8 As 145/2025

Rubrum

8 As 145/2025-50 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Petra Mikeše (soudce zpravodaj) a soudců Pavla Molka a Radima Kadlčáka v právní věci žalobkyně: nezl. B. V. N., zast. zákonnou zástupkyní T. T. H., právně zast. Mgr. Markem Sedlákem, advokátem, sídlem Kašparovo náměstí 2271/5, Praha, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, sídlem Nad Štolou 936/3, Praha 7, proti rozhodnutí ministra vnitra ze dne 23. 1. 2025, č. j. MV- 173676-3/SO-2024, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 30. 7. 2025, č. j. 6 A 18/2025-40, takto:

Výrok

Věc s e p o s t u p u j e rozšířenému senátu.

Odůvodnění

I. Vymezení věci

1. Předmětem sporu je to, zda byly řádně posouzeny okolnosti a podmínky žádosti žalobkyně o občanství dle § 28 zákona č. 186/2013 Sb., o státním občanství České republiky. Postupující senát se však předně zabýval tím, zda může kasační stížnost projednat s ohledem na to, že ani po doplnění, ke kterému lze přihlížet, neobsahuje výslovný návrh výroku rozhodnutí soudu.

2. Ministerstvo vnitra žalobkyni zamítlo žádost o udělení státního občanství. Žalovaný ve shora uvedeném rozhodnutí o rozkladu závěry správního orgánu prvního stupně potvrdil. Městský soud následně zamítl její žalobu.

3. Žalobkyně (dále „stěžovatelka“) napadla rozsudek krajského soudu blanketní kasační stížností doručenou NSS dne 18. 8. 2025. Tvrzení stěžovatelky nebyla dostatečně konkrétní, aby je bylo možno považovat za kasační námitky, a stěžovatelka v kasační stížnosti neuvedla, co navrhuje (petit). Kasační stížnost tak nesplňovala náležitosti podle § 106 odst. 1 s. ř. s. NSS proto usnesením ze dne 5. 9. 2025, č. j. 8 As 145/2025-10, stěžovatelku podle § 106 odst. 3 s. ř. s. vyzval, aby ve lhůtě 1 měsíce od doručení tohoto usnesení doplnila kasační stížnost doručenou 18. 8. 2025 o důvody, pro které napadá rozhodnutí městského soudu, a uvedla, co navrhuje. Současně ji NSS poučil o následcích nedoplnění kasační stížnosti. 8 As 145/2025 Uvedené usnesení bylo stěžovatelce doručeno 8. 9. 2025. Lhůta pro odstranění vad kasační stížnosti tedy uplynula 8. 10. 2025.

4. Dne 6. 10. 2025 bylo NSS doručeno podání stěžovatelky označené jako „Doplnění kasační stížnosti proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 30.07.2025, č.j. 6 A 18/2025-40“. K podání byla připojena příloha (nájemní smlouva s předávacím protokolem bytu). Text tohoto podání je však počínaje druhou stránkou zjevně neúplný, mimo jiné v něm chybí petit. Naopak příloha je úplná (čitelná). O této skutečnosti vyrozuměl NSS stěžovatelku přípisem ze dne 10. 10. 2025, č. j. 8 As 145/2025-32. Stěžovatelka reagovala podáním doručeným NSS dne 16. 10. 2025, tedy až po vypršení lhůty pro odstranění vad, označeným jako „Opětovné zaslání textu doplnění kasační stížnosti proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 30.07.2025, č.j. 6 A 18/2025-40“, v němž uvedla, že z důvodu technických problémů při převodu formátu textu do pdf souboru došlo k poškození souboru, za což se právní zástupce stěžovatelky omlouvá, a doplnění kasační stížnosti zasílá opětovně. Přílohou bylo doplnění kasační stížnosti s kompletním textem kasačních námitek a petitem.

