6 Azs 70/2022

Rubrum

6 Azs 70/2022 - 70 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Veroniky Juřičkové a soudců Tomáše Langáška a Filipa Dienstbiera v právní věci žalobce: N. O., zastoupený Mgr. Karin Poncza Hadwigerovou, advokátkou, sídlem Příčná 327/1, Havířov, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, sídlem Nad Štolou 936/3, Praha 7, týkající se žaloby proti rozhodnutí žalovaného ze dne 29. 12. 2021, č. j. OAM-1022/ZA-ZA10-K01-2021, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 21. 2. 2022, č. j. 22 Az 4/2022 - 30, takto:

Výrok

I. Řízení o kasační stížnosti žalobce s e z a s t a v u j e .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

III. Ustanovené zástupkyni žalobce Mgr. Karin Poncza Hadwigerové, advokátce, s e p ř i z n á v á odměna za zastupování a náhrada hotových výdajů ve výši 6 800 Kč, která je splatná do jednoho měsíce od právní moci tohoto usnesení z účtu Nejvyššího správního soudu.

Odůvodnění

1. Kasační stížností ze dne 24. 3. 2022 žalobce (dále jen „stěžovatel“) napadl v záhlaví označený rozsudek Krajského soudu v Brně, kterým byla zamítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí žalovaného ze dne 29. 12. 2021, č. j. OAM-1022/ZA-ZA10-K01-2021. Tímto rozhodnutím byla zamítnuta stěžovatelova žádost o udělení mezinárodní ochrany jako zjevně nedůvodná podle § 16 odst. 2 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu.

2. Žalovaný v podaném vyjádření ze dne 26. 5. 2022 navrhl Nejvyššímu správnímu soudu, aby řízení o kasační stížnosti zastavil s odkazem na § 33 zákona o azylu s odůvodněním, že stěžovatel dne 23. 5. 2022 svévolně opustil Pobytové středisko Havířov a jeho další pobyt není znám.

3. Nejvyšší správní soud opakovaně (dne 31. 5. 2022, 16. 8. 2022 a 30. 8. 2022) v elektronické evidenci cizinců ověřil, že stěžovatel skutečně dne 23. 5. 2022 svévolně opustil označené pobytové středisko, dne 27. 5. 2022 se do pobytového střediska vrátil 6 Azs 70/2022 a dne 6. 7. 2022 je opětovně svévolně opustil. Od té doby není jeho aktuální místo pobytu známo. Přípisem ze dne 17. 8. 2022, č. j. 6 Azs 70/2022 - 60, se proto Nejvyšší správní soud obrátil na žalovaného s výzvou ke sdělení aktuálního místa stěžovatelova pobytu. Žalovaný v odpovědi ze dne 19. 8. 2022 k výzvě soudu uvedl, že mu není aktuální místo pobytu stěžovatele známo. Zároveň potvrdil zjištění Nejvyššího správního soudu (učiněné z elektronické evidence cizinců), že stěžovatel dne 6. 7. 2022 svévolně pobytové středisko opustil. Rovněž ustanovená zástupkyně stěžovatele k výzvě soudu podáním ze dne 28. 8. 2022 sdělila, že jí není aktuální pobyt stěžovatele znám.

4. Podle § 47 písm. c) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), ve spojení s § 120 s. ř. s. soud řízení usnesením zastaví, stanoví-li tak tento nebo zvláštní zákon.

5. Podle § 33 písm. b) zákona o azylu soud řízení zastaví, jestliže nelze zjistit místo pobytu žadatele o udělení mezinárodní ochrany (žalobce).

6. K podmínkám postupu podle citovaného ustanovení zákona se Nejvyšší správní soud opakovaně vyjádřil, a to např. již v rozsudku ze dne 14. 8. 2009, č. j. 8 Azs 21/2009 - 91, dle kterého vychází-li soud v rozhodnutí mj. ze skutečnosti, že je účastník řízení neznámého pobytu, musí být ověření této skutečnosti přiměřeně aktuální. V rozsudku ze dne 26. 5. 2005, č. j. 7 Azs 271/2004 - 58, č. 707/2005 Sb. NSS, Nejvyšší správní soud v této souvislosti vyslovil, že aby soud mohl postupovat podle tohoto ustanovení zákona, musí ke zjištění místa pobytu cizince vyvinout dostatečné úsilí.

7. Nejvyšší správní soud učiněným dotazem využil dostupné možnosti ke zjištění aktuálního místa stěžovatelova pobytu. Toto místo se mu však nepodařilo zjistit, což brání pokračování v řízení, a to bez ohledu na to, zda má kasační stížnost všechny požadované náležitosti a zda jsou splněny též ostatní podmínky řízení (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 2. 2008, č. j. 7 Azs 91/2007 - 66).

8. Nejvyšší správní soud proto řízení o kasační stížnosti zastavil dle § 33 písm. b) zákona o azylu ve spojení § 47 písm. c) a § 120 s. ř. s.

9. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s., podle kterého nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno.

10. Stěžovateli byla usnesením Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 4. 2022, č. j. 6 Azs 70/2022 - 31, ustanovena zástupkyně pro řízení o kasační stížnosti, a to Mgr. Karin Poncza Hadwigerová, advokátka. Podle § 35 odst. 10 s. ř. s. platí v takovém případě hotové výdaje a odměnu za zastupování ustanoveného advokáta stát. Podle § 7 bodu 5 a § 9 odst. 4 písm. d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), náleží ustanovené zástupkyni stěžovatele odměna za dva úkony právní služby podle § 11 odst. 1 písm. b) a d) advokátního tarifu ve výši 6 200 Kč (2 x 3 100 Kč) a podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu náhrada hotových výdajů v paušální částce 600 Kč (2 x 300 Kč), celkem tedy 6 800 Kč. Ustanovená zástupkyně není plátcem DPH. K uhrazení této částky byla stanovena přiměřená lhůta jednoho měsíce. 6 Azs 70/2022 - 71 pokračování P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 30. srpna 2022 Mgr. Ing. Veronika Juřičková předsedkyně senátu