6 Azs 60/2009
č. j. 6 Azs 60/2009-100
V PLATNOSTI- KS Brno 56 Az 49/2008-38
- NSS 6 Azs 60/2009-80
- NSS 6 Azs 60/2009-100
Nejvyšší správní soud opravil chybu v psaní ve svém usnesení, kde bylo místo ustanovení § 11 odst. 1 písm. d) vyhlášky o advokátním tarifu nesprávně uvedeno písm. b). Soud upravil odůvodnění, aby odpovídalo skutečnému právnímu základu pro přiznání odměny. Odměna za právní službu byla přiznána za jediný úkon – podání doplňku kasační stížnosti. Soud vyloučil možnost přiznání odměny za nahlédnutí do spisu, protože nešlo o úkon právní služby podle § 11 odst. 1 vyhlášky o advokátním tarifu.
Rubrum
OPRAVNÉ USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl předsedou senátu JUDr. Bohuslavem Hnízdilem v právní věci žalobkyně: E. S., zastoupené JUDr. Radanou Pekárkovou, advokátkou, se sídlem Hlinky 142a, Brno, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, poštovní přihrádka 21/OAM, Praha 7, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 18. 3. 2008, č. j. OAM - 1 - 972/VL - 18 - K03 - 2007, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 11. 12. 2008, č. j. 56 Az 49/2008 - 38, takto:
Výrok
V usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 4. listopadu 2009, č. j. 6 Azs 60/2009 - 80, na č. l. 84 na 4. řádku ve třetím odstavci odůvodnění s e n a h r a z u j í slova „§ 11 odst. 1 písm. b) vyhl. č. 177/1996 Sb.“ slovy „§ 11 odst. 1 písm. d) vyhl. č. 177/1996 Sb.“.
Odůvodnění
Kasační stížností napadla žalobkyně (dále též „stěžovatelka“) v záhlaví uvedený rozsudek Krajského soudu v Brně, jímž byla zamítnuta její žaloba proti rozhodnutí Ministerstva vnitra ze dne 18. 3. 2008, č. j. OAM - 1 - 972/VL - 18 - K03 - 2007. Rozhodnutím žalovaného nebyla stěžovatelce k její žádosti udělena mezinárodní ochrana podle ust. § 12, § 13, § 14, § 14a a § 14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o azylu“). Nejvyšší správní soud usnesením ze dne 4. 11. 2009, č.j. 6 Azs 60/2009 - 80, stěžovatelčinu kasační stížnost odmítl pro nepřijatelnost; výrokem III. svého usnesení rozhodl, že se ustanovené zástupkyni stěžovatelky přiznává odměna za zastupování a náhrada hotových výdajů ve výši 2856 Kč. V odůvodnění usnesení Nejvyšší správní soud uvedl, že přiznal odměnu za zastupování a náhradu hotových výdajů ve výši 2856 Kč; a to za jeden úkon právní služby ve smyslu ust. § 11 odst. 1 písm. b) vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů, spolu s paušální náhradou hotových výdajů (§ 13 odst. 3 advokátního tarifu), částku zvýšil o 19 %, neboť zástupkyně je plátcem DPH. Nejvyšší správní soud v reakci na podání zástupkyně stěžovatelky ze dne 11. 12. 2009 žádající opravu rozhodnutí a přiznání odměny za dva úkony právní služby zjistil, že se v odůvodnění usnesení na č. l. 84 na 4. řádku ve třetím odstavci vyskytla zjevná chyba v psaní, neboť bylo nedopatřením uvedeno, že se ustanovené zástupkyni přiznává odměna za zastupování za jeden úkon právní služby ve smyslu ust. § 11 odst. 1 písm. b) vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, namísto ust. § 11 odst. 1 písm. d) cit. vyhlášky. Podle ust. § 54 odst. 4 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), předseda senátu opraví v rozsudku i bez návrhu chyby v psaní a počtech, jakož i jiné zjevné nesprávnosti; podle ust. § 55 odst. 5 s. ř. s. platí právě uvedené přiměřeně i pro usnesení. Poněvadž byla zjištěna výše popsaná chyba v psaní, předseda senátu přistoupil k opravě odůvodnění usnesení ve smyslu výroku tohoto usnesení. Pro úplnost pak Nejvyšší správní soud uvádí, že vyzval zástupkyni stěžovatelky dne 7. 8. 2009 (č. j. 6 Azs 60/2009 - 75), aby zdejšímu soudu vyčíslila náklady řízení a zároveň ji poučil, že pokud tak neučiní, rozhodne o odměně na základě skutečností zřejmých ze soudního spisu. Na uvedenou výzvu zástupkyně nereagovala. Nejvyšší správní soud ze spisu zjistil, že zástupkyně stěžovatelky zaslala soudu doplnění kasační stížnosti ze dne 8. 6. 2009, k němuž přiložila potvrzení o registraci plátce DPH. Nejvyšší správní soud tedy shledal, že zástupkyně stěžovatelky ve věci učinila jeden úkon právní služby - písemné podání soudu ve věci samé – doplnění kasační stížnosti (§ 11 odst. 1 písm. d/ advokátního tarifu). Nejvyšší správní soud ještě dodává, že zástupkyně stěžovatelky byla dne 19. 5. 2009 u Krajského soudu v Brně nahlédnout do soudního spisu, avšak za tuto činnost nelze přiznat odměnu, neboť ji nelze podřadit pod žádný z úkonů právní služby ve smyslu § 11 odst. 1 cit. vyhl. (a to ani v případě posuzování této činnosti spolu s převzetím zastoupení). V této souvislosti Nejvyšší správní soud uvádí, že podle ustanovení § 11 odst. 1 písm. b) cit. vyhlášky mimosmluvní odměna náleží za první poradu s klientem včetně převzetí a přípravy zastoupení, je-li klientovi zástupce ustanoven soudem. Na rozdíl od ustanovení § 11 odst. 1 písm. a) citované vyhlášky, kdy na základě smlouvy o poskytnutí právních služeb náleží odměna již za samotné převzetí a přípravu zastoupení, ustanovení § 11 odst. 1 písm. b) citované vyhlášky vyžaduje první poradu s klientem. Ta se však v projednávané věci neuskutečnila, což ani zástupkyně stěžovatele netvrdí. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 5. ledna 2010 JUDr. Bohuslav Hnízdil předseda senátu
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.