7 As 216/2025

Rubrum

7 As 216/2025 - 19 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Milana Podhrázkého, soudkyně Jiřiny Chmelové a soudce Davida Hipšra v právní věci žalobkyně: Z. Š., proti žalované: Česká advokátní komora, se sídlem Národní 118/16, Praha 1, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 9. 9. 2025, č. j. 11 A 47/2025-37, takto:

Výrok

I. Žádost o prodloužení lhůty k předložení plné moci udělené advokátovi s e z a m í t á .

II. Kasační stížnost s e o d m í t á .

III. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyni s e v r a c í soudní poplatek ve výši 5 000 Kč, který jí bude vyplacen z účtu Nejvyššího správního soudu do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění

1. Žalobkyně (stěžovatelka) podala kasační stížnost směřující proti rozsudku městského soudu označenému v záhlaví. Usnesením ze dne 5. 11. 2025, č. j. 7 As 216/2025-9, vyzval Nejvyšší správní soud stěžovatelku k zaplacení soudního poplatku (§ 4 odst. 1 písm. d) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích), doložení splnění podmínky řízení spočívající v zastoupení advokátem (§ 105 odst. 2 s. ř. s.) a k doplnění kasační stížnosti o důvody, pro které napadá označený rozsudek městského soudu, a upřesnění toho, co navrhuje (§ 106 odst. 3 s. ř. s.). Ke splnění povinnosti k doložení zastoupení stanovil Nejvyšší správní soud stěžovatelce lhůtu 15 dnů ode dne doručení usnesení. Současně poučil stěžovatelku o následcích nesplnění výzvy. Usnesení bylo stěžovatelce doručeno dne 12. 11. 2025. Stěžovatelka před uplynutím této lhůty požádala o její prodloužení do doby, než Česká advokátní komora (ČAK) rozhodne o její žádosti (ze dne 18. 11. 2025) o určení advokáta k zastupování v tomto řízení o kasační 7 As 216/2025 stížnosti. Z totožného důvodu požádala o prodloužení lhůty pro doplnění kasační stížnosti.

2. Nejvyšší správní soud se předně zabýval žádostí stěžovatelky o prodloužení lhůty k doložení zastoupení. Podle § 40 odst. 5 s. ř. s. platí, že předseda senátu může z vážných omluvitelných důvodů na žádost prodloužit lhůtu určenou soudem k provedení úkonu.

3. V nyní projednávané věci Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že takové důvody pro prodloužení lhůty k předložení plné moci nejsou dány. Soud již dříve stěžovatelce opakovaně vysvětlil, že v jejích věcech nebude vyčkávat ani na rozhodnutí žalované o její žádosti o určení advokáta, protože takový postup nepovažuje za efektivní výkon práva na přístup k soudu a soudní ochraně (např. usnesení ze dne 25. 7. 2025, č. j. 10 As 110/2025-24, či ze dne 21. 11. 2025, č. j. 21 As 210/2025-19). Ani v tomto případě nejsou v žádosti stěžovatelky o určení advokáta, kterou přiložila k žádosti o prodloužení lhůty, uvedena jména dvou advokátů, kteří jí odmítli poskytnout právní službu, přestože stěžovatelka ví, že podle právního názoru žalované – potvrzeného už mnohokrát městským soudem – musejí tuto podmínku podle § 18c odst. 3 zákona o advokacii splnit i ti, kteří žádají o určení advokáta za úplatu. Nejvyšší správní soud tak má důvod předpokládat, že žalovaná žádost stěžovatelky o určení advokáta pro účely zastupování v tomto kasačním řízení opět zamítne (a stěžovatelka případně opět požádá o další prodloužení lhůty až do rozhodnutí soudu o žalobě proti rozhodnutí žalované; v takové situaci už jí kasační soud lhůtu nikdy neprodlužuje).

4. Proto Nejvyšší správní soud stěžovatelce výrokem I. tohoto usnesení žádost stěžovatelky o prodloužení lhůty k předložení plné moci udělené advokátovi zamítl.

5. Neprodloužená lhůta pak dnem 27. 11. 2025 uplynula marně. Povinné zastoupení advokátem, respektive prokázání vlastního vysokoškolského právnického vzdělání je podmínkou, bez jejíhož splnění nelze v řízení o kasační stížnosti pokračovat. Nedostatek zastoupení se stěžovatelce ani přes výzvu soudu nepodařilo odstranit. Nejvyšší správní soud proto její kasační stížnost výrokem II. tohoto usnesení odmítl dle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. ve spojení s § 105 odst. 2 s. ř. s. a § 120 s. ř. s. Za situace, kdy byla kasační stížnost odmítnuta, Nejvyšší správní soud již samostatně nerozhodoval o žádosti stěžovatelky na prodloužení lhůty k odstranění vad kasační stížnosti.

6. O nákladech řízení Nejvyšší správní soud rozhodl na základě § 60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.

7. Výrok o vrácení zaplaceného soudního poplatku žalobkyni se opírá o § 10 odst. 3 in fine zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, podle něhož byl-li návrh na zahájení řízení před prvním jednáním odmítnut, soud vrátí z účtu soudu zaplacený poplatek. Lhůta pro vrácení poplatku plyne z § 10a odst. 1 zákona o soudních poplatcích. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné. 7 As 216/2025 - 20 pokračování V Brně dne 12. prosince 2025 Milan Podhrázký předseda senátu