8 Afs 127/2024

Rubrum

8 Afs 127/2024-46 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Milana Podhrázkého a soudců Štěpána Výborného a Jitky Zavřelové v právní věci žalobkyně: PRINCO International, spol. s r. o, sídlem Panuškova 1299, Praha 4, zastoupena Mgr. Lukášem Regecem, advokátem, sídlem V parku 2316/12, Praha 4, proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství, sídlem Masarykova 427/31, Brno, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 9. 3. 2022, č. j. 9089/22/5300-22441-709739, o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 13. 3. 2024, č. j. 8 Af 10/2022-86, takto:

Výrok

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 13. 3. 2024, č. j. 8 Af 10/2022-86, s e r u š í a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění

I. Vymezení věci

1. Finanční úřad pro hlavní město Prahu (dále též „správce daně“) dodatečnými platebními výměry ze dne 22. 1. 2021 a 25. 1. 2021 doměřil žalobkyni daň z přidané hodnoty za zdaňovací období leden až říjen 2017.

2. Žalobou napadeným rozhodnutím žalovaný zamítl odvolání žalobkyně a dodatečné platební výměry potvrdil.

3. Žalobu žalobkyně proti rozhodnutí žalovaného zamítl Městský soud v Praze nyní napadeným rozsudkem.

4. Městský soud konstatoval, že „úvahy a z nich vyplývající závěry žalovaného, obsažené v odůvodnění napadeného rozhodnutí, shledal přezkoumatelnými, takže na ně v dalším 8 Afs 127/2024 odkazuje“. Doplnil, že žalobní námitky jsou v podstatné míře shodné s námitkami, které žalobkyně uplatnila v podaném odvolání, takže „v dalším proto vycházel právě z argumentace v odůvodnění napadeného rozhodnutí, na kterou dále odkazuje.“ Ve vztahu k jednotlivým žalobním námitkám městský soud uvedl, že závěry žalovaného považuje za přezkoumatelné a věcně správné.

II. Podání účastníků řízení

5. Proti rozsudku městského soudu podává žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) kasační stížnost.

6. Stěžovatelka namítá, že městský soud bez dalšího převzal hodnocení důkazů provedené finančními orgány, aniž by zhodnotil jí tvrzené skutečnosti. Stěžovatelka je přesvědčena, že finanční orgány při posuzování jejího povědomí o možné existenci daňového podvodu postupovaly nesprávně, protože nemohla vědět, že pořizovaná reklamní plnění od obchodní korporace GABNERIA s.r.o. jsou zatížena daňovým podvodem. K nestandardním okolnostem u prověřovaných reklamních služeb stěžovatelka uvádí, že prokázala, že v době realizace reklamních služeb tyto okolnosti neexistovaly.

7. Žalovaný ve vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že se ztotožňuje s posouzením věci městským soudem. Odkázal na odůvodnění žalobou napadeného rozhodnutí a na vyjádření k žalobě. V podrobnostech uvedl, proč nepovažuje kasační námitky za důvodné.

III. Posouzení věci Nejvyšším správním soudem

8. Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek městského soudu v rozsahu kasační stížnosti (§ 109 odst. 3 a 4 s. ř. s.). Ve věci rozhodl bez nařízení jednání za podmínek vyplývajících z § 109 odst. 2 s. ř. s.

9. Kasační stížnost je důvodná.

10. Nejvyšší správní soud nejprve posoudil, zda je rozsudek městského soudu přezkoumatelný. Nepřezkoumatelný rozsudek zpravidla vůbec nenabízí prostor k úvahám o námitkách věcného charakteru, a je tudíž nezbytné jej zrušit.

11. Za nepřezkoumatelné (pro nedostatek důvodů) lze označit zejména takové rozhodnutí, v němž soud zcela opomene vypořádat některou z uplatněných námitek (viz například rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 10. 2005, č. j. 1 Afs 135/2004-73, č. 787/2006 Sb. NSS, či ze dne 8. 4. 2004, č. j. 4 Azs 27/2004-74), resp. pokud z jeho odůvodnění není zřejmé, proč soud nepovažoval za důvodnou právní argumentaci a proč námitky účastníka považuje za liché, mylné nebo vyvrácené, a to zejména tehdy, jde-li o právní argumentaci, na níž je postaven základ žaloby (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 7. 2005, č. j. 2 Afs 24/2005-44, č. 689/2005 Sb. NSS).

12. Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že rozsudek městského soudu je nepřezkoumatelný. 8 Afs 127/2024-47 pokračování

13. Stěžovatelka v podané žalobě přednesla ucelenou polemiku se závěry obsaženými v rozhodnutí žalovaného. Stěžovatelka namítla, že „ztracená daň“ byla vytvořena tím, že obchodní korporaci GABNERIA s.r.o. jako dodavatelce byla stanovena daň dle pomůcek, přičemž v této situaci byl správce daně povinen zahrnout do výsledné daně i odpočty, o kterých měl informace, že jsou výsledkem fakticky existujících a přijatých zdanitelných plnění. Stěžovatelka provedla důkladný rozbor tzv. Axel Kittel testu a rozvedla, že ztracená daň nemůže mít souvislost s popsanými reklamními službami. Stěžovatelka obšírně sporovala závěry správce daně a žalovaného o existenci nestandardních okolností svědčících neodvedení daně v důsledku podvodného jednání, a to především ve vztahu ke společnosti GABNERIA s.r.o. V této části výslovně polemizovala se závěry žalovaného vyslovenými v žalobou napadeném rozhodnutí. Stěžovatelka dále reagovala na argumentaci žalovaného týkající se její vědomosti o zapojení do obchodního řetězce zasaženého daňovým podvodem a přednášela další skutečnosti, které měly závěry žalovaného vyvrátit.

14. Městský soud v celém odůvodnění napadeného rozsudku ovšem de facto pouze odkázal na rozhodnutí žalovaného, aniž by uplatněné žalobní body vypořádal. K námitce identifikace chybějící daně městský soud toliko uvedl, že „žalovaný se touto záležitostí podrobně zabýval v bodech [53] až [57], kde pojednal o skutečnostech, na jejichž základě závěr o chybějící dani učinil. Městský soud se s těmito závěry žalovaného ztotožnil a konstatuje, že žalobcovy žalobní argumenty tyto závěry nijak nevyvrací.“ K poukazu žalobkyně na tzv. Axel Kittel test konstatoval, že „touto problematikou se žalovaný zabýval v bodech [120] až [125] odůvodnění napadeného rozhodnutí. Jeho argumentaci soud shledal srozumitelnou a přezkoumatelnou, s tím, že závěry tam vyjádřené aproboval a v plné míře na ně odkazuje. Žalobcova polemika s těmito závěry neobsahovala argumenty, jež by mohly vést k revizi závěrů žalovaného.“ Ohledně tzv. nestandardních okolností městský soud pouze uvedl, že „k tomu se žalovaný obsáhle vyjádřil v odůvodnění napadeného rozhodnutí, jmenovitě v jeho bodech [58] až [78] a dále [126] až [129]. Soud i zde konstatuje, že úvahy a závěry žalovaného shledal přezkoumatelnými a věcně správnými, a proto na ně v plném rozsahu odkazuje.“ K námitce hodnocení objektivních okolností opět odkázal na žalované rozhodnutí s tím, že „touto záležitostí se žalovaný rovněž obsáhle zabýval k odvolací námitce žalobce v bodech [82] až [99] a dále [130] až [139] odůvodnění napadeného rozhodnutí. Také zde soud konstatuje, že úvahy a závěry žalovaného shledal přezkoumatelnými a věcně správnými, a proto na ně v plném rozsahu odkazuje.“ Z uvedeného vyplývá, že městský soud namísto alespoň stručného a výstižného odůvodnění svého právního názoru vždy pouze odkázal na příslušné body rozhodnutí žalovaného a povšechně uvedl, že rozhodnutí žalovaného považuje za přezkoumatelné a jeho závěry za věcně správné. Tímto postupem odůvodnil svůj rozsudek zcela mechanicky, bezmyšlenkovitě a nedostatečně, přestože stěžovatelčina žalobní argumentace nebyla obecná a nekopírovala pouze odvolací námitky, resp. námitky uplatněné v řízení před žalovaným.

