný se ve vyjádření ke kasační stížnosti ztotožnil se závěry krajského soudu, které jsou dle jeho názoru dostatečně a přesvědčivě odůvodněny. Napadený rozsudek proto nepovažoval za nepřezkoumatelný.

6. Nejvyšší správní soud předesílá, že v průběhu řízení o kasační stížnosti došlo na Ukrajině ke zcela zásadní změně situace způsobené invazí ozbrojených sil Ruské federace, zahájené dne 24. 2. 2022.

7. Obecně platí, že soudy rozhodující ve věcech správního soudnictví vycházejí při přezkumu správních rozhodnutí ze skutkového a právního stavu, který zde byl v době rozhodování správních orgánů [§ 75 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“)]. Mohou však nastat výjimky, kdy se toto pravidlo neuplatní a kdy je nutno přistoupit k prolomení § 75 odst. 1 s. ř. s. Možnost odchýlit se od § 75 s. ř. s. s poukazem na invazi ruských vojsk na Ukrajinu (kterou jako skutečnost obecně známou není potřeba dokazovat) připustil Nejvyšší správní soud poprvé v rozsudku ze dne 10. 3. 2022, č. j. 10 Azs 537/2021 - 31, č. 4335/2022 Sb. NSS. V tomto rozsudku současně vyslovil závěr, že není namístě nutit ukrajinské žadatele o mezinárodní ochranu k podávání nových žádostí o mezinárodní ochranu (bod [17]). Následně Nejvyšší správní soud tento přístup potvrdil v dalších rozsudcích týkajících se žadatelů o mezinárodní ochranu z Ukrajiny (např. rozsudek ze dne 7. 6. 2022, č. j. 4 Azs 434/2021 - 48, 6 Azs 349/2021 - 33 pokračování ze dne 24. 6. 2022, č. j. 5 Azs 79/2022 - 34, nebo ze dne 18. 8. 2022, č. j. 3 Azs 339/2021 - 32), a to včetně žadatelů, jejichž jediným důvodem pro podání žádosti byla obava z povolání do války (viz rozsudek ze dne 10. 5. 2022, č. j. 6 Azs 137/2021 - 60).

8. Na základě všeobecně známých informací o změně bezpečnostní situace na Ukrajině je zřejmé, že celé území Ukrajiny již nadále nesplňuje jedno z kritérií bezpečnosti [dle přílohy I směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/32/EU ze dne 26. června 2013 o společných řízeních pro přiznávání a odnímání statusu mezinárodní ochrany (procedurální směrnice) a dle § 2 odst. 1 písm. k) zákona o azylu]. Informace o zemi původu pocházející z roku 2020 tak z logiky věci nemohou dokládat, že Ukrajina tato kritéria splňuje. V důsledku změny okolností neobstojí východisko, že Ukrajinu je možno považovat za bezpečnou zemi původu. Stěžovatelovu žádost o mezinárodní ochranu tak bude nutno v dalším řízení věcně přezkoumat ve světle těchto nových okolností (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 4. 2022, č. j. 8 Azs 55/2022 - 25, bod [8] až [10], rozsudek ze dne 24. 3. 2022, č. j. 1 Azs 36/2022 - 31, bod [20], nebo již citovaný rozsudek č. j. 6 Azs 137/2021 - 60, bod [15]).

9. Nejvyšší správní soud tak na základě výše uvedených skutečností dospěl k závěru o důvodnosti podané kasační stížnosti, a proto v souladu s § 110 odst. 1 s. ř. s. napadený rozsudek krajského soudu zrušil. Jelikož vytýkané vady mají původ již v žalobou napadeném rozhodnutí, zrušil Nejvyšší správní soud podle § 110 odst. 2 písm. a) ve spojení s § 78 odst. 1, 4 a 5 s. ř. s. také rozhodnutí žalovaného a věc mu vrátil k dalšímu řízení, v němž bude vázán právním názorem vysloveným v tomto rozsudku.

10. V případě, kdy Nejvyšší správní soud zruší rozsudek krajského soudu a současně zruší i rozhodnutí správního orgánu, je povinen rozhodnout kromě nákladů řízení o kasační stížnosti i o nákladech řízení, které předcházelo zrušenému rozhodnutí krajského soudu (§ 110 odst. 3 věta druhá s. ř. s.). Při rozhodování o náhradě nákladů řízení vychází soud z celkového úspěchu ve věci (§ 60 odst. 1 ve spojení s § 120 s. ř. s.). Z tohoto hlediska byl ve věci úspěšný stěžovatel. Nejvyšší správní soud však rozhodl o nepřiznání náhrady nákladů řízení stěžovateli podle § 60 odst. 7 ve spojení s § 120 s. ř. s. V této souvislosti přihlédl k tomu, že stěžovatel byl v řízení o kasační stížnosti procesně úspěšný toliko z důvodu změny bezpečnostní situace na Ukrajině, kterou nemohli předvídat žalovaný ani krajský soud (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 5. 2022, č. j. 6 Azs 137/2021 - 63, bod [20]).

11. Stěžovateli byla usnesením krajského soudu ze dne 11. 2. 2021, č. j. 62 Az 3/2021 - 9, ustanovena k ochraně jeho práv zástupkyně Mgr. Beata Kaczynská, advokátka. Podle § 35 odst. 10 část věty prvé za středníkem s. ř. s. platí v takovém případě hotové výdaje a odměnu za zastupování ustanoveného zástupce stát. Ustanovené zástupkyni byly hotové výdaje a odměna za zastupování v řízení před krajským soudem přiznány samostatným usnesením ze dne 9. 11. 2021, č. j. 62 Az 3/2021 - 40, které zůstalo tímto rozsudkem nedotčeno. V souladu s § 35 odst. 10 s. ř. s. zastupovala jmenovaná advokátka stěžovatele rovněž v řízení o kasační stížnosti. Podle § 7 bodu 5 a § 9 odst. 4 písm. d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), náleží ustanovené zástupkyni stěžovatele odměna za jeden úkon právní služby podle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu 6 Azs 349/2021 (písemné podání ve věci samé - doplnění kasační stížnosti) ve výši 3 100 Kč a podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu náhrada hotových výdajů v paušální částce 300 Kč za jeden úkon, tedy celkem 3 400 Kč. Jelikož je ustanovená zástupkyně plátcem daně z přidané hodnoty, zvyšuje se odměna a náhrada hotových výdajů o částku odpovídající této dani, tedy o 714 Kč. Celkem tedy Nejvyšší správní soud přiznal ustanovené zástupkyni odměnu za zastupování a náhradu hotových výdajů ve výši 4 114 Kč. K uhrazení této částky byla stanovena přiměřená lhůta jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku. P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 14. září 2022 Mgr. Ing. Veronika Juřičková předsedkyně senátu