6 Azs 36/2012

Rubrum

6 Azs 36/2012 - 41 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Bohuslava Hnízdila a soudců JUDr. Kateřiny Šimáčkové a JUDr. Jiřího Pally v právní věci žalobců: a) O. K., b) nezl. Ol. K., zastoupených opatrovníkem SOZE – Sdružením občanů zabývajících se emigranty, se sídlem Mostecká 5, Brno, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 21. 3. 2012, č. j. OAM-338/ZA-ZA06-PA03-2011, v řízení o kasační stížnosti žalobců proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 1. 10. 2012, č. j. 32 Az 11/2012 - 21, takto:

Výrok

I. Řízení o kasační stížnosti s e z a s t a v u j e .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

Odůvodnění

1. Rozhodnutím ze dne 21. 3. 2012, č. j. OAM-338/ZA-ZA06-PA03-2011, žalovaný rozhodl, že se žalobcům neuděluje mezinárodní ochrana podle § 12, § 13, § 14, § 14a a § 14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů.

2. Toto rozhodnutí žalobci napadli žalobou u Krajského soudu v Hradci Králové. Krajský soud však jejich žalobu usnesením ze dne 1. 10. 2012, č. j. 32 Az 11/2012 - 21, odmítl, a to z důvodu, že žalobci ve lhůtě neodstranili její vady, respektive ji řádně nedoplnili a neupřesnili, jak byli vyzváni usnesením krajského soudu ze dne 17. 5. 2012, č. j. 32 Az 11/2012 - 12. Proti usnesení krajského soudu o odmítnutí žaloby si nyní žalobci (dále jen „stěžovatelé“) podali kasační stížnost.

3. Ve své kasační stížnosti ze dne 14. 11. 2012 stěžovatelé uvedli, že pobývají na adrese N. 1837/13, P., zároveň si však zvolili adresu pro doručování Š. 557/14, P.

2. Na tuto adresu pro doručování pak Nejvyšší správní soud stěžovatelům zaslal informaci o probíhajícím řízení, včetně poučení ve smyslu § 8 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“); písemnost se ovšem doručit nepodařilo a jako nedoručená byla vrácena soudu. Nejvyšší správní soud se tedy zmíněnou 6 Azs 36/2012 písemnost pokusil doručit na adresu pobytu stěžovatelů, již sdělili ve své kasační stížnosti, ovšem i z této adresy mu byla písemnost vrácena jako nedoručená.

4. Z elektronické databáze Ministerstva vnitra Nejvyšší správní soud dne 21. 12. 2012 zjistil, že stěžovatelé dne 6. 11. 2012 odešli z Pobytového střediska Kostelec nad Orlicí; přičemž ke dni 14. 11. 2012 je v evidenci záznam o jejich pobytu na adrese N. 1837/13, P. 10 (do dne 12. 11. 2013). Z uvedené databáze dále Nejvyšší správní soud zjistil, že se stěžovatelé ode dne 24. 11. 2011 do dne 6. 11. 2012 fakticky v pobytovém středisku nezdržovali, jelikož pobývali na propustky mimo něj, dle poznámky v databázi na adrese Š. 557/14, P. 2.

5. Nejvyšší správní soud se dále obrátil s dotazy ohledně posledního známého místa pobytu stěžovatelů na žalovaného a na Policii ČR, Ředitelství služby cizinecké policie. V odpovědi na dotaz však žalovaný ani Policie ČR zdejšímu soudu nesdělili žádnou jinou adresu odlišnou od výše uvedených.

6. Vzhledem ke zjištěným skutečnostem, tedy proto, že pobyt stěžovatelů není znám, Nejvyšší správní soud usnesením ze dne 24. 1. 2013, č. j. 6 Azs 36/2012 - 39, stěžovatelům ustanovil opatrovníka.

7. Podle § 47 písm. c) s. ř. s. ve spojení s § 33 odst. b) zákona o azylu soud řízení zastaví, jestliže nelze zjistit místo pobytu žadatele o udělení mezinárodní ochrany.

8. Z výše uvedeného vyplývá, že Nejvyšší správní soud vyvinul veškeré možné úsilí a využil všechny jemu dostupné možnosti, aby zjistil místo pobytu stěžovatelů, avšak jeho pátrání bylo bezvýsledné a pobyt stěžovatelů zůstal zcela neznámý (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 5. 2005, č. j. 7 Azs 271/2004 - 58, publ. pod č. 707/2005 Sb. NSS). S ohledem na naplnění podmínek § 33 písm. b) zákona o azylu tak Nejvyššímu správnímu soudu nezbylo než řízení o kasační stížnosti zastavit podle § 47 písm. c) ve spojení s § 120 s. ř. s.

9. Výrok o nákladech řízení se opírá o § 60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení o kasační stížnosti zastaveno. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 13. února 2013 JUDr. Bohuslav Hnízdil předseda senátu