8 Ao 1/2010
č. j. 8 Ao 1/2010-45
V PLATNOSTICitované zákony (5)
Rubrum
8 Ao 1/2010 - 45 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Michala Mazance a soudců JUDr. Jana Passera a Mgr. Davida Hipšra, v právní věci navrhovatelky: Ing. J. P., zastoupené JUDr. Jaroslavem Trunečkem, advokátem se sídlem v Dobříši, Pleskotova 1698 (adresa pro doručování Fűgnerovo nám. 1808/3, 120 00 Praha 2), ve věci návrhu na zrušení opatření obecné povahy - změně č. 1 územního plánu obce Nalžovice schválené dne 11. 2. 2010 zastupitelstvem obce Nalžovice, takto:
Výrok
Návrhu na zrušení opatření obecné povahy s e p ř i z n á v á odkladný účinek.
Odůvodnění
Navrhovatelka se domáhá zrušení změny č. 1 územního plánu obce Nalžovice, který odpůrce schválil dne 11. 2. 2010, a kterým došlo oproti stávajícímu územnímu plánu obce k vymezení čtyř nových lokalit pro výstavbu. Navrhovatelka brojí proti opatření obecné povahy především proto, že dle jejího názoru je plně dostačující rozsah zastavitelné plochy vymezený již v územním plánu (z roku 2007), přičemž jeho kapacita není zdaleka vyčerpána. Vedle toho navrhovatelka namítala i nedostatek posouzení vlivu na životní prostředí a rovněž nedostatečné vypořádání námitek v průběhu řízení o vydání opatření obecné povahy. Návrh na přiznání odkladného účinku navrhovatelka odůvodnila tím, že její pozemky (konkrétně pozemky parc. č. X, st. X, X, X, X, X, X a X v k. ú. N.) sousedí s jednou ze čtyř lokalit dotčených změnou č. 1 územního plánu, a to OV3-NP. Navrhovatelčiny pozemky parc. č. X a X sousedí přímo s pozemky parc. č. X (dle PK č. X) a č. X, rovněž v k. ú. N., ve vlastnictví E. a D. M.. Navrhovatelka uvedla, že je jí známo, že manželé M. usilují o postavení stavby na těchto pozemcích, a to již delší dobu; v žádosti o zařazení jejich pozemků do změny č. 1 územního plánu původně uvedli záměr postavit na nich penzion, v návrhem napadeném opatření obecné povahy je uveden rodinný dům. Opakovaně vyjadřovali záměr začít s výstavbou objektu co nejdříve a dle navrhovatelky není vyloučeno, že výhledově počítají se změnou stavby před dokončením nebo změnou jejího užívání na původně zamýšlený penzion. 8 Ao 1/2010 - 46 Přiznání odkladného účinku by dle navrhovatelky zabránilo komplikacím ohledně zrušení změny č. 1 územního plánu v případě, že by v mezidobí byl vydán „veřejnoprávní titul ke stavbě“ nebo pokud by dokonce již došlo k faktickému započetí stavby. Naopak s ohledem na krátkou zákonnou lhůtu pro vydání rozhodnutí ve věci samé se odkladný účinek nedotkne nepřiměřeným způsobem práv třetích osob. Hrozící újmu spatřovala navrhovatelka v tom, že případná výstavba na bezprostředně sousedících pozemcích by měla na své okolí vliv jak v důsledku provádění stavby jako takové tak i zástavbou pozemků samotnou. Odpůrce se k návrhu na přiznání odkladného účinku nevyjádřil. Podle § 73 odst. 2 s. ř. s. soud přizná odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce (zde navrhovatele) nenahraditelnou újmu a přiznání odkladného účinku se nedotkne nepřiměřeným způsobem nabytých práv třetích osob a není v rozporu s veřejným zájmem. Nejvyšší správní soud připomíná, že důvody žádosti o přiznání odkladného účinku jsou odlišné od důvodů návrhu ve věci samého. Zatímco v návrhu uvádí navrhovatel důvody, pro které je rozhodnutí nezákonné, v žádosti o odkladný účinek zdůvodňuje, proč by měl být účinek napadeného opatření obecné povahy odložen do meritorního rozhodnutí věci. Nejvyšší správní soud judikuje, že v případě odkladného účinku kasační stížnosti (dle § 107 s. ř. s. ve spojení s § 73 s. ř. s.) musí být vliv stížností napadeného rozhodnutí krajského soudu na právní sféru stěžovatele zcela mimořádný a jeho důsledky by musely být spojeny s okamžitým výkonem rozhodnutí, kterému by proto bylo třeba předejít. Podmínkou pro přiznání odkladného účinku návrhu je tedy především hrozba nenahraditelné újmy způsobené navrhovateli v důsledku napadeného rozhodnutí. Pojem nenahraditelné újmy ve smyslu § 73 odst. 2 s. ř. s., na němž institut přiznání odkladného účinku spočívá, nelze chápat absolutně: přísně vzato je totiž téměř každá újma jistým způsobem nahraditelná. Za nenahraditelnou újmu je tak třeba považovat takovou, již lze nahradit jen s nepřiměřenými náklady či s vynaložením takového úsilí, jež nelze rozumně žádat. Újmu tvrzená navrhovatelkou, spočívající v negativních vlivech stavby na sousedních pozemcích, je nutno posuzovat v širším kontextu s přihlédnutím ke specifické povaze opatření obecné povahy. Opatření obecné povahy, na rozdíl od správních rozhodnutí, proti nimž lze podat žalobu a na něž prvotně dopadá § 73 s. ř. s., zasahuje širší okruh osob, nikoli pouze v rozhodnutí jmenovitě vymezeného adresáta. Z tohoto úhlu pohledu je také tedy nutno nazírat možnou újmu, která by v důsledku napadeného opatření obecné povahy mohla vzniknout. Ačkoliv je účastníkem řízení dle § 101a a násl. vedle odpůrce pouze navrhovatel a účast dalších osob na řízení je zákonem vyloučena (§ 101b s. ř. s.), nutno připomenout, že soud při přezkoumávání opatření obecné povahy není vázán návrhem a je hodnotí veškerá přezkumná kritéria definovaná v § 101d odst. 1 s. ř. s. 8 Ao 1/2010 - 47 Rozhodnutí soudu ve věci má tedy za následek dopad na veškeré osoby, jichž se opatření obecné povahy dotýká. Z tohoto důvodu je tedy soud povinen také v rámci posuzování odkladného účinku návrhu povinen přezkoumávat jeho dopad z pohledu nejen navrhovatele, ale i těchto dalších osob. V tomto náhledu Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v posuzovaném případě jsou dány důvody pro přiznání návrhu na odkladný účinek návrhu na zrušení opatření obecné povahy: Újma, která by mohla vzniknout navrhovatelce tím, že by vlastníci sousedních pozemků mohli uspět na základě změny č. 1 územního plánu obce Nalžovice se žádostí o povolení stavby a se stavbou také započít, je tvrzená důvodně. Soud nezkoumal, zda tito vlastníci skutečně podali příslušný návrh ke správnímu orgánu, či zda tvrzení navrhovatelky ohledně jejich úmyslu v nejbližší době stavět (ať již obytný dům či penzion) jsou pravdivá a tvrzené skutečnosti jsou reálně hrozící. Soud však uvážil, že hrozbu, že na některých pozemcích, které byly zahrnuty do změny č. 1 územního plánu, může být v nejbližší době započato s výstavbou, resp. učiněny kroky k ní vedoucí, lze považovat za reálnou. Proto také, zejm. s ohledem na krátkost lhůty, kterou zákon stanoví pro rozhodnutí ve věci samé (§ 101d odst. 2 in fine) soud uzavřel, že přiznání odkladného účinku se nedotkne nepřiměřeným způsobem (nabytých) práv třetích osob, resp. že na základě samotné změny územního plánu třetí osoby žádná práva nenabyly, a že také není dán rozpor s veřejným zájmem. Jelikož byly všechny zákonné podmínky pro přiznání odkladného účinku návrhu na zrušení opatření obecné povahy splněny, Nejvyšší správní soud návrhu navrhovatelky na přiznání odkladného účinku vyhověl. P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně 2. dubna 2010 JUDr. Michal Mazanec předseda senátu
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.