5. K doplnění kasační stížnosti doručenému NSS dne 16. 10. 2025 (označenému jako opakované zaslání doplnění kasační stížnosti) a k důvodům tam uvedeným NSS nepřihlédl, neboť jde o důvody uplatněné po uplynutí lhůty podle § 106 odst. 3 s. ř. s. Nejvyšší správní soud nemůže akceptovat doplnění, které obdržel až po uplynutí této lhůty. Takový závěr vyplývá jak z judikatury NSS (rozsudek NSS ze dne 31. 1. 2012, č. j. 5 As 11/2011– 187), tak z judikatury Ústavního soudu (nález ze dne 10. 8. 2006, sp. zn. I. ÚS 138/06: „pokud je stěžovatel vyzván k doplnění kasační stížnosti postupem dle § 106 odst. 3 s. ř. s., může rozšířit kasační stížnosti na výroky dosud nenapadené a rozšířit její důvody jen ve lhůtě jednoho měsíce v tomto ustanovení zakotvené, pokud nebyla na včasnou žádost stěžovatele z vážných důvodů soudem prodloužena)“. Stěžovatelka nepodala žádost o prodloužení lhůty podle § 106 odst. 3 s. ř. s. před uplynutím původní lhůty. I pokud by NSS opakované zaslání doplnění kasační stížnosti vstřícně považoval za žádost o prominutí zmeškání lhůty podle § 40 odst. 5 s. ř. s., která je obecně přípustná (rozsudek NSS ze dne 28. 7. 2005, č. j. 2 Afs 95/2005-110, MYS), stěžovatelka v tomto podání neuvedla žádné vážné důvody, pro které by bylo možné zmeškání lhůty prominout. Obecnou omluvu zmeškání lhůty bez uvedení vážného omluvitelného důvodu akceptovat nelze (usnesení NSS ze dne 16. 7. 2025, č. j. 2 Afs 116/2025–22, bod 6, Česká asociace cheerleaders). Stěžovatelka však krom omluvy a prostého konstatování o technické chybě při převodu textu do pdf souboru vážné důvody vedoucí ke zmeškání lhůty nepředložila. Taková chyba proto jde k tíži stěžovatelky, neboť z ničeho neplyne, že nastalé situaci stěžovatelka nemohla předejít například řádnou kontrolou pdf souboru před jeho odesláním datovou schránkou. Proto NSS k opakovanému zaslání doplnění kasační stížnosti nepřihlédl a vycházel z textu doplnění kasační stížnosti, které bylo doručeno NSS včas, dne 6. 10. 2025. Shledal, že by patrně bylo možné i z tohoto neúplného textu seznat alespoň nějaké kasační námitky a ty vypořádat. Zcela však (jak v blanketní kasační stížnosti, tak v jejím doplnění ze dne 6. 10. 2025) chybí petit, tedy návrh, jak má NSS o kasační stížnosti rozhodnout.

II. Důvody postoupení věci rozšířenému senátu

6. Osmý senát Nejvyššího správního soudu při předběžném projednání věci shledal, že je naplněn důvod k postoupení věci k rozhodnutí rozšířenému senátu, neboť existuje 8 As 145/2025-51 pokračování rozporná judikatura jednotlivých senátů tohoto soudu (§ 17 odst. 1 s. ř. s.). Jednotlivé senáty totiž přistupují odlišně k otázce nezbytnosti výslovného uvedení petitu v kasační stížnosti. To má dopad na posouzení přípustnosti kasační stížnosti, tedy zda jsou splněny podmínky řízení podle § 106 odst. 1 ve spojení s § 37 odst. 3 a 5 s. ř. s

7. Dle § 37 odst. 3 s. ř. s. z každého podání musí být zřejmé, čeho se týká, kdo jej činí, proti komu směřuje, co navrhuje, a musí být podepsáno a datováno.

8. V usnesení NSS ze dne 11. 5. 2005, č. j. 3 As 52/2004-43, ČIBE, NSS vymezil, že slovy „co navrhuje“ v § 37 odst. 3 s. ř. s. se rozumí právě to, čeho se žalobce po soudu domáhá, co žádá (žalobní petit).

