8 Afs 179/2019

Rubrum

8 Afs 179/2019-32 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miloslava Výborného a soudců JUDr. Petra Mikeše, Ph.D., a JUDr. Milana Podhrázkého, Ph.D., v právní věci žalobkyně: Amber-graf s.r.o. v likvidaci (vymazána z obchodního rejstříku z důvodu ukončení likvidace dne 9. 5. 2019), se sídlem Nerudova 209/10, Praha 1, zast. Mgr. Bc. Janou Dlouhou, advokátkou se sídlem Hornoměstská 357/25, Velké Meziříčí, proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství, se sídlem Masarykova 427/31, Brno, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 9. 3. 2017, čj. 11256/17/5100-41453-712277, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 30. 4. 2019, čj. 31 Af 43/2017-107, takto:

Výrok

I. Kasační stížnost s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Nejvyšší správní soud obdržel dne 10. 6. 2019 kasační stížnost podanou advokátkou Mgr. Bc. Janou Dlouhou jménem žalobkyně. Kasační stížnost směřovala proti v záhlaví citovanému rozsudku Krajského soudu v Brně, který žalobu žalobkyně zamítl. Zástupkyně žalobkyně v kasační stížnosti upozornila na to, že usnesením Městského soudu v Praze ze dne 19. 6. 2018 byla žalobkyně zrušena s likvidací a dne 9. 5. 2019 byla žalobkyně z důvodu ukončení likvidace z obchodního rejstříku vymazána. Krajský soud v Brně měl proto řízení přerušit a iniciovat znovuobnovení žalobkyně jako právnické osoby a nikoliv vydat ve věci meritorní rozhodnutí. Zástupkyně žalobkyně nebyla o likvidaci společnosti vyrozuměna; uvedla, že kasační stížnost podává z procesní opatrnosti s ohledem na běh lhůty, podotkla však, že je otázkou, zda bylo vůbec meritorní rozhodnutí krajského soudu platně doručeno. Výmazem právnické osoby z obchodního rejstříku právnická osoba zaniká, dochází tedy i k zániku procesní plné moci udělené advokátu, Pokud by se soud s tímto závěrem ztotožnil, pak musí být napadený rozsudek doručen přímo účastníku řízení, a to včetně dopadu na počátek běhu lhůty.

2. Před posouzením důvodnosti kasační stížnosti se Nejvyšší správní soud zabýval splněním podmínek řízení o kasační stížnosti. Z úřední činnosti přitom zjistil, že usnesením Městského soudu v Praze ze dne 19. 6. 2018, čj. 85 Cm 1396/2018-3, byla žalobkyně zrušena a byla nařízena její likvidace. Likvidátorem byl jmenován Ing. Tomáš 8 Afs 179/2019 Poláček. Dne 9. 5. 2019 byla žalobkyně vymazána z obchodního rejstříku. Nejvyšší správní soud pak ze spisu krajského soudu zjistil, že napadený rozsudek byl vydán dne 30. 4. 2019 a doručen do datové schránky zástupkyně žalobkyně dne 27. 5. 2019, tedy až po výmazu žalobkyně z obchodního rejstříku.

3. Výmaz žalobkyně z obchodního rejstříku má konstitutivní účinek v tom smyslu, že žalobkyně ke dni 9. 5. 2019 jako právnická osoba a tudíž jako možný subjekt právních vztahů všeho druhu včetně vztahů procesních, zanikla.

4. Podle § 64 s. ř. s. nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se pro řízení ve správním soudnictví přiměřeně ustanovení prvé a třetí části občanského soudního řádu. Podle § 103 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), kdykoli za řízení přihlíží soud k tomu, zda jsou splněny podmínky, za nichž lze jednat ve věci (podmínky řízení).

5. Podmínkami řízení se rozumí podmínky, za nichž soud může rozhodnout ve věci samé. Nedostatek některé podmínky nebo její zánik v průběhu řízení má procesní následky odvislé od toho, zda jde o nedostatek podmínky odstranitelný či neodstranitelný. Vždy však nedostatek některé z podmínek řízení způsobuje, že soud nesmí před jeho odstraněním vydat meritorní rozhodnutí. Podmínkami řízení jsou tedy takové podmínky, bez jejichž existence nemůže dojít k rozhodnutí ve věci samé. Teorie procesního práva (viz např. Drápal, L., Bureš, J. et al. Občanský soudní řád I, II Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, str. 669) a ve shodě s ní soudní praxe (viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 2. 2009, čj. 4 Ads 127/2008-73) řadí mezi podmínky řízení, mimo jiné, způsobilost být účastníkem řízení (§ 33 odst. 2 s. ř. s.). Postup soudu v případě, že účastník během řízení ztratí způsobilost být účastníkem řízení, je upraven v § 107 o. s. ř.

6. Jestliže účastník ztratí po zahájení řízení způsobilost být účastníkem řízení dříve, než řízení bylo pravomocně skončeno, posoudí soud podle povahy věci, zda v řízení může pokračovat. Není-li možné v řízení ihned pokračovat, soud řízení přeruší. O tom, s kým bude v řízení pokračováno, soud rozhodne usnesením (§ 107 odst. 1 o. s. ř.). Ztratí-li způsobilost být účastníkem řízení právnická osoba a umožňuje-li povaha věci pokračovat v řízení, jsou jejím procesním nástupcem, nestanoví-li zákon jinak, ti, kteří po zániku právnické osoby vstoupili do jejích práv a povinností, popřípadě ti, kteří po zániku právnické osoby převzali práva a povinnosti, o něž v řízení jde (§ 107 odst. 3 o. s. ř.).

7. Jak je patrné z výše uvedeného, zanikla žalobkyně po vydání napadeného rozsudku, avšak před nabytím jeho právní moci, tedy přede dnem doručení napadeného rozsudku žalobkyni. V době vydání napadeného rozsudku tedy žalobkyně ještě existovala a krajský soud nepochybil, pokud rozhodl ve věci napadeným rozsudkem. V mezidobí od vydání rozsudku a jeho doručení však žalobkyně zanikla. Tím zanikla i plná moc jí udělená. Plná moc již zaniklé žalobkyně nemohla proto založit zástupčí oprávnění Mgr. Bc. Jany Dlouhé v nyní projednávané věci.

8. Za dané procesní situace Nejvyšší správní soud konstatuje, že nemohl kasační stížnost žalobkyně věcně projednat a odmítl ji podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. pro nesplnění podmínky řízení. Šlo totiž o kasační stížnost už neexistující žalobkyně, tedy – jak již uvedeno – nonsubjektu, který ji podat nemůže. 8 Afs 179/2019

9. O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti rozhodl Nejvyšší správní soud v souladu s § 60 odst. 3 věty první s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně 15. srpna 2019 JUDr. Miloslav Výborný předseda senátu