8 Ads 11/2014

Rubrum

8 Ads 11/2014 - 26 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Michala Mazance a soudců Mgr. Davida Hipšra a JUDr. Jana Passera v právní věci žalobkyně: R. P., zastoupené JUDr. Milanem Davídkem, advokátem se sídlem Stallichova 11, Praha 4, proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí, se sídlem Na Poříčním právu 1, Praha 2, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 12. 3. 2012, čj. MPSV-UM/1220/12/9S-HMP, o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 23. 10. 2013, čj. 2 Ad 22/2012 - 231, takto:

Výrok

I. Kasační stížnost s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasačních stížnosti.

III. Ustanovenému zástupci žalobkyně, advokátu JUDr. Milanu Davídkovi, s e n e p ř i z n á v á odměna za zastupování v řízení o kasační stížnosti.

Odůvodnění

1. Úřad městské části Praha 12 rozhodl dne 11. 10. 2011 pod čj. 14719/2011/AAL o poskytnutí dávky pomoci v hmotné nouzi – příspěvku na živobytí žalobkyni od července 2007 ve výši 336 Kč.

2. Ministerstvo práce a sociálních věcí rozhodnutím ze dne 12. 3. 2012, čj. MPSV-UM/1220/12/9S-HMP, zamítlo odvolání žalobkyně proti shora uvedenému rozhodnutí správního orgánu prvního stupně.

3. Rozhodnutí žalovaného napadla žalobkyně žalobou, kterou Městský soud v Praze zamítl rozsudkem ze dne 23. 10. 2013, čj. 2 Ad 22/2012 - 231.

4. Proti rozsudku městského soudu podala žalobkyně (stěžovatelka) blanketní kasační stížnost. Nejvyšší správní soud ji proto usnesením ze dne 3. 2. 2014, čj. 8 Ads 11/2014 - 10, vyzval, aby ve lhůtě jednoho měsíce od doručení tohoto usnesení doplnila kasační stížnost o důvody, pro které napadá v záhlaví označený rozsudek městského soudu. Soud 8 Ads 11/2014 - 27 stěžovatelku současně poučil, že pokud neodstraní vady kasační stížnosti, soud kasační stížnost odmítne.

5. Podle § 106 odst. 1 s. ř. s. musí kasační stížnost kromě obecných náležitostí podání obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, údaj o tom, kdy mu rozhodnutí bylo doručeno; ustanovení § 37 s. ř. s. platí obdobně. Podle § 106 odst. 3 věty první s. ř. s., nemá-li kasační stížnost všechny náležitosti již při jejím podání, musí být tyto náležitosti doplněny ve lhůtě jednoho měsíce od doručení usnesení, kterým byl stěžovatel vyzván k doplnění podání. Jen v této lhůtě může stěžovatel rozšířit kasační stížnost na výroky dosud nenapadené a rozšířit její důvody. Tuto lhůtu může soud na včasnou žádost stěžovatele z vážných důvodů prodloužit, nejdéle však o další měsíc.

6. Podle § 37 odst. 5 s. ř. s. předseda senátu usnesením vyzve podatele k opravě nebo odstranění vad podání a stanoví k tomu lhůtu. Nebude-li podání v této lhůtě doplněno nebo opraveno a v řízení nebude možno pro tento nedostatek pokračovat, soud podání usnesením odmítne, nestanoví-li zákon jiný procesní důsledek. O tom musí být podatel ve výzvě poučen.

7. Nejvyšší správní soud obdržel dne 16. 3. 2014 prostřednictvím veřejné datové sítě doplnění kasační stížnosti, které stěžovatelka zaslala bez použití zaručeného elektronického podpisu. Stěžovatelka následujícího dne předala doplnění kasační stížnosti k poštovní přepravě. S ohledem na § 37 odst. 2 větu druhou s. ř. s. je tak třeba vycházet z toho, že stěžovatelka podala kasační stížnost dne 16. 3. 2014.

8. Usnesení čj. 8 Ads 11/2014 - 10, jímž byla stěžovatelka vyzvána k doplnění kasační stížnosti v měsíční lhůtě, bylo ustanovenému zástupci stěžovatelky doručeno dne 10. 2. 2014. Lhůta pro doplnění kasační stížnosti proto uplynula dne 10. 3. 2014. Stěžovatelka v této lhůtě nevyužila možnosti požádat o prodloužení lhůty k doplnění kasační stížnosti dle § 106 odst. 3 s. ř. s. Jelikož stěžovatelka doplnila kasační stížnost až dne 16. 3. 2014, učinila tak opožděně, pročež k tomuto podání nelze přihlížet.

9. Neodůvodnění blanketní kasační stížnosti ve stanovené době brání jejímu věcnému projednání, neboť se jedná o nedostatek podmínek řízení, který nebyl ani přes výzvu soudu odstraněn. Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost stěžovatelky odmítl ve smyslu § 37 odst. 5, § 46 odst. 1 písm. a) ve spojení s § 120 s. ř. s.

10. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o § 60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s., podle nichž žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.

11. Stěžovatelce byl unesením městského soudu ze dne 14. 2. 2013, čj. 2 Ad 22/2012 - 212 ustanoven k zastupování JUDr. Milan Davídek. V takovém případě obecně platí, že hotové výdaje a odměnu za zastupování hradí stát (§ 35 odst. 8 s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s.). S ohledem na skutečnost, že doplnění kasační stížnost bylo podáno opožděně a nebylo tak možné se věcí zabývat meritorně, dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že úkony učiněné ustanoveným zástupcem (podání blanketní kasační stížnosti a její opožděné 8 Ads 11/2014 - 28 doplnění) nelze hodnotit jako účelné. Naopak lze konstatovat, že ustanovený zástupce nedostál své povinnosti, kterou je hájit zájmy klienta a poskytovat mu odbornou a včasnou právní pomoc (obdobně viz usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 8. 2013, čj. 9 Azs 10/2013 – 21, www.nssoud.cz). Nejvyšší správní soud proto rozhodl, že se ustanovenému zástupci stěžovatelky odměna za zastupování nepřiznává. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně 31. března 2014 JUDr. Michal Mazanec předseda senátu