9. Dle § 106 odst. 1 s. ř. s. kromě obecných náležitostí podání musí kasační stížnost obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, údaj o tom, kdy mu rozhodnutí bylo doručeno. Ustanovení § 37 platí obdobně.

10. Dle § 37 odst. 5 s. ř. s. předseda senátu usnesením vyzve podatele k opravě nebo odstranění vad podání a stanoví k tomu lhůtu. Nebude-li podání v této lhůtě doplněno nebo opraveno a v řízení nebude možno pro tento nedostatek pokračovat, soud podání usnesením odmítne, nestanoví-li zákon jiný procesní důsledek. O tom musí být podatel ve výzvě poučen.

11. Podle § 120 s. ř. s. není-li v ustanoveních dílů 1 a 2 stanoveno jinak, užijí se přiměřeně ustanovení části třetí hlavy I.

12. Z textu doplnění kasační stížnosti doručeného NSS dne 6. 10. 2025 je patrné, jaký rozsudek stěžovatel napadá (je označen soud i č. j. rozsudku), jaké výroky rozsudku (stěžovatel je cituje) a skutečnost, že proti tomuto rozsudku a citovaným výrokům podává kasační stížnost. Z toho lze dovodit, že se domáhá zrušení napadeného rozsudku městského soudu (neboť není pravděpodobné, že by podával kasační stížnost za účelem dosažení opačného výsledku, tedy jejího zamítnutí). Stěžovatel však výslovně neuvádí, co navrhuje. Pokud by bylo výslovné uvedení petitu nezbytné, bylo by tedy namístě tuto kasační stížnost odmítnout a následně se již nezabývat tím, zda z částí textu jsou případně seznatelné kasační námitky, které by bylo možné vypořádat.

13. V rozsudku NSS ze dne 18. 8. 2005, č. j. 2 Azs 42/2005-56, v němž NSS uvažoval, zda je přes nedostatek spočívající v chybějícím petitu kasační stížnost projednatelná, druhý senát shledal, že „pokud stěžovatel brojí kasační stížností proti pravomocnému rozsudku krajského soudu, kterým byla zamítnuta jeho žaloba a zpochybňuje zákonnost tohoto rozsudku i postupu jak krajského soudu, tak žalovaného, je totiž jediným jeho právně relevantním požadavkem zrušení tohoto rozsudku.“ Druhý senát měl, vzhledem k tomu, že dle něj nelze předpokládat, že by stěžovatel navrhoval zamítnutí kasační stížnosti, za zcela zřejmé, že stěžovatel, ačkoli to výslovně neuvedl, navrhoval, aby NSS napadený rozsudek krajského soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Proto uzavřel, že v daném případě neuvedení petitu v kasační stížnosti nejenže nebylo takovým nedostatkem, kvůli kterému by mohlo dojít k odmítnutí podání, ale nebylo dokonce ani takovým nedostatkem, k jehož odstranění by měl být stěžovatel vyzýván. Z tohoto rozsudku vycházel sedmý senát v rozsudku ze dne 14. 12. 2017, č. j. 7 As 316/2017-37, bod 8, v němž tehdy dospěl k závěru, že „Z obsahu 8 As 145/2025 kasační stížnosti totiž jednoznačně vyplývá, že se stěžovatel domáhá zrušení rozsudku krajského soudu, resp. rozhodnutí správních orgánů.“ I v tomto rozsudku sedmý senát dovodil, že chybějící petit není nedostatkem, pro který by mělo být podání odmítnuto, a uzavřel, že NSS může na základě kasační stížnosti napadený rozsudek v zásadě jen zrušit. V rozsudku ze dne 7. 2. 2025, č. j. 5 As 320/2024-16, pátý senát z částečně nesprávně formulovaného petitu rovněž dovodil, že je zřejmé, že stěžovatel nesouhlasí s výrokem napadeného usnesení krajského soudu a lze předpokládat, že se domáhá jeho zrušení a vrácení krajskému soudu k dalšímu řízení. Ani tehdy NSS stěžovatele k upřesnění petitu nevyzýval.

