7 Azs 266/2019

Rubrum

USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Tomáše Foltase a soudců Mgr. Davida Hipšra a Mgr. Lenky Krupičkové v právní věci žalobce: V. V., proti žalovanému: Ředitelství služby cizinecké policie, se sídlem Olšanská 2176/2, Praha 3, v řízení o kasační stížnosti žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 18. 6. 2019, č. j. 16 A 24/2019 - 11, takto:

Výrok

I. Kasační stížnost s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobou podanou u Městského soudu v Praze brojil žalobce proti rozhodnutí žalovaného ze dne 2. 4. 2019, č. j. CPR-11737-6/ČJ-2018-930310-V223, kterým bylo zamítnuto jeho odvolání proti rozhodnutí Krajského ředitelství policie hl. m. Prahy ze dne 3. 3. 2018, č. j. KRPA-445174-31/ČJ-2017-000022, kterým bylo dle § 119 odst. 1 písm. c) bod 2 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pobytu cizinců“) žalobci uloženo správní vyhoštění a stanovena doba, po kterou nelze cizinci umožnit vstup na území EU v délce jednoho roku.

2. Rozsudkem ze dne 18. 6. 2019, č. j. 16 A 24/2019 - 11, městský soud rozhodnutí žalovaného zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení.

3. Žalovaný („stěžovatel“) proti rozsudku městského soudu podal kasační stížnost.

4. Nejvyšší správní soud se nejprve zabýval tím, zda byla kasační stížnost podána v zákonné lhůtě, neboť pouze v tomto případě může být meritorně projednána.

5. Podle § 106 odst. 2 s. ř. s. musí být kasační stížnost podána do dvou týdnů po doručení rozhodnutí, přičemž zmeškání lhůty nelze prominout. V souladu s § 40 odst. 2 a 3 s. ř. s. končí lhůty určené podle týdnů, měsíců nebo roků uplynutím toho dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty. Není-li takový den v měsíci, končí lhůta uplynutím posledního dne tohoto měsíce. Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den.

6. Kasační stížností napadený rozsudek byl stěžovateli doručen dne 9. 7. 2019 (viz č. l. 12 a násl. spisu krajského soudu). Dnem, který určil počátek běhu lhůty pro podání kasační stížnosti (§ 106 odst. 2 s. ř. s.), bylo tudíž úterý 9. 7. 2019. Posledním dnem pro podání kasační stížnosti tak bylo úterý 23. 7. 2019 (§ 106 odst. 2 s. ř. s. v návaznosti na § 40 odst. 2 a 3 téhož zákona).

7. Stěžovatel však kasační stížnost podal až ve středu dne 24. 7. 2019 (viz č. l. 2 spisu Nejvyššího správního soudu), tedy po uplynutí lhůty k jejímu podání. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti přitom nelze podle výslovné dikce zákona prominout (§ 106 odst. 2 s. ř. s.). Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost odmítl podle § 46 odst. 1 písm. b) ve spojení s § 120 s. ř. s., neboť byla podána opožděně.

8. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o § 60 odst. 3 ve spojení s § 120 s. ř. s., podle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 3. září 2019 JUDr. Tomáš Foltas předseda senátu