7 Azs 129/2006
č. j. 7 Azs 129/2006-68
V PLATNOSTI- KS Brno 56 Az 2/2006-34
- NSS 7 Azs 129/2006-68
Nejvyšší správní soud odmítl kasační stížnost, protože byla podána po uplynutí lhůty určené zákonem. Soud se opřel o § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s., podle něhož je stížnost odmítnuta, pokud byla podána opožděně. Závěr vycházel z toho, že den počátku běhu lhůty byl pátek, a posledním dnem pro podání stížnosti byl opět pátek, tedy sedm dní později. Soud rozhodl, že žádný účastník nemá právo na náhradu nákladů řízení, protože bylo řízení zastaveno.
Rubrum
USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka a soudců JUDr. Barbary Pořízkové, Mgr. Daniely Zemanové, JUDr. Jaroslava Hubáčka a JUDr. Lenky Kaniové v právní věci stěžovatelky N. O., právně zastoupené Mgr. Dagmar Vaverkovou, advokátkou se sídlem v Brně, Divadelní 3, za účasti Ministerstva vnitra, odboru azylové a migrační politiky, se sídlem v Praze 7, Nad Štolou 3, v řízení o kasační stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 22. 5. 2006, č. j. 56 Az 2/2006 - 34, takto:
Výrok
I. Kasační stížnost s e o d m í t á.
II. Žádný z účastníků n e m á p r á v o na náhradu nákladů řízení.
III. Právní zástupkyni stěžovatelky Mgr. Dagmar Vaverkové, advokátce se sídlem v Brně, Divadelní 3, s e odměna za poskytnutou právní službu n e p ř i z n á v á.
Odůvodnění
Kasační stížností podanou u Krajského soudu v Brně se stěžovatelka domáhá zrušení shora označeného rozsudku, kterým byla zamítnuta její žaloba proti rozhodnutí Ministerstva vnitra, odboru azylové a migrační politiky, ze dne 19. 12. 2005, č. j. OAM-2211/VL-01-ZA05-2005, jímž byla zamítnuta žádost stěžovatelky o udělení azylu dle ust. § 16 odst. 1 písm. g) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, jako zjevně nedůvodná. Z předloženého soudního spisu vyplývá, že napadený rozsudek krajského soudu byl dne 13. 6. 2006 uložen u držitele poštovní licence (na poště). Při pokusu o doručení byla stěžovatelka v souladu s ust. § 42 odst. 5 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), v návaznosti na ust. § 50c odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, vyrozuměna o tom, že si má uloženou písemnost vyzvednout a poučena, že nevyzvedne-li si zásilku do 10 dnů od uložení, považuje se poslední den této lhůty za den doručení, i když se adresát o uložení nedozvěděl. Za den doručení je tedy považován pátek 23. 6. 2006. Nejvyšší správní soud k otázce doručení tohoto rozsudku ještě dodává, že v soudním spise jsou na č. l. 47 a 51 založeny přípisy Správy uprchlických zařízení MV ČR, odboru Pobytového střediska Zastávka u Brna, ze kterých jednoznačně vyplývá, že se v době od 13. 6. do 20. 6. 2006 stěžovatelka v předmětném pobytovém středisku (tedy na adrese, na kterou jí bylo doručováno) zdržovala. Podle ust. § 106 odst. 2 s. ř. s. kasační stížnost musí být podána do dvou týdnů po doručení rozhodnutí. Dle ust. § 40 odst. 2 s. ř. s. lhůta určená podle týdnů, měsíců nebo roků končí uplynutím toho dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty. Není-li takový den v měsíci, končí lhůta uplynutím posledního dne tohoto měsíce. Dle odst. 3 citovaného ustanovení připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Vzhledem k okolnosti, že dnem, který určil počátek běhu předmětné lhůty, byl pátek 23. 6. 2006 a jednalo se lhůtu dvoutýdenní, posledním dnem pro včasné podání kasační stížnosti byl tedy opět pátek, a to 7. 7. 2006. Kasační stížnost však byla osobně doručena soudu až dne 10. 7. 2006. Podle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže byl podán opožděně. Ze všech shora uvedených důvodů Nejvyšší správní soud podle ust. § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. a ust. § 120 s. ř. s. předmětnou kasační stížnost odmítl, neboť lhůta pro její podání byla zmeškána. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 3, větu první, s. ř. s., dle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta. Stěžovatelce byla pro řízení o kasační stížnosti ustanovena zástupkyní advokátka; v takovém případě platí hotové výdaje a odměnu za zastupování stát (§ 35 odst. 7, § 120 s. ř. s.). V dané věci však Nejvyšší správní soud zástupkyni stěžovatelky odměnu za zastupování nepřiznal, neboť ustanovená zástupkyně neuvedla, jaké úkony v tomto řízení vykonala, a ani z obsahu soudního spisu nevyplývá, že by tato nějaký úkon právní služby, za který by jí dle ust. § 11 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, náležela odměna, vykonala. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 22. února 2007 JUDr. Radan Malík předseda senátu
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.