14. Na chybějící petit v kasační stížnosti však odlišně nahlíží jiná rozhodnutí NSS. V usnesení ze dne 10. 3. 2016, č. j. 7 Azs 12/2016-18, sedmý senát poté, co stěžovatel na výzvu petit nedoplnil (ani jinak nereagoval) shledal, že „Požadavek, aby petit byl přesný, určitý a srozumitelný není pouze formálním požadavkem na splnění určitých procesních podmínek, ale je zcela nezbytný pro výsledek řízení. (…) Petit má být logickým vyústěním argumentů, které jsou v podání, v daném případě v kasační stížnosti, uvedeny. Petit ve správním soudnictví sice nemá zpravidla takový klíčový význam jako v občanském soudním řízení, zejména v řízení sporném, ale to neznamená, že by bylo možno akceptovat absenci petitu v kasační stížnosti.“ a kasační stížnost s chybějícím petitem odmítl. Odkázal zároveň na souladnou prejudikaturu NSS. Konkrétně na usnesení ze dne 6. 3. 2008, č. j. 7 As 1/2007-43, z nějž výše uvedenou argumentaci převzal. Tehdy stěžovatelka v kasační stížnosti pouze uvedla, že rozhodnutí NSS považuje za „žádoucí a potřebné“ a na výzvu k odstranění vad (upřesnění petitu) již nereagovala. Pouze takto vyjádřené přesvědčení stěžovatelky nepovažoval sedmý senát pro věcné vyřízení kasační stížnosti za dostatečné a kasační stížnost odmítl. Dále sedmý senát odkázal na usnesení ČIBE, v němž stěžovatel i po výzvě k odstranění vad kasační stížnosti uvedl petit, z něhož NSS dovodil, že požaduje, aby krajský soud v řízení o kasační stížnosti provedl jakousi autoremeduru. Takový požadavek považoval třetí senát za nesrozumitelný a v naprostém rozporu se zákonem. To podle třetího senátu bránilo pokračování v řízení o kasační stížnosti, a proto ji odmítl. Stejně tak osmý senát v usneseních ze dne 31. 3. 2010, č. j. 8 As 1/2010-25, ze dne 16. 12. 2020, č. j. 8 Azs 197/2020-27, a ze dne 22. 7. 2021, č. j. 8 As 172/2021-30, nebo devátý senát v usneseních ze dne 7. 4. 2016, č. j. 9 Azs 36/2016-45, a ze dne 3. 11. 2016, č. j. 9 Azs 232/2016-25, odmítly kasační stížnost poté, co stěžovatel řádně nedoplnil petit po výzvě k odstranění vad, ačkoliv byly doplněny důvody kasační stížnosti.

15. Na pomezí výše uvedených dvou pohledů lze spatřovat názor pátého senátu vyjádřený v rozsudku ze dne 15. 2. 2006, č. j. 5 As 19/2005-87, v němž NSS přezkoumal usnesení napadené kasační stížností, a to i přes chybějící návrh výroku rozhodnutí, neboť odstraňování tohoto nedostatku za situace, kdy kasační stížnost byla zjevně nedůvodná, by podle pátého senátu bylo pouze formalismem.

