8 Ads 198/2014
č. j. 8 Ads 198/2014-36
V PLATNOSTICitované zákony (10)
Rubrum
8 Ads 198/2014 - 36 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jana Passera a soudců Mgr. Davida Hipšra a JUDr. Michala Mazance v právní věci žalobce: A-ASKA grafik s. r. o., se sídlem Optátova 244/35, Brno, zastoupeného Mgr. Petrem Žídkem, Ph.D., advokátem se sídlem třída Kpt. Jaroše 13, Brno, proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí, se sídlem Na Poříčním právu 376/1, Praha 2, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 1. 4. 2014, čj. 2013/70345-421, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 27. 11. 2014, čj. 36 Ad 30/2014 – 39, takto:
Výrok
I. V řízení s e p o k r a č u j e .
II. Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 27. 11. 2014, čj. 36 Ad 30/2014 – 39, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.
Odůvodnění
I.
1. Rozhodnutím ze dne 1. 4. 2014, čj. 2013/70345-421 (dále „napadené rozhodnutí“), žalovaný zamítl odvolání žalobce proti výroku II. rozhodnutí Úřadu práce – Krajské pobočky v Brně (dále „úřad práce“) ze dne 1. 10. 2013, čj. MPSV-UP/5355954/13/AIS- ZAM (dále „prvostupňové rozhodnutí“), jímž žalobci nebyl podle § 78 odst. 3 a 8 písm. e) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti (dále jen „zákon o zaměstnanosti“) poskytnut příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením za 1. čtvrtletí roku 2013 v požadované výši 8189,44 Kč. II. 8 Ads 198/2014 - 37
2. Žalobce brojil proti napadenému rozhodnutí žalobou u Krajského soudu v Brně. Krajský soud žalobu odmítl podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. ve spojení s § 68 písm. e) a § 70 písm. f) s. ř. s.
3. Krajský soud odkázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 10. 2013, čj. 4 Ads 66/2013 – 23 (všechna rozhodnutí Nejvyššího správního soudu jsou dostupná na www.nssoud.cz), podle kterého mají příspěvky poskytované na základě dohody o zřízení chráněného pracovního místa charakter dotace podle § 3 písm. a) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (dále „rozpočtová pravidla“). V posuzovaném případě se sice nejednalo o příspěvek na zřízení chráněného pracovního místa, nýbrž o příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením, i tento příspěvek však má povahu dotace podle citovaného ustanovení rozpočtových pravidel. Krajský soud odkázal na shodný závěr vyslovený v rozsudcích Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 8. 2014, čj. 5 Ads 44/2014 – 20 a ze dne 27. 8. 2014, čj. 3 Ads 124/2014 – 15.
4. Postup při rozhodování o tom, zda zaměstnavateli bude tento příspěvek poskytnut, je upraven v § 14 rozpočtových pravidel. Podle § 14 odst. 5 rozpočtových pravidel ve znění od 1. 8. 2012 se na rozhodnutí podle odstavce 4 téhož ustanovení nevztahují obecné předpisy o správním řízení a je vyloučeno jeho soudní přezkoumání. Rozhodnutí žalovaného je tedy úkonem správního orgánu, jehož přezkoumání vylučuje zvláštní zákon. III.
5. Žalobce (dále „stěžovatel“) podal proti usnesení městského soudu kasační stížnost. Namítl, že při rozhodování o poskytnutí tohoto příspěvku je nutno aplikovat kromě obecných ustanovení rozpočtových pravidel i § 78 zákona o zaměstnanosti, který je vůči rozpočtovým pravidlům ve vztahu speciality. Z tohoto ustanovení vyplývá, že na poskytnutí předmětného příspěvku existuje nárok při splnění zákonem stanovených podmínek. Rovněž odborná literatura považuje předmětný příspěvek za nárokový, neboť v oblasti zaměstnávání osob se zdravotním postižením se jedná o „jediný příspěvek, který není Úřadem práce poskytován na základě dohody, ale zaměstnavateli na něj při splnění zákonných podmínek vzniká nárok“ (Steinichová, L. Zákon o zaměstnanosti: komentář. 1. vydání. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2010). V posuzovaném případě tedy nelze aplikovat § 14 odst. 5 rozpočtových pravidel, z čehož plyne, že na rozhodnutí o neposkytnutí příspěvku na zaměstnávání osob se zdravotním postižením se vztahují obecné předpisy o správním řízení a toto rozhodnutí není vyloučeno z přezkumu ve správním soudnictví. Stěžovatel na závěr označil rozsudky Nejvyššího správního soudu čj. 5 Ads 44/2014 – 20 a čj. 3 Ads 124/2014 – 15 za překvapivé i z toho důvodu, že správní orgány dosud vždy rozhodovaly o příspěvku podle § 78 zákona o zaměstnanosti ve správním řízení, aniž by uvažovaly o tom, že by se na tento příspěvek vztahoval § 14 odst. 5 rozpočtových pravidel. IV.
