7 As 32/2019
č. j. 7 As 32/2019-78
V PLATNOSTI- KS Ostrava 25 A 3/2019-10
- NSS 7 As 32/2019-78
Citované zákony (7)
Rubrum
7 As 32/2019 - 78 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Davida Hipšra a soudců JUDr. Tomáše Foltase a Mgr. Lenky Krupičkové v právní věci žalobců: a) J. V., b) A. V., c) M. V., proti žalovanému: Ministerstvo dopravy, se sídlem nábřeží Ludvíka Svobody 1222/12, Praha 1, v řízení o kasační stížnosti žalobců proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 8. 1. 2019, č. j. 25 A 3/2019 - 10, takto:
Výrok
I. Řízení s e z a s t a v u j e .
II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Kasační stížností podanou v zákonné lhůtě se žalobci (dále jen „stěžovatelé“) domáhali zrušení usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 8. 1. 2019, č. j. 25 A 3/2019 – 10. Tímto usnesením krajský soud zamítl jejich žádost o částečné osvobození od soudních poplatků a návrh na ustanovení zástupce z řad advokátů a odmítl jejich žalobu. Současně stěžovatelé požádali Nejvyšší správní soud o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti.
2. Usnesením ze dne 10. 10. 2019, č. j. 7 As 32/2019 – 68, Nejvyšší správní soud žádost o osvobození od soudních poplatků a návrh na ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti zamítl a současně stěžovatele vyzval k zaplacení soudního poplatku a k předložení plné moci udělené advokátovi k zastupování v řízení o kasační stížnosti, nebo prokázání, že oni či jejich zaměstnanci mají vysokoškolské právnické vzdělání. Ke splnění těchto povinností jim stanovil lhůtu 15 dnů od doručení usnesení a poučil je o následcích nezaplacení poplatku ve stanovené lhůtě, resp. nedoložení splnění podmínky podle § 105 odst. 2 s. ř. s. ve stanovené lhůtě. Toto usnesení bylo stěžovatelům doručeno dne 18. 10. 2019. Stěžovatelé však soudní poplatek nezaplatili a nedoložili zastoupení advokátem, resp. neprokázali, že oni či jejich zaměstnanci mají vysokoškolské právnické vzdělání.
3. Podáním doručeným zdejšímu soudu dne 23. 10. 2019 stěžovatel a) opětovně požádal o osvobození od soudních poplatků o ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti. V této žádosti se zabýval především svým zdravotním stavem, přičemž opět neobjasnil svou majetkovou situaci. Opakovaná žádost tedy trpěla totožnými nedostatky, jako žádost původní.
4. Nejvyšší správní soud neshledal důvod o opakované žádosti o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce znovu rozhodnout samostatným usnesením. Ačkoliv obecně 7 As 32/2019 platí, že o žádosti o osvobození od soudního poplatku musí soud rozhodnout dříve, než pro nezaplacení soudního poplatku řízení zastaví, toto obecné pravidlo má své výjimky. Mechanické uplatňování tohoto pravidla by mohlo v některých případech vést ke zbytečnému prodlužování řízení opakováním stále stejných žádostí a rozhodováním o nich. O opakované žádosti o osvobození od soudního poplatku v rámci jednoho řízení je soud povinen rozhodnout jen v případě, že tato žádost obsahuje nové, dříve neuplatněné skutečnosti (viz např. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 6. 2008, č. j. 4 Ans 5/2008 - 65, nebo ze dne 16. 12. 2015, č. j. 8 As 145/2015 - 12, nebo ze dne 12. 10. 2016, č. j. 5 As 120/2016 - 32, a nález Ústavního soudu ze dne 20. 1. 2010, sp. zn. I. ÚS 1439/09, č. 10/2010 Sb. ÚS, odst. 17). Výše uvedené závěry obdobně platí i stran návrhu na ustanovení zástupce (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 5. 2008, č. j. 3 Ads 43/2007 - 150).
5. V daném případě však stěžovatel a) v nové žádosti (doručené soudu dne 23. 10. 2019) žádné nové skutečnosti (na základě kterých by bylo možno vydat rozhodnutí o osvobození od soudních poplatků, resp. o ustanovení zástupce) neuvedl. Nejvyšší správní proto o uvedené žádosti znovu samostatně nerozhodoval (vedle výše uvedené judikatury viz též usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 7. 2018, č. j. 8 Afs 61/2018 - 70).
6. Podle § 4 odst. 1 písm. d) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudních poplatcích“), vzniká poplatková povinnost podáním kasační stížnosti. Podle § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích platí, že nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí v délce alespoň 15 dnů; výjimečně může soud určit lhůtu kratší. Po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví. K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží. Podle § 47 písm. c) s. ř. s. soud řízení usnesením zastaví, stanoví-li tak tento nebo zvláštní zákon.
7. Podle § 40 odst. 1 věty první s. ř. s. lhůta stanovená tímto zákonem, výzvou nebo rozhodnutím soudu počíná běžet počátkem dne následujícího poté, kdy došlo ke skutečnosti určující její počátek. Podle odst. 3 věty první téhož ustanovení připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den.
8. Vzhledem k tomu, že dnem, který určil počátek běhu lhůty pro zaplacení soudního poplatku, byl pátek 18. 10. 2019, bylo posledním dnem lhůty pro zaplacení soudního poplatku pondělí 4. 11. 2019.
9. Jelikož stěžovatelé soudní poplatek v určené lhůtě nezaplatili, Nejvyšší správní soud rozhodl podle § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích ve spojení s § 47 písm. c) s. ř. s. o zastavení řízení o kasační stížnosti.
10. Pro úplnost Nejvyšší správní soud dodává, že ačkoli stěžovatelé neodstranili ani další vadu své kasační stížnosti, a to nedostatek právního zastoupení ve smyslu § 105 odst. 2 s. ř. s., přestože k tomu byli usnesením ze dne 10. 10. 2019, č. j. 7 As 32/2019 – 68, rovněž vyzváni, Nejvyšší správní soud nepostupoval podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s., ale v režimu § 47 písm. c) s. ř. s., neboť postup spočívající v zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku má přednost před odmítnutím návrhu pro nesplnění podmínky řízení spočívající v zastoupení advokátem (srov. např. usnesení zdejšího soudu ze dne 3. 8. 2016, č. j. 2 Afs 111/2016 - 29, ze dne 19. 10. 2016, č. j. 3 As 207/2016 - 35, či ze dne 22. 3. 2017, č. j. 3 As 240/2016 - 70). 7 As 32/2019 - 79 pokračování
11. Výrok o nákladech řízení se opírá o § 60 odst. 3 s. ř. s., podle kterého nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 6. listopadu 2019 Mgr. David Hipšr předseda senátu
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (5)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.