Nejvyšší správní soud · Usnesení

7 Azs 27/2008

č. j. 7 Azs 27/2008-39

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2008-05-14 · odmítnuto · ECLI:CZ:NSS:2008:7.Azs.27.2008.39

  1. KS Ostrava 62 Az 21/2007-24
  2. NSS 7 Azs 27/2008-39
Strojový souhrn generováno LLM

Nejvyšší správní soud zamítl kasační stížnost, protože byla podána po uplynutí dvoutýdenní lhůty určené § 106 odst. 2 s. ř. s. Soud se opřel o pravidlo, že lhůta končí posledním dnem měsíce, pokud daný den v měsíci neexistuje. Kasační stížnost doručená nepříslušnému soudu po uplynutí lhůty není považována za podanou včas. Soud vysvětlil, že opožděné podání neznamená případnou odesílku příslušnému soudu, pokud nebyla doručena včas. Rozhodnutí bylo založeno na § 46 odst. 1 písm. b) ve spojení s § 120 s. ř. s.

Rubrum

USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Elišky Cihlářové a soudců JUDr. Jaroslava Hubáčka, JUDr. Karla Šimky, JUDr. Milady Tomkové a JUDr. Jana Passera v právní věci žalobce: N. S., zastoupen Mgr. Markem Sedlákem, advokátem se sídlem Václavské náměstí 21, Praha 1, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 7. 1. 2008, č. j. 62 Az 21/2007 – 24, takto:

Výrok

I. Kasační stížnost s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

Podanou kasační stížností se žalobce (dále jen „stěžovatel“) domáhal zrušení rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 7. 1. 2008, č. j. 62 Az 21/2007 – 24, kterým byla zamítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí Ministerstva vnitra ze dne 6. 8. 2007, č. j. OAM-1-589/VL-07-04-2007, jímž byla zamítnuta žádost stěžovatele o udělení mezinárodní ochrany jako zjevně nedůvodná podle § 16 odst. 1 písm. d) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Nejvyšší správní soud se kasační stížností musel zabývat nejprve z hlediska toho, zda byla podána v zákonné lhůtě, neboť pouze v tomto případě může být kasační stížnost soudem meritorně projednána. Podle ust. § 106 odst. 2 s. ř. s. musí být kasační stížnost podána do dvou týdnů po doručení rozhodnutí. V souladu s § 40 odst. 2 a 3 s. ř. s. končí lhůty určené podle týdnů, měsíců nebo roků uplynutím toho dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty. Není-li takový den v měsíci, končí lhůta uplynutím posledního dne tohoto měsíce. Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Podle odst. 4 citovaného ustanovení se kasační stížnost podává u soudu, který napadené rozhodnutí vydal; lhůta je zachována, byla-li kasační stížnost podána u Nejvyššího správního soudu. Vzhledem k tomu, že dnem, který určil počátek běhu, bylo úterý 15. 1. 2008 (uvedeného dne byl napadený rozsudek doručen zástupci stěžovatele) a jednalo se o lhůtu dvou týdnů, bylo posledním dnem pro podání kasační stížnosti úterý 29. 1. 2008. I když stěžovatel byl řádně poučen, u kterého soudu má podat kasační stížnost, adresoval ji Okresnímu soudu v Ostravě, kterému byla doručena dne 30. 1. 2008 (k poštovní přepravě byla předána dne 28. 1. 2008). Příslušnému Krajskému soudu v Ostravě pak byla kasační stížnost doručena až dne 18. 2. 2008. Protože kasační stížnost byla doručena nepříslušnému soudu po uplynutí lhůty k jejímu podání, nemohla být odeslána příslušnému soudu ve lhůtě stanovené v § 106 odst. 2 o. s. ř., byla podána opožděně. Tento právní názor již vyslovil Nejvyšší správní soud v usnesení ze dne 18. 12. 2003, č. j. 4 Azs 39/2003 - 37 (zveřejněno pod č. 101/2004 Sb. NSS), podle něhož je kasační stížnost podaná ve lhůtě uvedené v § 106 odst. 2 s. ř. s. u nepříslušného soudu včasnou jen tehdy, jestliže tento nepříslušný soud ještě ve lhůtě k podání kasační stížnosti tuto kasační stížnost odeslal (podal k poštovní přepravě) příslušnému krajskému soud nebo Nejvyššímu správnímu soudu. Z výše uvedených důvodů Nejvyšší správní soud podle ust. § 46 odst. 1 písm. b) ve spojení s § 120 s. ř. s. kasační stížnost odmítl, protože byla podána opožděně. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 3 ve spojení s § 120 s. ř. s., podle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 14. května 2008 JUDr. Eliška Cihlářová předsedkyně senátu

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (1)

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.