6. Žalovaný se ve vyjádření ke kasační stížnosti ztotožnil s názorem krajského soudu a navrhl její zamítnutí. V. 8 Ads 198/2014 - 38
7. Nejvyšší správní soud při předběžném posouzení věci zjistil, že jeho devátý senát předložil usnesením ze dne 8. 1. 2015, čj. 9 Ads 83/2014 – 37, rozšířenému senátu k posouzení následující otázky: „Je rozhodnutí o neposkytnutí příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením podle § 78 zákona o zaměstnanosti vyloučeno z přezkumu ve správním soudnictví? Je výluka ze soudního přezkumu podle § 14 rozpočtových pravidel týkající se rozhodnutí o poskytnutí dotace aplikovatelná i na rozhodnutí o dotacích, na které je právní nárok, a na rozhodnutí, kterými nebyla dotace přiznána?“
8. Rozšířený senát rozhodl o sporných otázkách rozsudkem ze dne 30. 9. 2015, čj. 9 Ads 83/2014 – 50, ve kterém dospěl k následujícím závěrům: „Výluka ze soudního přezkumu dle § 14 odst. 5 (dříve odst. 4) rozpočtových pravidel se vztahuje pouze na pozitivní rozhodnutí o poskytnutí dotace dle § 14 odst. 4 (dříve odst. 3) rozpočtových pravidel. Rozhodnutí o neposkytnutí příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením dle § 78 zákona o zaměstnanosti je plně přezkoumatelné ve správním soudnictví (§ 65 odst. 1 s. ř. s.).“
9. Osmý senát následně rozhodl výrokem I. tohoto rozsudku v souladu s § 48 odst. 5 s. ř. s. o pokračování v řízení.
10. Poté posoudil kasační stížnost v mezích jejího rozsahu a uplatněných důvodů a zkoumal přitom, zda napadené rozhodnutí netrpí vadami, k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti (§ 109 odst. 3, 4 s. ř. s.).
11. Kasační stížnost je důvodná.
12. Podstatou kasační stížnosti je námitka, že rozhodnutí o neposkytnutí příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením podle § 78 zákona o zaměstnanosti není vyloučeno ze soudního přezkumu podle § 14 odst. 5 rozpočtových pravidel ve znění účinném od 1. 8. 2012. Nárok na příspěvek podle § 78 zákona o zaměstnanosti vzniká stěžovateli ze zákona; jeho neposkytnutí je tudíž způsobilé zasáhnout stěžovatelova veřejná subjektivní práva. Nemožnost domáhat se zákonného nároku u soudu by rovněž znamenala odepření spravedlnosti. Nejvyšší správní soud těmto námitkám přisvědčil.
13. Rozšířený senát dospěl ve shora citovaném rozsudku čj. 9 Ads 83/2014 – 50 k závěru, že příspěvek podle § 78 zákona o zaměstnanosti má povahu účelové dotace; přímo z textu § 78 zákona o zaměstnanosti je přitom nepochybné, že zaměstnavateli na něj vzniká nárok při splnění zákonných podmínek: „zaměstnavateli (…) se poskytuje příspěvek (…) příspěvek náleží zaměstnavateli měsíčně ve výši (…) úřad práce vydá rozhodnutí o poskytnutí příspěvku, pokud zaměstnavatel splňuje (…).“ Uvedený závěr vyplývá i z důvodové zprávy k návrhu zákona o zaměstnanosti, jakož i ze smyslu a účelu tohoto příspěvku, jímž je stimulovat zájem zaměstnavatelů o zaměstnávání osob se zdravotním postižením (které mají přirozeně obtížnější situaci při hledání vhodného zaměstnání) a kompenzovat případné snížené výnosy a zvýšené náklady související s jejich zaměstnáváním. Zaměstnavatel tedy může při splnění zákonných podmínek legitimně očekávat, že mu 8 Ads 198/2014 - 39 příspěvek bude poskytnut. Zamítavé rozhodnutí o příspěvku jednoznačně zasahuje jeho veřejná subjektivní práva, a nemůže být vyloučeno z přezkumu ve správním soudnictví.
14. S poukazem na shora uvedené důvody Nejvyšší správní soud zrušil usnesení krajského soudu a věc mu vrátil k dalšímu řízení. V něm je krajský soud vázán právním názorem vyjádřeným v tomto rozsudku (srov. § 110 odst. 4 s. ř. s.). Krajský soud rozhodne v novém rozhodnutí i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti (srov. § 110 odst. 3 věta první s. ř. s.). P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně 4. listopadu 2015 JUDr. Jan Passer předseda senátu