Nejvyšší správní soud · Usnesení

7 As 2/2019

č. j. 7 As 2/2019-20

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2019-03-01 · zastaveno · ECLI:CZ:NSS:2019:7.As.2.2019.20

  1. KS Praha 43 A 184/2018-28
  2. NSS 7 As 2/2019-20
Strojový souhrn generováno LLM

Nejvyšší správní soud zastavil řízení o kasační stížnosti, protože stěžovatel nezaplatil povinný soudní poplatek ve stanovené lhůtě. Soud rozhodl, že žádný účastník nemá právo na náhradu nákladů řízení, jelikož řízení bylo zastaveno. Opatrovník stěžovatele byl uznán za zastoupení v řízení, a proto mu byla přiznána odměna ve výši 968 Kč. Odměna byla určena podle § 11 odst. 1 písm. d) vyhlášky o advokátních tarifech a zahrnuje DPH.

Rubrum

USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Tomáše Foltase a soudců Mgr. Davida Hipšra a JUDr. Petra Mikeše v právní věci žalobce: B. V., zastoupen JUDr. Ladislavem Koženým, opatrovníkem se sídlem Sladkovského 13, Kolín, proti žalovanému: Ministerstvo pro místní rozvoj, se sídlem Staroměstské náměstí 6, Praha, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 18. 12. 2018, č. j. 43 A 184/2018 - 28, takto:

Výrok

I. Řízení s e z a s t a v u j e .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

III. Ustanovenému opatrovníkovi žalobce JUDr. Ladislavu Koženému, advokátovi s e p ř i z n á v á odměna ve výši 968 Kč. Tato částka bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění

1. Žalobce brojil žalobou podanou u Krajského soudu v Praze (dále jen „krajský soud“) proti rozhodnutí žalovaného ze dne 22. 9. 2014, č. j. MMR-19577/2014-83/1335. Krajský soud žalobu pro opožděnost odmítl podle § 46 odst. 1 písm. b) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“). V odůvodnění uvedl, že rozhodnutí žalovaného bylo žalobci doručeno dne 1. 10. 2014, avšak žalobu podal teprve dne 15. 2. 2018, tedy po marném uplynutí dvouměsíční lhůty podle § 72 odst. 1 s. ř. s.

2. Proti uvedenému usnesení krajského soudu podal žalobce (dále též „stěžovatel“) kasační stížnost.

3. S podáním kasační stížnosti je spojen vznik poplatkové povinnosti [§ 4 odst. 1 písm. d) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění účinném od 30. 9. 2017, dále jen „zákon o soudních poplatcích“]. Dle položky č. 19 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou uvedeného zákona, je kasační stížnost zpoplatněna částkou 5 000 Kč.

4. Stěžovatel spolu s podáním kasační stížnosti tento soudní poplatek nezaplatil. Usnesením ze dne 5. 2. 2019, č. j. 7 As 2/2019 - 15, soud stěžovatele vyzval k zaplacení soudního poplatku ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení tohoto usnesení. Zároveň jej poučil o tom, že nebude-li soudní poplatek ve stanovené lhůtě zaplacen, soud řízení o kasační stížnosti zastaví. Toto usnesení bylo stěžovateli doručeno dne 11. 2. 2019. Posledním dnem lhůty k zaplacení soudního poplatku za kasační stížnost bylo tedy úterý 26. 2. 2019.

5. Stěžovatel však soudní poplatek ve stanovené lhůtě nezaplatil, soud proto řízení zastavil podle § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích ve spojení s § 47 písm. c) s. ř. s.

6. To, že stěžovatel soudní poplatek hradit nehodlá, vyplývá i z jeho přípisu doručeného soudu dne 25. 2. 2019. V tomto přitom výslovně nepožádal o osvobození od soudních poplatků. Pouze poukazoval na svou majetkovou situaci. V usnesení ze dne 5. 2. 2019 byl přitom poučen, že může požádat o osvobození od soudních poplatků, jakož i v jaké lhůtě může takovou žádost učinit. Takovou žádost však stěžovatel soudu do vydání tohoto rozhodnutí nedoručil.

7. O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti Nejvyšší správní soud rozhodl podle § 60 odst. 3 věty první ve spojení s § 120 s. ř. s. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť řízení o kasační stížnosti bylo zastaveno.

8. Stěžovatel byl v řízení o kasační stížnosti zastoupen opatrovníkem. Náklady řízení v tomto případě hradí stát (§ 140 odst. 2 o. s. ř., § 64 a § 120 s. ř. s. a rozsudky Nejvyššího správního soudu, např. ve věci sp. zn. 3 Azs 174/2017, sp. zn. 4 Azs 94/2018 atp.). Podle § 9 odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), se v tomto případě za tarifní hodnotu považuje částka 1 000 Kč a sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby tak činí 500 Kč. Odměna soudem ustanoveného opatrovníka JUDr. Koženého, advokáta, byla stanovena za jeden úkon právní služby – písemné podání ve věci samé (kasační stížnost) podle § 11 odst. 1 písm. d) této vyhlášky. K tomu je třeba připočíst režijní paušál podle § 13 odst. 4 téže vyhlášky ve výši 300 Kč. Celkem tedy 800 Kč. Jelikož je ustanovený opatrovník plátcem DPH, zvyšuje se přiznaná odměna o částku odpovídající této dani, tj. o 168 Kč. Opatrovníku stěžovatele tak bude vyplacena částka ve výši 968 Kč, a to z účtu Nejvyššího správního soudu do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 1. března 2019 JUDr. Tomáš Foltas předseda senátu

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (2)

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.