7 Azs 255/2017

Rubrum

7 Azs 255/2017 - 19 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Davida Hipšra a soudců JUDr. Tomáše Foltase a JUDr. Pavla Molka v právní věci žalobce: O. S., zastoupen Mgr. Zuzanou Kratěnovou, advokátkou se sídlem Baškirská 1404/1, Praha 10 – Vršovice, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 12. 7. 2017, č. j. 2 Az 30/2017 – 8, takto:

Výrok

I. Kasační stížnost s e o d m í t á pro nepřijatelnost.

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

I.

1. Rozhodnutím ze dne 17. 3. 2017, č. j. OAM-856/ZA-ZA11-K10-2016, žalovaný rozhodl, že se žalobci neuděluje mezinárodní ochrana podle § 12 až 14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů (dále „zákon o azylu“). II.

2. Žalobce podal proti rozhodnutí žalovaného žalobu k Městskému soudu v Praze, který ji odmítl usnesením ze dne 12. 7. 2017, č. j. 2 Az 30/2017 – 8. Usnesení městského soudu, stejně jako zde uváděná judikatura Nejvyššího správního soudu, je k dispozici na www.nssoud.cz a soud na něj na tomto místě pro stručnost odkazuje. III.

3. Žalobce (dále jen „stěžovatel“) podal proti usnesení městského soudu kasační stížnost z důvodu uvedeného v § 103 odst. 1 písm. e) s. ř. s.

4. Podle stěžovatele nezákonnost usnesení o odmítnutí žaloby spočívá zejména v nesprávném a nepřiměřeném postupu městského soudu, který v řízení o jeho žalobě 7 Azs 255/2017 proti rozhodnutí žalovaného dospěl k názoru, že podání ze dne 19. 4. 2017 neobsahovalo podstatné náležitosti žaloby podle § 71 odst. 1 s. ř. s.

5. Městský soud stěžovatele vyzval usnesením ze dne 7. 6. 2017, aby svoji žalobu doplnil o její podstatné náležitosti, a to ve lhůtě 15-ti dnů ode dne doručení této výzvy. Usnesení obsahující výzvu k doplnění žaloby bylo stěžovateli doručeno dne 16. 6. 2017. Vzhledem k tomu, že stěžovatel v soudem stanovené lhůtě svoji žalobu nedoplnil, městský soud žalobu odmítl s odůvodněním, že žaloba neobsahuje podstatné náležitosti žaloby podle § 71 odst. 1 s. ř. s. S tímto názorem a postupem městského soudu nelze podle stěžovatele souhlasit, neboť soudem poskytnutá lhůta pro doplnění žaloby byla nepřiměřeně krátká s ohledem na skutečnost, že stěžovatel je cizincem, který ne zcela dostatečným způsobem ovládá český jazyk. S ohledem na tuto skutečnost lze postup městského soudu považovat za nezákonný, neboť tak došlo k nepřípustnému krácení práva stěžovatele na spravedlivý proces.

6. Stěžovatel proto navrhl, aby Nejvyšší správní soud usnesení městského soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. IV.

7. Nejvyšší správní soud posoudil kasační stížnost v mezích jejího rozsahu a uplatněných důvodů a zkoumal přitom, zda napadené rozhodnutí netrpí vadami, k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti (§ 109 odst. 3, 4 s. ř. s.).

8. Jednou z podmínek věcného přezkumu kasační stížnosti ve věci mezinárodní ochrany je její přijatelnost. Kasační stížnost je podle § 104a odst. 1 s. ř. s. přijatelná, pokud svým významem podstatně přesahuje vlastní zájmy stěžovatele. Výkladem institutu přijatelnosti se Nejvyšší správní soud zabýval například v usnesení ze dne 26. 4. 2006, č. j. 1 Azs 13/2006 - 39, publ. pod č. 933/2006 Sb. NSS, na které pro stručnost odkazuje.

9. Nejvyšší správní soud neshledal v posuzované věci přesah vlastních zájmů stěžovatele ani zásadní pochybení městského soudu, které by mohlo mít dopad do jeho hmotněprávního postavení. Ustálená a vnitřně jednotná judikatura Nejvyššího správního soudu totiž poskytuje dostatečnou odpověď na uplatněné kasační námitky a stěžovatel ve své stručné argumentaci nevyložil žádné důvody, které by svědčily pro odklon.

