Nejvyšší správní soud · Usnesení

7 Afs 14/2013

č. j. 7 Afs 14/2013-16

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2013-04-11 · odmítnuto · ECLI:CZ:NSS:2013:7.Afs.14.2013.16

  1. KS Ústí 15 Af 293/2012-34
  2. NSS 7 Afs 14/2013-16
Strojový souhrn generováno LLM

Nejvyšší správní soud odmítl kasační stížnost, protože žalobce nevyplnil výzvu k doplnění podání, která mu byla vystavena v souladu s § 106 odst. 3 s. ř. s. Soud se opřel o § 37 odst. 5 ve spojení s § 120 s. ř. s., podle něhož je kasační stížnost odmítnuta, pokud neobsahuje všechny náležitosti. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení, protože stížnost byla odmítnuta. Soudní poplatek ve výši 5.000 Kč byl vrácen žalobci.

Rubrum

USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Elišky Cihlářové a soudců JUDr. Jaroslava Hubáčka a JUDr. Karla Šimky v právní věci žalobce: M. N., zastoupený JUDr. Ing. Vladimírem Nedvědem, advokátem se sídlem Kostelní náměstí 233/1, Litoměřice, proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství, se sídlem Masarykova 3, Brno, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 30. 1. 2013, č. j. 15 Af 293/2012 – 34, takto:

Výrok

I. Kasační stížnost s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalobci s e v r a c í zaplacený soudní poplatek ve výši 5.000 Kč, který bude vyplacen z účtu Nejvyššího správního soudu do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám jeho zástupce JUDr. Ing Vladimíra Nedvěda, advokáta.

Odůvodnění

Nejvyššímu správnímu soudu byla dne 21. 2. 2013 doručena kasační stížnost žalobce (dále jen „stěžovatel“), proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 30. 1. 2013, č. j. 15 Af 293/2012 – 34, kterým byla zamítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí Finančního ředitelství v Ústí nad Labem ze dne 30. 4. 2012, č. j. 4690/12-1100-500331, kterým bylo zamítnuto odvolání stěžovatele proti dodatečnému platebnímu výměru Finančního úřadu v Litoměřicích ze dne 31. 8. 2008, č. j. 9729/08/196911/6537, č. 1080000018, na daň z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2004 ve výši 476.652 Kč. Protože kasační stížnost neobsahovala všechny náležitosti podle ust. § 106 odst. 1 s. ř. s., vyzval Nejvyšší správní soud stěžovatele usnesením ze dne 1. 3. 2013, č. j. 7 Afs 14/2013 - 12, aby ve lhůtě jednoho měsíce ode dne jeho doručení kasační stížnost doplnil tak, že uvede, z jakého důvodu byla kasační stížnost podána a tento důvod blíže skutkově a právně konkretizuje. Dále byl stěžovatel citovaným usnesením vyzván, aby ve stejné lhůtě uvedl, čeho se kasační stížností domáhá. Současně byl poučen, že nebude-li výzvě ve stanovené lhůtě vyhověno, bude kasační stížnost odmítnuta. Toto usnesení bylo stěžovateli doručeno dne 5. 3. 2013. Nejvyšší správní soud se kasační stížností zabýval nejprve z hlediska splnění podmínek řízení, neboť pouze v tomto případě může být meritorně projednána. Podle ust. § 37 odst. 3 věta první s. ř. s. musí být z každého podání zřejmé, čeho se týká, kdo jej činí, proti komu směřuje, co navrhuje a musí být podepsáno a datováno. Podle ust. § 106 odst. 1 s. ř. s. musí kasační stížnost kromě obecných náležitostí podání obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu rozhodnutí bylo doručeno. Ust. § 37 s. ř. s. platí obdobně. Podle ust. § 106 odst. 3 s. ř. s. nemá-li kasační stížnost všechny náležitosti již při jejím podání, musí být tyto doplněny ve lhůtě jednoho měsíce od doručení usnesení, kterým byl stěžovatel vyzván k doplnění podání. Jen v této lhůtě může stěžovatel rozšířit kasační stížnost na výroky dosud nenapadené a rozšířit její důvody. Tuto lhůtu může soud na včasnou žádost stěžovatele z vážných důvodů prodloužit, nejdéle však o další měsíc. Stěžovatel v kasační stížnosti pouze uvedl, že rozsudek krajského soudu napadá v celém rozsahu, neuvedl však žádný z důvodů uvedených v ust. § 103 s. ř. s. Proto byl vyzván Nejvyšším správním soudem k odstranění vad kasační stížnosti, byla mu k tomu stanovena lhůta v souladu s ust. § 106 odst. 3 věta prvá s. ř. s. a byl poučen o následcích nevyhovění této výzvě. Na výzvu však stěžovatel ve stanovené lhůtě nereagoval. Z důvodů výše uvedených Nejvyšší správní soud kasační stížnost podle ust. § 37 odst. 5 ve spojení s ust. § 120 s. ř. s. odmítl. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ust. § 60 odst. 3 ve spojení s ust. § 120 s. ř. s., podle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta. Vzhledem k tomu, že kasační stížnost byla odmítnuta před prvním jednáním, Nejvyšší správní soud podle ust. § 10 odst. 3 in fine zákona č. 549/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, rozhodl, že se stěžovateli vrací zaplacený soudní poplatek v plné výši. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 11. dubna 2013 JUDr. Eliška Cihlářová předsedkyně senátu

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.