7 As 140/2017

Rubrum

7 As 140/2017 - 22 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Tomáše Foltase a soudců Mgr. Davida Hipšra a JUDr. Miloslava Výborného v právní věci žalobce: M. Ž., zastoupen Mgr. Jaroslavem Topolem, advokátem se sídlem Na Zlatnici 301/2, Praha, proti žalovanému: Krajský úřad Královéhradeckého kraje, se sídlem Pivovarské náměstí 1245, Hradec Králové, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 29. 3. 2017, č. j. 30 A 21/2016 – 33, takto:

Výrok

I. Kasační stížnost s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalobci s e v r a c í soudní poplatek ve výši 5 000 Kč, který bude vyplacen z účtu Nejvyššího správního soudu k rukám zástupce žalobce Mgr. Jaroslava Topola, advokáta, a to do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění

1. Nejvyšší správní soud obdržel ve shora označené věci dne 28. 4. 2017 kasační stížnost, kterou žalobce (dále jen „stěžovatel“) brojí proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 29. 3. 2017, č. j. 30 A 21/2016 - 33, jímž byla zamítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí žalovaného ze dne 25. 1. 2016, č. j. KUKHK-2878/DS/2016/GL.

2. Kasační stížnost však neobsahovala všechny náležitosti podle ust. § 106 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“).

3. Podle ust. § 106 odst. 1 s. ř. s. musí kasační stížnost kromě obecných náležitostí podání obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá a údaj o tom, kdy mu rozhodnutí bylo doručeno. Ustanovení § 37 platí obdobně.

4. Podle ust. § 106 odst. 3 věty první s. ř. s., nemá-li kasační stížnost všechny náležitosti již při jejím podání, musí být tyto náležitosti doplněny ve lhůtě jednoho měsíce od doručení usnesení, kterým byl stěžovatel vyzván k doplnění podání. 7 As 140/2017

5. Podle ust. § 37 odst. 5 s. ř. s. předseda senátu usnesením vyzve podatele k opravě nebo odstranění vad podání a stanoví k tomu lhůtu. Nebude-li podání v této lhůtě doplněno nebo opraveno a v řízení nebude možno pro tento nedostatek pokračovat, soud řízení o takovém podání usnesením odmítne, nestanoví-li zákon jiný procesní důsledek. O tom musí být podatel ve výzvě poučen.

6. V daném případě stěžovatel v kasační stížnosti neuvedl, v jakém rozsahu a z jakého důvodu podle ust. § 103 odst. 1 s. ř. s. kasační stížnost podává a tento důvod skutkově a právně nekonkretizoval. Nejvyšší správní soud nemohl bez doplnění těchto náležitostí v řízení o kasační stížnosti pokračovat, a proto stěžovatele prostřednictvím zvoleného zástupce vyzval usnesením ze dne 17. 5. 2017, č. j. 7 As 140/2017 - 18, k doplnění kasační stížnosti (tj. k odstranění výše uvedených nedostatků) ve lhůtě jednoho měsíce od doručení tohoto usnesení a poučil jej o procesních následcích pro případ, že této výzvě nebude ve stanovené lhůtě vyhověno. Toto usnesení bylo zástupci stěžovatele doručeno dne 22. 5. 2017.

7. Podle § 40 odst. 2 s. ř. s. lhůta určená podle měsíců končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty. Podle § 40 odst. 3 věta první s. ř. s. připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Dnem určujícím počátek lhůty byl v daném případě den 22. 5. 2017, kdy bylo zástupci stěžovatele doručeno usnesení ze dne 17. 5. 2017, č. j. 7 As 140/2017 - 18. Posledním dnem lhůty tedy byl čtvrtek 22. 6. 2017. Ve stanovené lhůtě však stěžovatel vytýkané nedostatky kasační stížnosti neodstranil.

8. Jak přitom vyplývá z judikatury, soudní řád správní v řízení o kasační stížnosti zakotvuje pro případ, kdy je stěžovatel vyzván k doplnění kasační stížnosti postupem podle ustanovení § 106 odst. 3 s. ř. s., koncentraci řízení. Soud již nemůže přihlížet ke stížním námitkám uplatněným po uplynutí lhůty podle § 106 odst. 3 s. ř. s. (viz rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 2. 2008, č. j. 5 Afs 124/2006 - 68, ze dne 8. 8. 2012, č. j. 8 As 36/2012 - 31, popř. ze dne 19. 9. 2013, č. j. 1 Azs 10/2013 - 30, jakož i rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 31. 1. 2006, sp. zn. I. ÚS 390/05, ze dne 14. 3. 2007, sp. zn. II. ÚS 136/06 atd.).

9. Jelikož zmíněný nedostatek kasační stížnosti nebyl přes výzvu soudu v zákonné lhůtě odstraněn, nezbylo Nejvyššímu správnímu soudu než kasační stížnost odmítnout za použití § 37 odst. 5 s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s.

10. O náhradě nákladů řízení Nejvyšší správní soud rozhodl v souladu s ust. § 60 odst. 3 s. ř. s. (ve spojení s ust. § 120 s. ř. s.), podle něhož nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.

11. Zároveň Nejvyšší správní soud rozhodl o vrácení soudního poplatku za řízení o kasační stížnosti ve výši 5 000 Kč stěžovateli, a to na základě ust. § 10 odst. 3 věty poslední zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Podle tohoto ustanovení soud vrátí z účtu soudu zaplacený poplatek, byl-li návrh na zahájení řízení před prvním jednáním odmítnut. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 13. července 2017 JUDr. Tomáš Foltas předseda senátu