10. Ze soudního spisu vyplývá, že rozhodnutí žalovaného o neudělení mezinárodní ochrany bylo stěžovateli doručeno dne 5. 4. 2017. Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel dne 19. 4. 2017 u městského soudu blanketní žalobu. Usnesením ze dne 7. 6. 2017, č. j. 2 Az 30/2017 – 6, městský soud stěžovatele vyzval, aby ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení tohoto usnesení doplnil chybějící náležitosti žaloby podle § 71 odst. 1 s. ř. s. Současně jej poučil, že pokud nebude jeho podání řádně doplněno, soud řízení o tomto podání odmítne. Toto usnesení bylo žalobci doručeno dne 16. 6. 2017. Ve stanovené lhůtě stěžovatel svoji žalobu nedoplnil a na usnesení vůbec nereagoval. Městský soud proto jeho žalobu napadeným usnesením odmítl. 7 Azs 255/2017 - 20 pokračování

11. K otázce nedoplnění žaloby ve stanovené lhůtě se Nejvyšší správní soud vyjádřil v rozsudku ze dne 27. 10. 2004, č. j. 4 Azs 149/2004 - 52, publ. pod č. 488/2005 Sb. NSS. Svůj závěr pak formuloval do právní věty: „Žalobní body [§ 71 odst. 1 písm. d) s. ř. s.] musí obsahovat jak právní, tak zpravidla i skutkové důvody, pro které žalobce považuje napadené výroky rozhodnutí správního orgánu za nezákonné nebo nicotné. Pokud žaloba postrádala potřebná konkrétní skutková tvrzení a žalobce vzdor výzvě a poučení soudu nijak nereagoval a vadu neodstranil, postupoval krajský soud v souladu se zákonem, odmítl-li žalobcovo podání z tohoto důvodu.“ Lze odkázat i na rozsudek ze dne 5. 2. 2004, č. j. 4 Azs 53/2003 - 45, ve kterém Nejvyšší správní soud dospěl k závěru formulovanému do právní věty: „V řízení o žalobách proti rozhodnutím správního orgánu musí žaloba obsahovat nejen základní náležitosti podání podle § 37 odst. 2 a 3 s. ř. s., ale zejména základní náležitosti žaloby vymezené v § 71 odst. 1 písm. a) až f) s. ř. s. V situaci, kdy žaloba předmětné náležitosti neobsahovala a žalobkyně nijak nereagovala na výzvu krajského soudu k odstranění těchto vad ve smyslu ustanovení § 37 odst. 5 s. ř. s., přičemž soud žalobkyni současně poučil o tom, že nebude-li jeho výzvě ve stanovené lhůtě vyhověno, soud řízení o tomto podání odmítne, postupoval krajský soud v souladu se zákonem, když předmětné podání žalobkyně odmítl.“

12. Je nespornou skutečností, že podání stěžovatele, které bylo městskému soudu doručeno dne 19. 4. 2017, postrádalo náležitosti žaloby podle § 71 odst. 1 s. ř. s., zejména uvedení žalobních bodů, tj. z jakých skutkových a právních důvodů považoval stěžovatel napadený výrok rozhodnutí za nezákonný. Městský soud proto v souladu se zákonem stěžovatele vyzval k odstranění vad jeho podání, stanovil mu k tomu přiměřenou lhůtu a současně jej poučil o následcích, pokud tak neučiní. Tato výzva byla stěžovateli řádně doručena, přičemž tento zůstal nečinný a vady svého podání neodstranil. Za této situace tedy městský soud nepochybil, pokud žalobu stěžovatele odmítl.

13. Pro úplnost Nejvyšší správní soud uvádí, že námitka stěžovatele ohledně nepřiměřenosti stanovené lhůty, je nedůvodná. Jak vyplývá z textu podané žaloby, stěžovatel si byl vědom toho, že jeho podání není řádně odůvodněno. O odmítnutí žaloby přitom městský soud rozhodl až cca 3 měsíce po jejím podání. Lze proto vycházet z toho, že stěžovatel měl k odstranění vad svého podání dostatek času. V uvedeném časovém prostoru mohl doplnit podanou žalobu sám, nebo pomocí zvoleného zástupce. Rovněž tak mohl požádat městský soud o ustanovení zástupce. Stěžovatel však žádnou z těchto možností nevyužil a zůstal po celou dobu řízení zcela pasivní. Postupem městského soudu tedy nebylo porušeno stěžovatelovo právo na spravedlivý proces.

14. S poukazem na shora uvedené důvody Nejvyšší správní soud odmítl kasační stížnost jako nepřijatelnou podle § 104a s. ř. s.

15. Výrok o nákladech řízení o kasační stížnosti se opírá o § 60 odst. 3 větu první s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s., podle nichž žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné. 7 Azs 255/2017 V Brně dne 7. září 2017 Mgr. David Hipšr předseda senátu