7 Azs 341/2017

Rubrum

7 Azs 341/2017 - 26 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Davida Hipšra a soudců JUDr. Pavla Molka a JUDr. Tomáše Foltase v právní věci žalobce: R. M., zastoupen Mgr. Markem Čechovským, advokátem se sídlem Opletalova 25, Praha 1, proti žalované: Policie České republiky, Ředitelství služby cizinecké policie, se sídlem Olšanská 2, Praha 3, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 4. 10. 2017, č. j. 17 A 125/2017 - 32, takto:

Výrok

Usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 4. 10. 2017, č. j. 17 A 125/2017 - 32, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění

I.

1. Žalovaná rozhodla rozhodnutím ze dne 3. 4. 2017, č. j. KRPA-119640-18/ČJ-2017- 000022, o zajištění žalobce za účelem správního vyhoštění podle § 124 odst. 1 písm. b) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců České republiky a o změně některých zákonů (dále jen „zákon o pobytu cizinců“). Rozhodnutím ze dne 14. 7. 2017, č. j. CPR-19146- 3/ČJ-2017-930310-C220, pak žalovaná rozhodla o zamítnutí žalobcovy žádosti o propuštění ze zařízení podle § 129a odst. 1 zákona o pobytu cizinců. II.

2. Žalobce se žalobou doručenou Městskému soudu v Praze (dále jen „městský soud“) dne 18. 7. 2017 domáhal zrušení rozhodnutí žalované ze dne 14. 7. 2017. Usnesením ze dne 31. 8. 2017, č. j. 4 A 80/2017 - 22, postoupil městský soud z důvodu své místní nepříslušnosti věc Krajskému soudu v Plzni (dále jen „krajský soud“). Ještě než krajský soud ve věci rozhodl, došlo mu dne 3. 10. 2017 vyrozumění žalovaného ze dne 2. 10. 2017 7 Azs 341/2017 (na č. l. 30 soudního spisu) o tom, že žalobcovo zajištění bylo ukončeno dne 10. 8. 2017. Podle § 172 odst. 6 zákona o pobytu cizinců, ve znění účinném od 15. 8. 2017, přitom platí: „V případě, že je zajištění cizince ukončeno před vydáním rozhodnutí soudu o žalobě proti rozhodnutí o zajištění cizince, o žalobě proti rozhodnutí o prodloužení doby trvání zajištění cizince nebo proti rozhodnutí o nepropuštění ze zařízení, soud řízení o žalobě zastaví.“ Krajský soud proto usnesením ze dne 4. 10. 2017, č. j. 17 A 125/2017 - 32, řízení zastavil. III.

3. Proti tomuto usnesení podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) kasační stížnost z důvodu protiústavnosti aplikovaného § 172 odst. 6 zákona o pobytu cizinců a navrhl, aby Nejvyšší správní soud věc předložil Ústavnímu soudu s návrhem na zrušení § 172 odst. 6 zákona o pobytu cizinců a aby řízení o kasační stížnosti do vydání rozhodnutí Ústavního soudu přerušil. IV.

4. Žalovaná ve vyjádření ke kasační stížnosti uvedla, že podle jejího názoru nebyly splněny podmínky pro vyhovění dané žádosti o propuštění ze zařízení z důvodu jejího podání v době, kdy k tomu žalobce nebyl oprávněn. Skutečnost, že žalovaná neshledala důvody pro vyhovění žádosti, nelze považovat za odepření přezkumu důvodů žalobcova zajištění. V.

5. Nejvyšší správní soud vázán rozsahem a důvody kasační stížnosti přezkoumal napadené usnesení krajského soudu a shledal přitom, že řízení před krajským soudem, jež vedlo k vydání tohoto usnesení, trpělo vadami, ke kterým musí kasační soud přihlédnout z úřední povinnosti (§ 109 odst. 4 s. ř. s.), a tyto vady způsobily jeho nezákonnost.

6. Ustanovení § 172 odst. 6 zákona o pobytu cizinců, nově zakotvující povinnost soudu zastavit řízení, pokud je zajištění cizince ukončeno před vydáním rozhodnutí soudu mimo jiné o žalobě proti rozhodnutí o nepropuštění ze zařízení, tak jak ho na projednávanou věc aplikoval krajský soud, bylo do zákona o pobytu cizinců včleněno zákonem č. 222/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Tento zákon vstoupil v účinnost dne 15. 8. 2017.

