7 As 298/2021

Rubrum

7 As 298/2021 - 11 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Tomáše Foltase a soudců Mgr. Davida Hipšra a Mgr. Lenky Krupičkové v právní věci žalobce: Ing. M. Š., proti žalované: Česká advokátní komora, se sídlem Národní 118/16, Praha 1, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 13. 9. 2021, č. j. 14 A 173/2021 - 17, takto:

Výrok

I. Návrh žalobce na ustanovení zástupce s e z a m í t á .

II. Kasační stížnost s e z a m í t á .

III. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

I.

1. Žalobce žalobou podanou u Městského soudu v Praze (dále též „městský soud“) brojil proti rozhodnutím žalované ze dne 26. 7. 2021, č. j. 10.01-000366/21-002 a č. j. 10.01-000367/21-002, o neurčení advokáta k poskytnutí bezplatné právní služby dle § 18c zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů.

2. Městský soud výrokem I. v záhlaví uvedeného usnesení zamítl žádost žalobce o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce. Výrokem II. městský soud žalobce vyzval k zaplacení soudních poplatků. V odůvodnění uvedl, že osvobození od soudních poplatků nepřiznal, neboť žalobce k městskému soudu opakovaně podává žaloby proti typově obdobným rozhodnutím žalované, přičemž zahajovaná řízení nelze považovat za racionální postup k hájení žalobcových práv, a není proto případné přistupovat k výjimečnému institutu osvobození od soudních poplatků (odkázal 7 As 298/2021 na rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 4. 2019, č. j. 2 As 91/2019 - 14, a ze dne 26. 10. 2011, č. j. 7 As 101/2011 - 66). Jelikož v případě žalobce nebyly splněny podmínky pro osvobození od soudních poplatků, nebylo lze mu ani ustanovit zástupce z řad advokátů. II.

3. Proti napadenému usnesení podal žalobce (dále též „stěžovatel“) kasační stížnost, v níž se domáhá jeho zrušení. Současně požádal o osvobození od soudních poplatků a navrhl ustanovení zástupce z řad advokátů. Uvedl, jeho jediným příjmem jsou dávky státní sociální podpory, nemá žádné úspory a je proti němu vedeno exekuční řízení. Nemá a v průběhu všech řízení ani neměl na zaplacení soudních poplatků, natož služeb advokátů. Žalované i městskému soudu musí být tato skutečnost známa. Počet jeho předchozích návrhů není možné považovat za důvod pro zamítnutí žaloby. III.

4. Nejvyšší správní soud předesílá, že stěžovatele v nynějším řízení netíží poplatková povinnost, jelikož podává kasační stížnost proti procesnímu usnesení městského soudu, kterým se nekončí řízení o žalobě (srov. usnesení rozšířeného senátu ze dne 9. 6. 2015, č. j. 1 As 196/2014 - 19, č. 3271/2015 Sb. NSS). Z tohoto důvodu Nejvyšší správní soud neposuzoval stěžovatelovu žádost o osvobození od soudních poplatků (obdobně viz též další rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ve věci stěžovatele, např. rozsudek ze dne 30. 9. 2021, č. j. 8 As 253/2021 - 22, ze dne 11. 6. 2021, č. j. 1 As 142/2021 - 13, či ze dne 22. 7. 2021, č. j 1 As 187/2021 - 12).

5. Výše uvedené závěry učiněné ve vztahu k soudnímu poplatku rozšířený senát v usnesení č. j. 1 As 196/2014 - 19 promítl i do úvah o povinném zastoupení stěžovatele; v bodě 29 konstatoval: „Je-li podána kasační stížnost proti usnesení krajského soudu o neosvobození od soudních poplatků, o neustanovení zástupce či proti jinému procesnímu usnesení učiněnému v řízení o žalobě, je rozhodnutí Nejvyššího správního soudu o kasační stížnosti učiněno v rámci tohoto řízení, a proto se zde ustanovení § 105 odst. 1 a 2 s. ř. s. neuplatní.“ Stěžovatel tedy nemusí být v projednávaném případě v řízení před Nejvyšším správním soudem zastoupen advokátem. Přesto ustanovení zástupce navrhl.

6. Podle § 35 odst. 10 s. ř. s. se pro vyhovění návrhu na ustanovení zástupce vyžaduje kumulativní splnění dvou podmínek, a to jednak splnění předpokladů pro osvobození od soudních poplatků, jednak též nezbytná potřeba takového zastoupení k ochraně práv účastníka řízení. Nejvyšší správní soud neshledal naplnění druhé podmínky. Stěžovatel v kasační stížnosti dostatečně vymezil, z jakého důvodu nesouhlasí s usnesením městského soudu a z jakého důvodu žádal o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce v řízení před městským soudem. Jelikož se v projednávaném případě jedná o posouzení celkem nekomplikované otázky, o které může Nejvyšší správní soud rozhodnout na základě kasační stížnosti sepsané stěžovatelem a podkladů obsažených ve spise městského soudu, aniž by mu za tímto účelem musel ustanovit zástupce, návrh na ustanovení zástupce zamítl výrokem I. (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního 7 As 298/2021 - 12 pokračování soudu ze dne 31. 5. 2018, č. j. 5 As 79/2018 - 11, či rozsudek přímo ve věci nynějšího stěžovatele ze dne 30. 9. 2021, č. j. 8 As 253/2021 - 22).

