7 A 547/2002
č. j. 7 A 547/2002-24
V PLATNOSTIPrávní věta
Soud zruší rozhodnutí pro nesrozumitelnost odůvodnění zejména tehdy, jestliže odůvodnění nedává smysl, který by svědčil o skutkových a právních důvodech, které pohnuly správní orgán k vydání rozhodnutí [§ 76 odst. 1 písm. a) s. ř. s.].
Citované zákony (6)
Rubrum
č. j. 7A 547/2002 - 24 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Bohuslava Hnízdila a soudců JUDr. Brigity Chrastilové a JUDr. Ludmily Valentové v právní věci žalobkyně M. S . , proti žalované České správě sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5, o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 22. 5. 2002, č. j. 210 815 031/P, takto:
Výrok
I. Rozhodnutí žalované České správy sociálního zabezpečení ze dne 22. 5. 2002, č. j. 210 815 031/P, s e z r u š u j e pro vady řízení a věc s e v r a c í žalované k dalšímu řízení.
II. Žalobkyni s e náhrada nákladů řízení n e p ř i z n á v á .
Odůvodnění
Rozhodnutím České správy sociálního zabezpečení (dále jen „žalovaná“) ze dne 22. 5. 2002, č. j. 210 815 031/P, byla žalobkyni zamítnuta žádost, kterou podal její děd A. S., o poskytnutí jednorázové peněžní částky podle zákona č. 39/2000 Sb., o poskytnutí jednorázové peněžní částky příslušníkům československých zahraničních armád a spojeneckých armád v letech 1939 až 1945. Své rozhodnutí odůvodnila žalovaná tak, že „nárok na poskytnutí jednorázové peněžní částky nevznikl, neboť v důsledku shora uvedeného zákona č. 39/2000 Sb. se tento zákon se na něj nevztahuje“. A. S. zemřel dne 10. 6. 2002. Podle § 6 odst. 1 zákona č. 39/2000 Sb. přechází včas uplatněný nárok, pokud o něm nebylo rozhodnuto nebo pokud jednorázová peněžní částka nebyla vyplacena, v případě úmrtí oprávněné osoby na její dědice. Podle usnesení Okresního soudu v Berouně ze dne 26. 7. 2000, č. j. D 511/2001 - 15, kterou soud schválil dohodu dědiců, jsou, poté co syn A. S. dědictví odmítl, jeho dědicové - jeho vnuk M. S. a jeho vnučka M. S. (žalobkyně). Žalobkyně se tedy stala účastníkem správního řízení namísto A. S. Žalobkyně podala proti uvedenému rozhodnutí žalované jejím prostřednictvím (v souladu s tehdy účinnou právní úpravou) včas opravný prostředek k Vrchnímu soudu v Praze. Žalovaná opravný prostředek spolu se svým vyjádřením předložila Vrchnímu soudu v Praze, ve kterém poukázala na podmínky aplikace § 1 odst. 1 zákona č. 39/2000 Sb. a zákona č. 255/1946 Sb., a uvedla, že za současného stavu ponechává rozhodnutí na úvaze Vrchního soudu. V daném případě jde o věc, která na Nejvyšší správní soud přešla z Vrchního soudu v Praze podle § 132 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), podle něhož Nejvyšší správní soud ve věcech neskončených vrchními soudy, v nichž byla přede dnem účinnosti s. ř. s. dána jejich věcná příslušnost, dokončí řízení zahájená před těmito soudy. V předmětné věci bylo přede dnem 1. 1. 2003 zahájeno řízení u Vrchního soudu v Praze a byla dána věcná příslušnost tohoto soudu, neboť obsahem žaloby byl návrh na přezkoumání rozhodnutí vydaného podle zákona č. 39/2000 Sb. Jde-li o věci správního soudnictví, pak podle § 129 odst. 2 s. ř. s. řízení o opravných prostředcích, o nichž nebylo rozhodnuto do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle ustanovení části třetí hlavy druhé dílu prvního tohoto zákona (tedy podle ustanovení o řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu). Nejvyšší správní soud proto podaný opravný prostředek posoudil jako žalobu proti rozhodnutí správního orgánu. Podle § 76 odst. 1 písm. a) s. ř. s. soud napadené rozhodnutí zruší pro vady řízení, je-li toto rozhodnutí nepřezkoumatelné pro nesrozumitelnost nebo nedostatek důvodů rozhodnutí. Odůvodnění je zcela jistě nesrozumitelné tehdy, jestliže nedává smysl, který by svědčil o skutkových a právních důvodech, které vedly správní orgán k vydání tohoto rozhodnutí. Výše citované odůvodnění napadeného rozhodnutí tento smysl nedává, proto jej Nejvyšší správní soud bez nařízení jednání pro vady řízení podle § 76 odst. 1 písm. a) zrušil. Žádnému z účastníků řízení nebyla přiznána náhrada nákladů řízení, neboť z obsahu spisu vyplývá, že úspěšné žalobkyni, jíž by jinak právo na náhradu nákladů příslušelo (§ 60 odst. 1 s. ř. s.), náklady řízení podle obsahu spisu nevznikly. P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 24. září 2003 JUDr. Bohuslav Hnízdil předseda senátu
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (1)
Tento rozsudek je citován v (356)
Zobrazeno prvních 50 podle data.
- MS Praha 8 A 179/2025-38
- MS Praha 3 A 25/2026-80
- MS Praha 3 A 187/2025-86
- MS Praha 8 Af 20/2025-43
- MS Praha 17 A 169/2025-77
- MS Praha 44 A 7/2026-26
- MS Praha 3 A 172/2025-67
- MS Praha 3 A 118/2025-48
- MS Praha 8 A 116/2025-33
- MS Praha 3 Ad 11/2025-130
- MS Praha 9 A 138/2023-53
- MS Praha 8 A 82/2025-34
- MS Praha 3 A 78/2025-59
- MS Praha 3 A 82/2025-39
- MS Praha 6 Af 4/2025-52
- KS Hradec Králové 31 Ad 8/2025-47
- KS Brno 30 A 77/2024-119
- MS Praha 3 A 11/2025-82
- MS Praha 8 Af 7/2025-45
- MS Praha 3 A 39/2025-102
- MS Praha 5 A 56/2024-206
- MS Praha 8 Ad 1/2025-61
- MS Praha 6 A 102/2024-53
- MS Praha 8 Af 23/2024-55
- MS Praha 17 Af 9/2025-62
- MS Praha 10 A 111/2024-81
- KS Brno 30 A 30/2024-92
- KS Hradec Králové 31 Ad 4/2025-70
- MS Praha 6 A 111/2024-46
- MS Praha 6 Af 14/2024-55
- MS Praha 3 Af 13/2024-64
- MS Praha 5 Ad 4/2024-77
- MS Praha 17 Af 21/2024-54
- MS Praha 6 A 66/2024-54
- MS Praha 6 A 71/2024-54
- KS Ostrava 64 A 4/2025-65
- KS Ostrava 25 Ad 16/2023-38
- KS Ostrava 25 Ad 12/2024-37
- MS Praha 6 Ad 9/2024-57
- MS Praha 8 A 79/2023-107
- MS Praha 17 A 120/2023-105
- MS Praha 3 A 56/2024-73
- MS Praha 5 Af 1/2023-234
- MS Praha 3 Af 7/2023-101
- KS Ústí 15 Af 14/2024-54
- KS Ústí 15 Af 12/2024-82
- NSS 8 Afs 66/2024-47
- MS Praha 6 Ad 3/2024-47
- NSS 3 As 216/2023-41
- MS Praha 3 Af 10/2023-69