7 As 200/2019

Rubrum

7 As 200/2019 - 11 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Davida Hipšra a soudců JUDr. Tomáše Foltase a Mgr. Lenky Krupičkové v právní věci žalobce: S. M., zastoupen JUDr. Miroslavem Martinákem, advokátem, se sídlem Hlavní třída 428/18, Šumperk, proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí, se sídlem Na Poříčním právu 1, Praha 2, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci ze dne 13. 5. 2019, č. j. 72 Ad 19/2019 – 22, takto:

Výrok

I. Kasační stížnost s e z a m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

III. Ustanovenému zástupci žalobce JUDr. Miroslavu Martinákovi, advokátovi, s e n e p ř i z n á v á odměna za zastupování v řízení o kasační stížnosti

Odůvodnění

I.

1. Žalobce podal ke Krajskému soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci žalobu, kterou se domáhal přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 19. 3. 2019, č. j. MPSV- 2019/54105-922, kterým bylo změněno rozhodnutí Úřadu práce České republiky – krajské pobočky v Olomouci ze dne 19. 2. 2019, č. j. 59892/19/SU, jímž byla žalobci snížena dávka státní sociální podpory příspěvek na bydlení z 3 216 Kč na výši 348 Kč měsíčně ode dne 1. 10. 2018 do 30. 6. 2019. Současně v žalobě žalobce požádal o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce. 7 As 200/2019

2. Krajský soud usnesením ze dne 5. 4. 2019, č. j. 72 Ad 19/2019 - 15, žalobce osvobodil od soudních poplatků v plném rozsahu a ustanovil mu zástupkyni Mgr. Renátu Kacarovou, advokátku, se sídlem Slovanská 3240/7, Šumperk.

3. Dne 29. 4. 2019 krajský soud obdržel sdělení zástupkyně žalobce, v němž žádala o zrušení ustanovení, neboť žalobce jí neposkytl dostatečnou součinnost, aby jej mohla řádně zastupovat a hájit jeho zájmy. Krajský soud proto usnesením ze dne 13. 5. 2019, č. j. 72 Ad 19/2019 – 22, Mgr. Renátu Kacarovou zprostil funkce ustanovené zástupkyně žalobce a ustanovil zástupcem žalobce advokáta JUDr. Miroslava Martináka. Výrokem III. tohoto usnesení krajský soud přiznal ustanovené zástupkyni Mgr. Renátě Kacarové odměnu za zastupování. II.

4. Proti tomuto usnesení podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) v zákonné lhůtě kasační stížnost, ve které vyjádřil svůj nesouhlas s napadeným usnesením a žádal jeho zrušení. Současně stěžovatel navrhl, aby mu soud ustanovil zástupce pro řízení o kasační stížnosti. III.

5. Nejvyšší správní soud na úvod konstatuje, že nepožadoval zaplacení soudního poplatku za kasační stížnost, jelikož povinnost zaplatit poplatek má stěžovatel jen tehdy, směřuje-li jeho kasační stížnost proti rozhodnutí krajského soudu o návrhu ve věci samé či o jiném návrhu, jehož podání je spojeno s poplatkovou povinností (viz usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 6. 2015, č. j. 1 As 196/2014 - 19, bod 27, publ. pod č. 3271/2015 Sb. NSS).

6. V nyní souzené věci rovněž nebylo nutno rozhodovat o návrhu stěžovatele na ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti. Podle § 35 odst. 10 věta poslední s. ř. s. platí, že zástupce ustanovený v řízení před krajským soudem, je-li jím advokát, zastupuje navrhovatele i v řízení o kasační stížnosti. Stěžovateli byl pravomocným usnesením krajského soudu ze dne 13. 5. 2019, č. j. 72 Ad 19/2019 - 22, ustanoven zástupcem advokát JUDr. Miroslav Martinák, který tak v souladu s citovaným ustanovením zastupuje stěžovatele i v řízení o kasační stížnosti.