15. Nejvyšší správní soud nepopírá, že krajský (zde městský) soud může ve svém odůvodnění odkázat na přezkoumávané rozhodnutí správních orgánů, resp. se s jejich odůvodněním ztotožnit. V duchu zásady hospodárnosti a ekonomie řízení totiž není smyslem soudního přezkumu stále dokola podrobně opakovat již jednou správně vyřčené (viz například rozsudky NSS ze dne 2. 7. 2007, č. j. 4 As 11/2006-86, ze dne 27. 7. 2007, č. j. 8 Afs 75/2005-130, č. 1350/2007 Sb. NSS, nebo ze dne 29. 5. 2013, č. j. 2 Afs 37/2012-47). Nejvyšší správní soud proto obecně považuje za přípustné, aby si krajský soud, nedochází-li k jiným závěrům, správné závěry žalovaného se souhlasnou poznámkou osvojil, je-li 8 Afs 127/2024 napadené správní rozhodnutí řádně odůvodněno. Uvedené však lze uplatnit v situaci, opakuje-li žalobce odvolací argumentaci, neboť doslovnou repeticí odvolacích námitek fakticky nepolemizuje se závěry žalovaného správního orgánu.

16. V posuzované věci sice některé žalobní námitky byly věcně totožné s odvolacími, tento postup však odpovídal skutečnosti, že žalovaný stěžovatelčino odvolání zamítl a jejím odvolacím námitkám nepřisvědčil. Nelze však tvrdit, že podaná žaloba obsahovala doslovně převzatou argumentaci z odvolání. Městský soud proto nemohl toliko odkázat na vypořádání totožných námitek v žalobou napadeném rozhodnutí. Naopak bylo jeho povinností alespoň v základu vyložit, proč považuje závěry žalovaného za skutkově i právně správné. V odůvodnění napadeného rozsudku ovšem městský soud žádné vlastní právní názory ve vztahu k žalobní argumentaci nepřednesl. Nejvyšší správní soud zároveň nepopírá, že rozsudek krajského (městského) soudu může být stručný, na čemž v obecné rovině není nic špatného, naopak stručnost přispívá k efektivitě a rychlosti soudního rozhodování (rozsudek NSS ze dne 24. 10. 2024, č. j. 8 Afs 273/2023-52, bod 42). Stručnost však nemůže být na újmu řádnému vypořádání podstaty žalobní argumentace, což nastalo v nyní posuzovaném případě.

17. Nejvyšší správní soud uzavírá, že napadený rozsudek městského soudu shledal jako celek nepřezkoumatelným. Městský soud v dalším řízení řádně vypořádá uplatněné žalobní námitky, které sezná z obsahu podané žaloby.

18. Vzhledem k tomu, že Nejvyšší správní soud posoudil rozsudek městského soudu jako nepřezkoumatelný, nezabýval se dále námitkami stěžovatelky ohledně jeho nezákonnosti. Nejvyšší správní soud se může zabývat zákonností napadeného rozsudku jen v té míře, ve které tomu nebrání jeho nepřezkoumatelnost. V nynějším případě zjištěná nepřezkoumatelnost napadeného rozsudku posouzení věcných námitek znemožňuje, protože dosud neřešené žalobní námitky svým obsahem odpovídají kasačním námitkám, případně se jedná o dílčí otázky, jejichž zodpovězení je na místě až po posouzení merita věci (viz námitka neprovedení výslechu svědka Stejskala). Věcné vypořádání žalobních námitek Nejvyšší správní soud nikterak nepředjímá.

IV. Závěr a náklady řízení

19. Nejvyšší správní soud shledal ze shora uvedených důvodů kasační stížnost důvodnou, a proto napadený rozsudek městského soudu ze shora uvedených důvodů zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení (§ 110 odst. 1 s. ř. s.). V dalším řízení je městský soud vázán právním názorem Nejvyššího správního soudu vyjádřeným v tomto rozsudku (§ 110 odst. 4 s. ř. s.).

20. O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti rozhodne městský soud v novém rozhodnutí (§ 110 odst. 3 s. ř. s.).

Poučení

Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné (§ 53 odst. 3 s. ř. s.). V Brně 18. září 2025 8 Afs 127/2024-48 pokračování Milan Podhrázký předseda senátu