Nejvyšší správní soud · Usnesení

7 Azs 5/2011

č. j. 7 Azs 5/2011-104

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2011-01-27 · odmítnuto · ECLI:CZ:NSS:2011:7.Azs.5.2011.104

  1. KS Praha 46 Az 19/2009-52
  2. NSS 7 Azs 5/2011-104
Strojový souhrn generováno LLM

Nejvyšší správní soud odmítl kasační stížnost, protože neobsahovala požadované náležitosti, konkrétně nebylo uvedeno, co se vztahuje k napadenému rozhodnutí, a žalobkyně nebyla kontaktována. Soud se opřel o § 37 odst. 5 ve spojení s § 120 s. ř. s., podle něhož není možné věcné vyřízení, pokud chybí základní informace. Náhrada nákladů řízení nebyla přiznána žádnému účastníkovi, protože stížnost byla odmítnuta. Odměna advokátky byla určena na částku 2880 Kč podle § 35 odst. 8 s. ř. s. a vyhlášky č. 177/1996 Sb.

Rubrum

USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Elišky Cihlářové a soudců JUDr. Jaroslava Hubáčka, JUDr. Karla Šimky, JUDr. Milady Tomkové a JUDr. Bohuslava Hnízdila v právní věci žalobkyně: O. E., zastoupena JUDr. Helenou Kubecovou, advokátkou se sídlem Masarykovo nám. 35, Brandýs nad Labem – Stará Boleslav, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 22. 10. 2010, č. j. 46 Az 19/2009 – 86, takto:

Výrok

I. Kasační stížnost s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

III. Odměna advokátky JUDr. Heleny Kubecové s e u r č u j e částkou 2880 Kč. Tato částka bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do 60 dnů od právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění

Usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 22. 10. 2010, č. j. 46 Az 19/2009 – 86, byl zamítnut návrh žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) na zproštění ustanovené advokátky JUDr. Heleny Kubecové a ustanovení jiného advokáta pro řízení o kasační stížnosti proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 29. 6. 2010, č. j. 46 Az 19/2009 – 52, jímž byla odmítnuta žaloba stěžovatelky proti rozhodnutí Ministerstva vnitra ze dne 25. 3. 2009, č. j. OAM-89/LE-05-05-2009, o zamítnutí její žádost o udělení mezinárodní ochrany jako zjevně nedůvodné podle ust. § 16 odst. 1 písm. a) zákona č. 325/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Proti tomuto usnesení podala zástupkyně stěžovatelky v zákonné lhůtě kasační stížnost, v níž uvedla, že nejpozději do 30. 11. 2010 upřesní její důvody. Dále uvedla, že ihned po obdržení napadeného usnesení písemně informovala stěžovatelku s tím, aby jí nejpozději do 11. 11. 2010 sdělila, zda hodlá podat kasační stížnost. V doplnění kasační stížnosti ze dne 30. 11. 2010 zástupkyně stěžovatelky uvedla, že se jí nepodařilo stěžovatelku kontaktovat, a proto nemůže odstranit vady kasační stížnosti. Nejvyšší správní soud se kasační stížností zabýval nejprve z hlediska splnění podmínek řízení, neboť pouze v tomto případě může být kasační stížnost soudem meritorně projednána. Podle § 37 odst. 3 věta první musí být z každého podání zřejmé, čeho se týká, kdo jej činí, proti komu směřuje, co navrhuje, a musí být podepsáno a datováno. Podle § 106 odst. 1 s. ř. s. musí kasační stížnost kromě obecných náležitostí podání obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu rozhodnutí bylo doručeno. Ustanovení § 37 platí obdobně. Zástupkyně stěžovatelky v kasační stížnosti sice uvedla, že ji podává proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 22. 10. 2010, č. j. 46 Az 19/2009 – 86, ale neuvedla, jaké konkrétní pochybení krajskému soudu vytýká a co navrhuje, tj. jak má Nejvyšší správní soud rozhodnout. Protože se jí nepodařilo kontaktovat stěžovatelku, nebyly v doplnění kasační stížnosti vady odstraněny. Z toho důvodu již nebyl důvod trvat na postupu podle ust. § 106 odst. 3 s. ř. s., neboť by to bylo v dané situaci nadbytečné. Skutečnost, že podaná kasační stížnost neobsahuje zákonem požadované náležitosti, brání jejímu věcnému vyřízení, a proto Nejvyšší správní soud kasační stížnost podle ust. § 37 odst. 5 ve spojení s § 120 s. ř. s. odmítl. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ust. § 60 odst. 3 ve spojení s § 120 s. ř. s., podle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta. Stěžovatelce byla pro řízení o kasační stížnosti soudem ustanovena zástupkyní advokátka a podle § 35 odst. 8 s. ř. s. platí v takovém případě odměnu advokátky včetně hotových výdajů stát. Podle ust. § 9 odst. 3 písm. f) vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, náleží advokátce odměna za jeden úkon právní služby (písemné podání soudu ve věci) 2100 Kč (§ 11 odst. 1 písm. d) ve spojení s odst. 3 citované vyhlášky) a náhrada hotových výdajů 300 Kč (§ 13 odst. 3 citované vyhlášky), zvýšená o daň z přidané hodnoty ve výši 480 Kč, celkem tedy 2880 Kč. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 27. ledna 2011 JUDr. Eliška Cihlářová předsedkyně senátu

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.