7. Kasační stížnost není důvodná.

8. Nejvyšší správní soud předesílá, že v obdobných věcech téhož stěžovatele již rozhodl mnohokrát, v nedávné době například rozsudky ze dne 30. 9. 2021, č. j. 8 As 253/2021 - 22, ze dne 22. 7. 2021, č. j. 1 As 187/2021 - 12, ze dne 11. 6. 2021, č. j. 1 As 142/2021 - 13, ze dne 25. 2. 2021, č. j. 2 As 21/2021 - 13, či ze dne 27. 8. 2021, č. j. 9 As 174/2021 - 10. V projednávaném případě neshledal důvod se od přijatých závěrů odklonit.

9. Podle § 36 odst. 3 s. ř. s.: Účastník, který doloží, že nemá dostatečné prostředky, může být na vlastní žádost usnesením předsedy senátu zčásti osvobozen od soudních poplatků. Přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li pro to zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Dospěje-li však soud k závěru, že návrh zjevně nemůže být úspěšný, takovou žádost zamítne. Přiznané osvobození kdykoli za řízení odejme, popř. i se zpětnou účinností, jestliže se do pravomocného skončení řízení ukáže, že poměry účastníka přiznané osvobození neodůvodňují, popř. neodůvodňovaly. Přiznané osvobození se vztahuje i na řízení o kasační stížnosti.

10. Již městský soud přiléhavě odkázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 10. 2011, č. j. 7 As 101/2011 - 66, č. 2601/2012 Sb. NSS, podle něho: „I když účastník je nemajetný, takže by zásadně bylo namístě přiznat mu osvobození od soudních poplatků (§ 36 odst. 3 s. ř. s.), může mu soud výjimečně toto dobrodiní odepřít, a to zejména pro povahu sporu či sporů, které účastník vede.“ V dané věci se stěžovatel domáhal zrušení rozhodnutí žalované o neustanovení zástupce z řad advokátů. Nejvyššímu správnímu soudu je z úřední činnosti známo, že stěžovatel vede s žalovanou množství sporů, které často pokračují před soudy (u Nejvyššího správního soudu bylo do této chvíle vedeno 25 řízení o kasačních stížnostech stěžovatele proti žalované). Nejvyšší správní soud již v bodě 16 rozsudku ze dne 25. 2. 2021, č. j. 2 As 21/2021 - 13 uvedl: „Je to právě stěžovatel, kdo je ‚pánem sporu‘ (dominus litis), a jako takový má uvážlivě posuzovat, kterými úkony byla opravdu zasažena jeho subjektivní práva, proti nimž na procesní obranu skutečně potřebuje ze strany žalované určení advokáta k poskytnutí bezplatné právní služby; řešením stěžovatelovy situace však nemůže být zahlcení žalované mnohonásobnými žádostmi o určení advokáta a následné napadání jejích zamítavých rozhodnutí správními žalobami s požadavkem na osvobození od soudních poplatků v případě takto vedených sporů. Institut osvobození od soudního poplatku je totiž výjimkou z obecného pravidla poplatkové povinnosti, jenž nemá být uplatňován bezbřeze v případech bezdůvodně se opakujících sporů.“ Stěžovatel tak má plné právo vést řízení proti žalované, dává-li mu objektivní právo procesní možnosti tak činit, a musí v nich mít možnost účinně hájit svá práva. Není však důvod, aby náklady na vedení těchto řízení za něj nesl stát formou osvobozování od soudních poplatků.

11. Vzhledem k tomu, že stěžovatel nesplnil základní předpoklad pro osvobození od soudních poplatků, nemohl mu být pro řízení o žalobě ustanoven ani zástupce (§ 35 odst. 10 věta první s. ř. s.). V řízení o žalobě nadto není zastoupení advokátem 7 As 298/2021 povinné (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 9. 2015, č. j. 1 As 197/2015 - 19). Městský soud tedy nepochybil ani v případě neustanovení zástupce z řad advokátů.

12. Nejvyšší správní soud proto výše uvedenou kasační stížnost zamítl podle § 110 odst. 1 s. ř. s.

13. Stěžovatel neměl ve věci úspěch, nemá proto právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti (§ 60 odst. 1 ve spojení s § 120 s. ř. s.). Žalované v tomto řízení žádné náklady nevznikly, jejich náhradu jí proto Nejvyšší správní soud nepřiznal. P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 30. listopadu 2021 JUDr. Tomáš Foltas předseda senátu