7 Afs 31/2018

Rubrum

USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Davida Hipšra a soudců JUDr. Pavla Molka a Mgr. Lenky Krupičkové v právní věci žalobce: J. H., proti žalovanému: Finanční úřad pro Královéhradecký kraj, se sídlem Horova 824/17, Hradec Králové, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 9. 1. 2018, č. j. 31 Af 51/2016 – 106, takto:

Výrok

I. Řízení s e z a s t a v u j e .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Kasační stížností podanou v zákonné lhůtě se žalobce (dále jen „stěžovatel“) domáhal zrušení usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 9. 1. 2018, č. j. 31 Af 51/2016 – 106. Tímto usnesením bylo pro nezaplacení soudního poplatku zastaveno řízení o žalobě, kterou se stěžovatel domáhal přezkoumání a zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 9. 8. 2016, č. j. 1516990/16/2711-70462-603495, a zároveň vyslovení jeho nicotnosti. Stěžovatel současně s podáním kasační stížnosti požádal o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti. Rovněž požádal soud o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.

2. Usnesením ze dne 22. 2. 2018, č. j. 7 Afs 31/2018 – 32, Nejvyšší správní soud žádost o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti zamítl a současně stěžovatele vyzval k zaplacení soudních poplatků a k předložení plné moci udělené advokátovi k zastupování v řízení o kasační stížnosti nebo prokázání, že má vysokoškolské právnické vzdělání. Ke splnění těchto povinností mu stanovil lhůtu 15 dnů od doručení usnesení a poučil ho o následcích nezaplacení poplatku ve stanovené lhůtě, resp. nedoložení splnění podmínky podle § 105 odst. 2 s. ř. s. ve stanovené lhůtě. Toto usnesení bylo stěžovateli doručeno dne 27. 2. 2018. Stěžovatel však soudní poplatky nezaplatil a nedoložil zastoupení advokátem, resp. neprokázal, že má vysokoškolské právnické vzdělání.

3. V reakci na uvedené usnesení zaslal stěžovatel Nejvyššímu správnímu soudu dne 13. 3. 2018 další žádost o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce. Stěžovatel ke svým osobním poměrům v žádosti uvedl, že „na základě objektivně nového skutkového i právního stavu v mezidobí nově nastalého (nově prováděné exekuce) objektivně důvodně žádá pro předmětné řízení o kasační stížnosti (řízení zastaveno pro nezaplacení SOP) o ustanovení zástupce z řad advokátů a o osvobození od soudních poplatků, neboť v mezidobí došlo u žalobce/žadatele ke změně faktických poměrů, což muselo být a je zdejšímu soudu z jeho úřední činnost dobře známo.“ Další námitky stěžovatel směřoval již jen vůči postupu správce daně a k povinnosti nezbytného zastoupení advokátem podle § 105 odst. 2 s. ř. s.

4. Stěžovatel však ani k této žádosti nedoložil žádné podklady, kterými by ozřejmil své osobní poměry, tím spíše žádné podklady, kterými by prokázal změnu poměrů, která u něj měla nastat v době od vydání výše uvedeného usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 2. 2018, č. j. 7 Afs 31/2018 – 32. Za takovou skutečnost nelze považovat zcela obecné a nepodložené tvrzení stěžovatele, že „změna faktických poměrů“ musela být soudu známa z jeho úřední činnosti. Nejvyšší správní soud proto neshledal důvod o nynější opakované žádosti stěžovatele o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti znovu rozhodnout samostatným usnesením. Byť obecně platí, že o žádosti o osvobození od soudního poplatku musí soud rozhodnout dříve, než pro nezaplacení soudního poplatku řízení zastaví, toto obecné pravidlo má své výjimky. Mechanické uplatňování tohoto pravidla by mohlo v některých případech vést ke zbytečnému prodlužování řízení opakováním stále stejných žádostí a rozhodováním o nich. O opakované žádosti o osvobození od soudního poplatku v rámci jednoho řízení je proto soud povinen rozhodnout jen v případě, že tato žádost obsahuje nové, dříve neuplatněné skutečnosti, zejména došlo-li ke změně poměrů účastníka řízení (viz např. rozsudky tohoto soudu ze dne 17. 6. 2008, č. j. 4 Ans 5/2008 – 65, ze dne 16. 12. 2015, č. j. 8 As 145/2015 – 12, nebo ze dne 12. 10. 2016, č. j. 5 As 120/2014 – 32, a nález Ústavního soudu ze dne 20. 1. 2010, sp. zn. I. ÚS 1439/09, č. 10/2010 Sb. ÚS, odst. 17).

5. Podle § 4 odst. 1 písm. d) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudních poplatcích“), vzniká poplatková povinnost podáním kasační stížnosti. Podle § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích platí, že nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí v délce alespoň 15 dnů; výjimečně může soud určit lhůtu kratší. Po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví. K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží. Podle § 47 písm. c) s. ř. s. soud řízení usnesením zastaví, stanoví-li tak tento nebo zvláštní zákon.

6. Podle § 40 odst. 1 věty první s. ř. s. lhůta stanovená tímto zákonem, výzvou nebo rozhodnutím soudu počíná běžet počátkem dne následujícího poté, kdy došlo ke skutečnosti určující její počátek.

7. Vzhledem k tomu, že dnem, který určil počátek běhu lhůty pro zaplacení soudního poplatku, bylo úterý 27. 2. 2018, byla posledním dnem lhůty pro zaplacení soudního poplatku středa 14. 3. 2018.

8. Jelikož stěžovatel soudní poplatek v určené lhůtě nezaplatil, Nejvyšší správní soud rozhodl podle § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích ve spojení s § 47 písm. c) s. ř. s. o zastavení řízení o kasační stížnosti.

9. Pro úplnost Nejvyšší správní soud dodává, že ačkoli stěžovatel neodstranil ani další vadu své kasační stížnosti, a to nedostatek právního zastoupení ve smyslu § 105 odst. 2 s. ř. s., přestože k tomu byl usnesením ze dne 22. 2. 2018, č. j. 7 Afs 31/2018 - 32, rovněž vyzván, Nejvyšší správní soud nepostupoval podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s., ale v režimu § 47 písm. c) s. ř. s., neboť postup spočívající v zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku má přednost před odmítnutím návrhu pro nesplnění podmínky řízení spočívající v zastoupení advokátem (srov. např. usnesení zdejšího soudu ze dne 3. 8. 2016, č. j. 2 Afs 111/2016 - 29, ze dne 19. 10. 2016, č. j. 3 As 207/2016 - 35, či ze dne 22. 3. 2017, č. j. 3 As 240/2016 - 70).

10. Nejvyšší správní soud nerozhodoval o návrhu stěžovatele na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, protože o tomto mimořádném opravném prostředku bylo rozhodnuto bez zbytečného prodlení po nezbytném poučení účastníků řízení a obstarání dalších podkladů nutných pro rozhodnutí.

11. Výrok o nákladech řízení se opírá o § 60 odst. 3 s. ř. s., podle kterého nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 21. března 2018 Mgr. David Hipšr předseda senátu