8 Afs 54/2013

Rubrum

8 Afs 54/2013 – 50 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jana Passera a soudců Mgr. Davida Hipšra a JUDr. Michala Mazance v právní věci žalobce: P. K., zastoupeného JUDr. Stanislavem Červencem, advokátem se sídlem Římská 10, Praha 2, proti žalovanému: Generální ředitelství cel, se sídlem Budějovická 7, Praha 4, proti rozhodnutí Celního ředitelství Praha ze dne 21. 1. 2010, čj. 490-2/2010-170100-21, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 24. 4. 2013, čj. 9 Af 17/2010 – 61, takto:

Výrok

Kasační stížnosti s e odkladný účinek n e p ř i z n á v á .

Odůvodnění

1. Platebním výměrem ze dne 25. 11. 2009, čj. 09CZ176600-W060027-5, Celní úřad Benešov vyměřil žalobci celní dluh v celkové výši 368 718,20 Kč.

2. Celní ředitelství Praha zamítlo žalobcovo odvolání proti shora uvedenému platebnímu výměru rozhodnutím ze dne 21. 1. 2010, čj. 490-2/2010-170100-21. Proti tomuto rozhodnutí se žalobce bránil žalobou, kterou Městský soud v Praze zamítl.

3. Proti rozsudku městského soudu podal žalobce (stěžovatel) kasační stížnost a požádal, aby byl kasační stížnosti přiznán odkladný účinek. Stěžovatel uvedl, že je dlouhodobě v tíživé osobní a životní situaci, neboť se mu dlouhodobě nedaří najít práci. Rozhodnutí o vyměření celního dluhu velmi těžce dopadlo na jeho rodinu, je nedůvodné a nepřiměřeně tvrdé. Za své jednání byl stěžovatel již sankcionován propadnutím vozidla. Výkon napadeného rozhodnutí by pro stěžovatele představoval nenahraditelnou újmu a přiznání odkladného účinku kasační stížnosti není v rozporu s veřejným zájmem.

4. Žalovaný navrhl, aby soud zamítl návrh na přiznání odkladného účinku. Napadený platební výměr je vykonatelný od roku 2009. Stěžovatelův návrh je zjevně nedůvodný. Stěžovatelovo tvrzení, že se nachází v tíživé životní situaci, je příliš obecné, neboť nemá žádnou vypovídací hodnotu o jeho skutečné finanční situaci, ani není doloženo odpovídajícími důkazy. 8 Afs 54/2013 – 51

5. Nejvyšší správní soud při posouzení návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti vycházel z následujících skutečností, úvah a závěrů.

6. Podle § 107 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“), nemá kasační stížnost odkladný účinek. Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat; přitom užije přiměřeně § 73 odst. 2 až 5 s. ř. s. Možnost přiznání odkladného účinku kasační stížnosti je ve smyslu § 73 odst. 2 s. ř. s. podmíněna kumulativním naplněním dvou objektivních podmínek: kasační stížnosti lze přiznat odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.

7. Břemeno tvrzení i břemeno důkazní ohledně prokázání splnění podmínek pro přiznání odkladného účinku, tj. negativních právních důsledků spjatých se zrušujícím rozhodnutím krajského soudu, nese v dané věci stěžovatel. Hrozbu nepoměrně větší újmy musí jednak dostatečně určitě tvrdit a rovněž náležitě doložit. Nejvyšší správní soud poukazuje na dispoziční zásadu ovládající celé řízení o kasační stížnosti. Kasační soud není povolán k tomu, aby za navrhovatele vlastní vyhledávací činností zjišťoval či dokazoval důvody pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Žádost o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti proto musí být dostatečně individualizovaná a podepřená konkrétními důkazy (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 1. 2012, čj. 8 As 65/2011 - 74).

8. Uvedené požadavky stěžovatel v posuzovaném případě nenaplnil. V kasační stížnosti požádal o přiznání odkladného účinku, přičemž důvody této žádosti blíže nevysvětlil a neprokázal. Ani z důvodů uvedených v kasační stížnosti nelze dovodit pro stěžovatele hrozbu nepoměrně větší újmy, než jaká může vzniknout přiznáním odkladného účinku jiným osobám. Z tohoto důvodu není naplněna jedna ze dvou kumulativních podmínek stanovených v § 73 odst. 2 s. ř. s. a zdejší soud se proto již nezabýval tím, zda by přiznání odkladného účinku bylo v rozporu s důležitým veřejným zájmem.

9. S odkazem na shora uvedené důvody nepřiznal Nejvyšší správní soud kasační stížnosti odkladný účinek. Nejvyšší správní soud uzavírá, že usnesení o přiznání či nepřiznání odkladného účinku kasační stížnosti je svou podstatou rozhodnutím předběžné povahy a nelze z něj nikterak předjímat rozhodnutí o věci samé. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně 14. října 2013 JUDr. Jan Passer předseda senátu