16. V judikatuře NSS lze tedy vysledovat diametrálně rozdílné pohledy na otázku chybějícího návrhu výroku rozhodnutí v kasační stížnosti (petitu). Část výše citované judikatury nepovažuje chybějící výslovné uvedení návrhu výroku rozhodnutí NSS dokonce ani za nedostatek, k jehož odstranění má být stěžovatel vyzýván (pokud je z textu kasační stížnosti patrné, čeho se stěžovatel domáhá). Naopak jiná část judikatury spatřuje v chybějícím návrhu výroku (petitu) vadu kasační stížnosti, a pokud není petit po výzvě k odstranění vad doplněn, spatřuje v tom překážku pro pokračování v řízení, a tedy důvod pro odmítnutí kasační stížnosti. Rozdílné pohledy přináší judikatura i na situaci, kdy je sice 8 As 145/2025-52 pokračování petit uveden, ale je nesprávný, resp. domáhající se něčeho, o čem v řízení o kasační stížnosti rozhodovat nelze.

17. Rovněž nelze vysledovat jednotná kritéria pro situaci, kdy některé senáty připustily dovození petitu z obsahu textu kasační stížnosti, aniž by v ní petit byl výslovně uveden. Tímto kritériem není například ani reakce stěžovatele na výzvu k odstranění vad kasační stížnosti, neboť některé senáty stěžovatele v takovém případě k odstranění vad nevyzvaly (rozsudek č. j. 2 Azs 42/2005-56), další tak sice učinil, ale poté, co tuto vadu stěžovatel neodstranil, v meritorním rozhodnutí neuvedení návrhu výroku přesto akceptovaly (rozsudek č. j. 7 As 316/2017-37).

18. Předkládající senát poukazuje i na rozdílné formulace v soudním řádu správním, pokud jde o výslovnost zákonného požadavku na uvedení petitu. Zatímco v případě řízení před krajským soudem soudní řád správní v některých případech výslovně jako náležitost žaloby uvádí návrh výroku rozsudku [§ 71 odst. 1 písm. f), § 80 odst. 3 písm. d), § 84 odst. 3 písm. d) s. ř. s.], u kasační stížnosti tak v § 106 odst. 1 s. ř. s. nestanoví a odkazuje pouze na § 37 s. ř. s., v němž se v této souvislosti uvádí pouze formulace „co se navrhuje“ a teprve shora zmíněná judikatura NSS (usnesení ČIBE) dovodila, že se tím rozumí petit.

19. Dle předkládajícího senátu tedy není s ohledem na rozpornou judikaturu zřejmé, zda se má slovní spojení co navrhuje v § 37 odst. 3 s. ř. s. ve spojení § 106 odst. 1 s. ř. s., vykládat tak, že aby bylo možno v řízení pokračovat, musí být žalobní petit v kasační stížnosti uveden výslovně, nebo zda postačuje, že je to, co navrhuje, obsahově patrné z textu kasační stížnosti.

20. Osmý senát nemůže ve věci rozhodnout, aniž by se odchýlil od jedné z popsaných judikaturních linií.

III. Závěr

21. Otázka, jež je v judikatuře Nejvyššího správního soudu řešena rozdílně, a kterou předkládá osmý senát rozšířenému senátu k rozhodnutí, proto zní: Je třeba § 37 odst. 3 s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s. vykládat tak, že pokračovat v řízení o kasační stížnosti lze pouze tehdy, pokud stěžovatel výslovně uvede návrh výroku rozhodnutí NSS? P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné. Rozšířený senát bude ve věci rozhodovat ve složení Filip Dienstbier (předseda senátu), Lenka Krupičková, Petr Mikeš, Barbara Pořízková, Ivo Pospíšil, Aleš Roztočil a Karel Šimka. V případě dlouhodobé nepřítomnosti některého ze členů uvedeného senátu může být senát doplněn podle pravidel uvedených v rozvrhu práce Nejvyššího správního soudu o jiné soudce, kterými jsou Radovan Havelec a Vojtěch Šimíček. Účastníci mohou namítnout podjatost těchto soudců (§ 8 odst. 1 s. ř. s.) do jednoho týdne od doručení tohoto usnesení. 8 As 145/2025 V téže lhůtě mohou účastníci rovněž podat svá vyjádření k právní otázce předkládané rozšířenému senátu. V Brně 6. srpna 2026 Petr Mikeš předseda senátu