7 Azs 71/2009
č. j. 7 Azs 71/2009-93
V PLATNOSTI- KS Ostrava 63 Az 136/2006-44
- NSS 7 Azs 71/2009-93
Nejvyšší správní soud odmítl kasační stížnost, protože nebyly splněny podmínky pro její přijetí. Stížnost neobsahovala podrobné vysvětlení námitky podle § 103 odst. 1 písm. a) a b) s. ř. s. a nebyla doplněna po výzvě soudu. Žalobce nebyl zastoupen advokátem, což je podle zákona požadováno pro kasační stížnost. Soud rozhodl, že žádný účastník nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Rubrum
USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Elišky Cihlářové a soudců JUDr. Karla Šimky, JUDr. Jaroslava Hubáčka, JUDr. Milady Tomkové a JUDr. Jana Passera v právní věci žalobce: U. D., proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Praha 7, Nad Štolou 3, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 29. 5. 2008, č. j. 63 Az 136/2006 – 27, takto:
Výrok
I. Kasační stížnost s e o d m í t á.
II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 29. 5. 2008, č. j. 63 Az 136/2006 - 27, zamítl žalobu podanou žalobcem (dále jen „stěžovatel“) proti rozhodnutí Ministerstva vnitra, odboru azylové a migrační politiky (dále jen „ministerstvo“) ze dne 4. 12. 2006, č. j. OAM-1283/VL-10-04-2006, kterým byla podle ust. § 16 odst. 1 písm. g) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o azylu“) zamítnuta jako zjevně nedůvodná žádost stěžovatele o udělení mezinárodní ochrany. Proti tomuto rozsudku podal stěžovatel v zákonné lhůtě místně nepříslušnému soudu kasační stížnost, v níž namítal, že ministerstvo nezjistilo přesně a úplně skutkový stav věci a neopatřilo si úplné důkazy. Dále uváděl, že došlo k porušení ustanovení zákona č. 71/1967 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a že obsah správního rozhodnutí nevyplývá ze zjištěných podkladů, neboť není logická vazba mezi důvody a rozhodnutím. Podle přesvědčení stěžovatele je v zemi původu ohrožen na životě a vystaven nepředstavitelnému psychickému nátlaku pro příslušnost k určité sociální skupině a stát mu není schopen zajistit odpovídající ochranu. Proto splňuje podmínky pro udělení humanitárního azylu. Stěžovatel zároveň požádal o přiznání odkladného účinku napadeného rozsudku krajského soudu. Nejvyšší správní soud se nejprve musel zabývat tím, zda kasační stížnost nemá vady, které by bránily jejímu věcnému projednání. Podle ust. § 105 odst. 2 s. ř. s. musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Podle ust. § 106 odst. 1 s. ř. s. musí kasační stížnost kromě obecných náležitostí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. Ustanovení § 37 s. ř. s. platí obdobně. Podle ust. § 37 odst. 5 s. ř. s. předseda senátu usnesením vyzve podatele k opravě nebo odstranění vad podání a stanoví k tomu lhůtu. Nebude-li podání v této lhůtě doplněno nebo opraveno a v řízení nebude možno pro tento nedostatek pokračovat, soud řízení o takovém podání usnesením odmítne, nestanoví-li zákon jiný procesní důsledek. O tom musí být podatel ve výzvě poučen. Z argumentace uvedené v kasační stížnosti lze pouze v nehrubších rysech dovodit stížní námitky podřaditelné pod ust. § 103 odst. 1 písm. a) a b) s. ř. s. Kasační stížnost tak nesplňuje obsahové náležitosti uvedené v ust. § 106 odst. 1 s. ř. s. Stěžovatel také nedoložil, že je pro řízení o kasační stížnosti zastoupen advokátem. Pravomocným usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 6. 1. 2009, č. j. 63 Az 136/2006 – 44, mu nebyl pro řízení o kasační stížnosti ustanoven zástupce z řad advokátů, a proto byl usnesením ze dne 26. 1. 2009, č. j. 7 Azs 71/2009 – 89, podle ust. § 37 odst. 5 ve spojení s § 106 odst. 3 s. ř. s., vyzván, aby předložil plnou moc udělenou advokátovi a doplnil kasační stížnost tak, že uvede, v čem spatřuje namítané vady ve smyslu ust. § 103 odst. 1 písm. a) a b) s. ř. s., a to ve lhůtě 1 měsíce v souladu s v ust. § 106 odst. 3 s. ř. s. Protože stěžovatel na výzvu soudu nereagoval a vady kasační stížnosti, které brání tomu, aby bylo v řízení pokračováno, Nejvyšší správní soud kasační stížnost stěžovatele odmítl (§ 37 odst. 5 za použití § 120 s. ř. s.). K žádosti stěžovatele o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti Nejvyšší správní soud uvádí, že o ní není třeba rozhodovat tam, kde je kasační stížnosti přiznán odkladný účinek přímo ze zákona (ust. § 32 odst. 5 zákona o azylu). Výrok o nákladech řízení se opírá o ust. § 60 odst. 3 ve spojení s § 120 s. ř. s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byl-li návrh odmítnut. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 31. března 2010 JUDr. Eliška Cihlářová předsedkyně senátu
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (1)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.