7 As 32/2008
č. j. 7 As 32/2008-35
V PLATNOSTI- KS Ústí 42 Ca 4/2007-20
- NSS 7 As 32/2008-35
Citované zákony (2)
Rubrum
č. j. 7 As 32/2008 - 35 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Elišky Cihlářové a soudců JUDr. Karla Šimky a JUDr. Jaroslava Hubáčka v právní věci žalobce: V. K., zastoupeného opatrovníkem V. K., proti žalovanému: Krajský úřad Ústeckého kraje, se sídlem Velká Hradební 3118/48, Ústí nad Labem, o kasační stížnosti žalovaného proti rozhodnutí Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 20. 7. 2008, č. j. 42 Ca 4/2007 – 20, o návrhu žalovaného na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, takto:
Výrok
Kasační stížnosti s e odkladný účinek n e p ř i z n á v á .
Odůvodnění
Krajský soud v Ústí nad Labem zrušil rozsudkem ze dne 20. 7. 2008, č. j. 42 Ca 4/2007 - 20 rozhodnutí Krajského úřadu Ústeckého kraje ze dne 6. 12. 2006, č. j. 1378/SČaKŽÚ/176514/2006-V, kterým bylo změněno rozhodnutí Komise k projednávání přestupků města Kadaň ze dne 13. 9. 2006, sp. zn. KR/2006 tak, že Komise k projednávání přestupků města Kadaň nevyhovuje žádosti o obnovu řízení ve věci rozhodnutí Městské policie Kadaň vedených pod ev. č. 445/2005, 437/05, 266/05 a 691/2005 a Komise k projednávání přestupků Kadaň č. j. 333/2005, 265/2005, 217, 218/2005 a 349/2004. Kasační stížností podanou v zákonné lhůtě se žalovaný (dále jen „stěžovatel“) domáhá zrušení uvedeného rozsudku a současně navrhl přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Svoji žádost odůvodnil tím, že podle rozhodnutí krajského soudu je rozhodnutí o odvolání zrušeno a v řízení o odvolání má být pokračováno. Pokud řízení o kasační stížností skončí ve prospěch stěžovatele, dojde zákonitě k situaci, že zde budou existovat vedle sebe dvě rozhodnutí o odvolání. Stěžovatel má zato, že tato situace je v rozporu s principem právní jistoty, a lze v ní spatřovat nenahraditelnou újmu. Podle přesvědčení stěžovatele se přiznání odkladného účinku nedotkne nepřiměřeným způsobem nabytých práv třetích osob a není v rozporu s veřejným zájmem Podle § 107 s. ř. s. nemá kasační stížnost odkladný účinek. Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat. Ustanovení § 73 odst. 2 až 4 s. ř. s. se užije přiměřeně. Podle § 73 odst. 2 s. ř. s. soud na návrh žalobce po vyjádření žalovaného usnesením přizná žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí č. j. 7 As 32/2008 - 36 znamenaly pro žalobce nenahraditelnou újmu, přiznání odkladného účinku se nedotkne nepřiměřeným způsobem nabytých práv třetích osob a není v rozporu s veřejným zájmem. Podle odst. 3 citovaného ustanovení se přiznáním odkladného účinku pozastavují do skončení řízení před soudem účinky napadeného rozhodnutí. Při rozhodování o přiznání odkladného účinku soud zjišťuje splnění zákonných předpokladů pro přiznání odkladného účinku uvedených v ustanovení § 73 odst. 2 s. ř. s. Povinnost tvrdit a prokázat vznik nenahraditelné újmy má stěžovatel. Pokud jde o splnění zbývajících dvou zákonných předpokladů, tj. že přiznání odkladného účinku se nedotkne nepřiměřeným způsobem nabytých práv třetích osob a že přiznání odkladného účinku není v rozporu s veřejným zájmem, vychází soud z obsahu soudního a správního spisu, neboť zákon neukládá soudu provádět dokazování týkající se splnění těchto předpokladů a jejich zjišťování z úřední povinnosti. K tomu, aby soud mohl o návrhu na přiznání odkladného účinku rozhodnout, musí stěžovatel konkretizovat, jakou nenahraditelnou újmu by pro něj znamenal výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí a z jakých konkrétních okolností to vyvozuje. Nejvyšší správní soud v této souvislosti zdůrazňuje, že skutečnosti odůvodňující přiznání odkladného účinku jsou odlišné od důvodů kasační stížnosti. Zatímco v kasační stížnosti stěžovatel uvádí, proč je rozhodnutí nezákonné, v žádosti o odkladný účinek zdůvodňuje, proč by měl být účinek rozhodnutí krajského soudu odložen do meritorního rozhodnutí věci. V případě přiznání odkladného účinku kasační stížnosti musí být vliv rozsudku krajského soudu na právní sféru stěžovatele zcela mimořádný a jeho důsledky musí být spojeny s okamžitým výkonem rozhodnutí, kterému je proto třeba předejít. Nejvyšší správní soud odkazuje na usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 4. 2007, č. j. 2 Ans 3/2006 - 49, publikované pod č. 786/2006 Sb. NSS, podle kterého i správní orgán může navrhnout při podání kasační stížnosti, aby jí byl přiznán odkladný účinek, a to ze stejných důvodů jako žalobce (§ 73 odst. 2 a 4, § 107 s. ř. s.). S ohledem na postavení správního orgánu v systému veřejné správy bude přiznání odkladného účinku kasační stížnosti k jeho žádosti vyhrazeno zpravidla ojedinělým případům, které zákon opisuje slovy o nenahraditelné újmě. V daném případě zrušením rozhodnutí stěžovatele a vrácením věci k dalšímu řízení nebyla stěžovateli stanovena žádná povinnost, jejíž výkon by pro něj mohl znamenat nenahraditelnou újmu, ani zde nenastaly a nemohou nastat takové právní následky, které by takovouto újmu pro stěžovatele znamenaly. Za nenahraditelnou újmu nelze považovat povinnost stěžovatele znovu rozhodnout o návrhu žalobce (odvolání proti rozhodnutí správního orgánu I. stupně). Je nepochybné, že to pro stěžovatele může znamenat určité zvýšené ekonomické náklady, nicméně u státu není představitelné, aby takováto újma byla „nenahraditelnou újmou“ ve smyslu ustanovení § 73 odst. 2 s. ř. s. Komplikace správního řízení, jíž se obává stěžovatel není ničím mimořádným, protože v případě, kde lze rozhodnutí správních soudů přezkoumat na základě kasační stížnosti, se naopak jedná o poměrně častou eventualitu. Zrušením rozhodnutí správního orgánu a vrácením věci k dalšímu řízení bez dalšího nehrozí správnímu orgánu nenahraditelná újma (srov. č. 46/2004 Sb. NSS). č. j. 7 As 32/2008 - 37 Nejvyšší správní soud proto nepřiznal kasační stížnosti odkladný účinek. P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 18. června 2008 JUDr. Eliška Cihlářová předsedkyně senátu