7. Nejvyšší správní soud posoudil kasační stížnost v mezích jejího rozsahu a uplatněných důvodů a zkoumal přitom, zda napadené rozhodnutí netrpí vadami, k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti (§ 109 odst. 3, 4 s. ř. s.).

8. Kasační stížnost není důvodná.

9. Podstatou kasační stížnosti je nesouhlas stěžovatele s posouzením právní otázky splnění zákonných podmínek pro zrušení ustanovení původní zástupkyně.

10. Podle § 20 odst. 2 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o advokacii“), advokát je oprávněn smlouvu o poskytování právních služeb vypovědět, popřípadě požádat o zrušení ustanovení nebo požádat Komoru o určení jiného 7 As 200/2019 - 12 pokračování advokáta, dojde-li k narušení nezbytné důvěry mezi ním a klientem nebo neposkytuje-li klient potřebnou součinnost. Advokát je oprávněn takto postupovat také tehdy, pokud klient přes poučení advokátem o tom, že jeho pokyny jsou v rozporu s právním nebo stavovským předpisem, trvá na tom, aby advokát přesto postupoval podle těchto pokynů.

11. Je nesporné, že základními předpoklady pro poskytování právních služeb advokátem, je součinnost klienta a vzájemná, tedy oboustranná důvěra. Při rozhodování soudu o žádosti o zrušení ustanovení zástupcem je třeba vždy pečlivě zkoumat, zda jsou dány zákonné důvody pro vyhovění žádosti, a zda pod tvrzenými skutečnosti se neskrývají jiné okolnosti (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 1. 2008, č. j. 8 As 43/2007 – 156).

12. Z ničeho nevyplývá, že by se v daném případě uváděné důvody odlišovaly od důvodů skutečných. Z žádosti o zrušení ustanovení Mgr. Renáty Kacarové ze dne 29. 4 2019 plyne, že stěžovatel ustanovené zástupkyni neposkytoval dostatečnou součinnost, když zejména přes poučení o následcích nedoplnění návrhu na zahájení řízení na výzvu soudu opakovaně trval na svém podání a odmítal jej jakkoliv měnit či doplnit. Dále z něj plyne, že stěžovatel poté, co byly soudem odmítnuty některé jeho žaloby v jiných věcech, kde jej zastupovala stejná zástupkyně, odmítl již s touto komunikovat s tím, že si kasační stížnosti podá sám. Tato tvrzení ustanovené zástupkyně stěžovatel v podané kasační stížnosti nezpochybnil.

13. Podle názoru Nejvyššího správního soudu lze zmíněné jednání stěžovatele bezesporu hodnotit jako neposkytnutí potřebné součinnosti i jako narušení nezbytné důvěry ve smyslu § 20 odst. 2 zákona o advokacii.

14. Krajský soud proto rozhodl v souladu se zákonem, jestliže vyhověl žádosti Mgr. Renáty Kacarové o zrušení ustanovení a současně ustanovil stěžovateli k ochraně jeho práv jiného zástupce z řad advokátů.

15. S poukazem na shora uvedené důvody Nejvyšší správní soud zamítl kasační stížnost jako nedůvodnou (§ 110 odst. 1 s. ř. s.).

16. Soud rozhodl o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti podle § 60 odst. 1 věty první s. ř. s. za použití § 120 s. ř. s. Stěžovatel nebyl v řízení o kasační stížnosti úspěšný, proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalovanému, jemuž by jinak právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti příslušelo, soud náhradu nákladů řízení nepřiznal, protože mu v řízení o kasační stížnosti nevznikly žádné náklady nad rámec běžné úřední činnosti.

17. Ustanovenému zástupci stěžovatele Nejvyšší správní soud nepřiznal odměnu za zastupování, neboť z obsahu soudního spisu nevyplývá, že by učinil nějaký úkon, za který náleží odměna podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné. 7 As 200/2019 V Brně dne 9. července 2019 Mgr. David Hipšr předseda senátu