7. Podle čl. II. odst. 1 části první tohoto zákona se řízení podle zákona č. 326/1999 Sb. zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a do tohoto dne neskončené, dokončí a práva a povinnosti s ním související se posuzují podle zákona č. 326/1999 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

8. Ustanovení § 32 s. ř. s. stanoví, že řízení je zahájeno dnem, kdy návrh došel soudu.

9. Ze záznamu na č. l. 10 spisu krajského soudu jednoznačně vyplývá, že žaloba byla podána k městskému soudu dne 18. 7. 2017. Následně dospěl městský soud k závěru o své 7 Azs 341/2017 - 27 pokračování místní nepříslušnosti a věc usnesením ze dne 31. 8. 2017, č. j. 4 A 80/2017 - 22, postoupil Krajskému soudu v Plzni. Rozhodující pro posouzení aplikace sporného ustanovení o zastavení řízení je tedy otázka, v jakém okamžiku došlo k zahájení řízení, zda podáním žaloby u místně nepříslušného soudu (před účinností novely zákona o pobytu cizinců), nebo teprve postoupením věci místně příslušnému soudu (po nabytí účinnosti novely).

10. Podle ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu „[s]oudní řád správní pro řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu (§ 72 odst. 1 s. ř. s.) nestanoví, u kterého soudu má být žaloba podána, jinak řečeno nestanoví jako podmínku, že žaloba musí být podána u věcně a místně příslušného soudu. Z ustanovení § 32 s. ř. s. pouze vyplývá, že podáním návrhu u soudu je zahájeno řízení a zahájení řízení má vedle účinků procesních i účinky hmotněprávní v podobě stavení běhu promlčecích a prekluzívních lhůt. Zákon tedy v tomto ustanovení uvádí jen okamžik zahájení řízení u soudu. Otázka místní příslušnosti soudu k projednání věci je pak řešena v ustanovení § 7 s. ř. s. Má-li soud, u něhož byl návrh podán, za to, že k jeho vyřízení z hledisek uvedených v ustanovení § 7 odst. 2 až 5 s. ř. s. není místně příslušný, má postupovat v zákoně pro tento případ stanoveným postupem. V takovém případě je povinen postoupit podání k vyřízení soudu místně i věcně příslušnému dle § 7 odst. 7 s. ř. s. Z citovaných zákonných ustanovení tedy jednoznačně vyplývá závěr, že řízení se u soudu, bez ohledu na jeho místní příslušnost, zahajuje v tomto případě podáním žaloby a toto podání žaloby, tedy zahájení řízení u soudu, má v oblasti hmotného práva za následek i stavení běhu promlčecích a prekluzívních lhůt. Postoupení žaloby místně příslušnému soudu v důsledku podání žaloby k soudu místně nepříslušnému nemá vliv na běh lhůty k podání žaloby dle § 72 odst. 1 s. ř. s., neboť řízení u soudu jako takového je s popsanými hmotněprávními i procesními důsledky již zahájeno (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 7. 2008, č. j. 3 Ads 18/2008 - 48; viz též jeho rozsudky ze dne 15. 8. 2008, č. j. 8 As 2/2008 - 112, publ. pod č. 1721/2008 Sb. NSS, ze dne 24. 9. 2008, č. j. 6 Ads 83/2008 - 41, či ze dne 23. 5. 2012, č. j. 1 As 72/2012 - 18).

11. V nyní projednávané věci je nesporné, že žaloba ve věci žalobcovy žádosti o propuštění ze zajišťovacího zařízení byla podána přede dnem nabytí účinnosti zákona č. 222/2017 Sb., a to dne 18. 7. 2017, i když se tak stalo u místně nepříslušného soudu (Městského soudu v Praze). Městský soud sice následně věc postoupil soudu místně příslušnému (Krajskému soudu v Plzni), ale to nic nemění na skutečnosti, že k zahájení řízení došlo dne 18. 7. 2017, a krajský soud měl proto při projednávání věci aplikovat zákon o pobytu cizinců ve znění účinném k tomuto dni, které zastavení řízení z důvodu ukončení zajištění neumožňovalo.

12. Z tohoto důvodu bylo rozhodnutí krajského soudu nezákonné. Byť stěžovatel námitku nezákonnosti z důvodu aplikace neúčinné právní úpravy v kasační stížnosti neuplatnil, Nejvyšší správní soud k ní přihlédl z úřední povinnosti, a pro tuto vadu také usnesení krajského soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení (§ 110 odst. 1 s. ř. s.). Krajský soud bude v souladu se závazným právním názorem zdejšího soudu (§ 110 odst. 4 s. ř. s.) povinen o žalobě rozhodnout znovu, a to podle zákona o pobytu cizinců ve znění účinném do 14. 8. 2017. Nejvyšší správní soud zdůrazňuje, že z důvodu této vady řízení nemohl věcně přezkoumat stěžovatelovu kasační námitku.

13. O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti rozhodne krajský soud v novém rozhodnutí (§ 110 odst. 3 s. ř. s.). 7 Azs 341/2017 P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 12. prosince 2017 Mgr. David Hipšr předseda senátu