8 As 171/2017

Rubrum

8 As 171/2017-10 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Michala Mazance a soudců JUDr. Miloslava Výborného a Mgr. Petry Weissové v právní věci žalobce: Ing. P. M., proti žalovanému: Krajský soud v Brně, se sídlem Rooseveltova 16, Brno, proti usnesení žalovaného ze dne 28. 2. 2017, čj. 62 A 132/2016-59, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 14. 6. 2017, čj. 30 A 104/2017-9, takto:

Výrok

I. Kasační stížnost s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou podanou u Krajského soudu v Brně domáhal zrušení usnesení tohoto krajského soudu ze dne 28. 2. 2017, kterým soud odmítl žalobu žalobce směřující proti usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 5. 2016.

2. Krajský soud usnesením označeným v záhlaví žalobu odmítl jako nepřípustnou dle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s.

3. Žalobce (stěžovatel) napadl usnesení krajského soudu kasační stížností.

4. Jednou z podmínek řízení před Nejvyšším správním soudem je povinné zastoupení advokátem. Takové zastoupení se dle § 105 odst. 2 s. ř. s. nevyžaduje tehdy, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

5. Stěžovatel sám nemá vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie, a ani za něj nejedná další osoba. U stěžovatele je tak obecně třeba trvat na povinném zastoupení advokátem v řízení o kasační stížnosti. V nynější věci jde o případ, kdy stěžovatel napadá usnesení krajského soudu, který rozhodl ve věci (o jeho žalobě), proto jej tíží poplatková povinnost za kasační stížnost a musí být 8 As 171/2017-11 zastoupen advokátem (srov. usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu čj. 1 As 196/2014-19).

6. Stěžovatel, ačkoli musí být v řízení o kasační stížnosti zastoupen advokátem, svou kasační stížnost podává sám, aniž by byl takto zastoupen a aniž by se svou kasační stížností spojil návrh na ustanovení zástupce z řad advokátů.

7. Nejvyšší správní soud stěžovatele již několikrát poučil o nutnosti povinného zastoupení advokátem v řízení o kasační stížnosti a o tom, že může navrhnout, aby mu byl ustanoven zástupce z řad advokátů, pokud jsou u něj splněny předpoklady, aby byl osvobozen od soudních poplatků, a je-li to nezbytně třeba k ochraně jeho práv (§ 35 odst. 8 s. ř. s.). Stěžovatel byl takto poučen v řízeních vedených pod sp. zn. 6 As 92/2014, 10 As 83/2014, 10 As 268/2014 a zejména v řízení 9 As 118/2015. Lze proto vycházet ze spolehlivého předpokladu, že jej Nejvyšší správní soud již v minulosti dostatečně informoval jak o nutnosti povinného zastoupení advokátem, tak o možnosti podat návrh na ustanovení zástupce z řad advokátů. Pro nynější řízení se proto jeví neefektivním a formalistickým stejnému stěžovateli opětovně adresovat výzvu k doložení splnění požadavků dle § 105 odst. 2 s. ř. s., případně jej poučovat o možnosti podat návrh na ustanovení zástupce z řad advokátů. Takový postup by ve skutečnosti znamenal, že Nejvyšší správní soud by stěžovatele znovu nadbytečně informoval o skutečnostech, o nichž objektivně musí z minulých řízení vědět (srov. usnesení čj. 9 As 119/2016-18).

8. K tomu je nutno dodat, že stěžovatel opakovaně řetězí žaloby a kasační stížnosti proti rozhodnutím krajského soudu a Nejvyššího správního soudu, ač proti rozhodnutí Nejvyššího správního soudu žádný opravný prostředek, natož žaloba k soudu prvního stupně, přípustný není. Krajský soud nemá pravomoc přezkoumávat rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Vznesené námitky na první pohled nemohou být důvodné a kasační stížnost proti odmítavému usnesení krajského soudu je tak zcela zjevně bez naděje na úspěch. Takto koncipovanou kasační stížnost proto ani obsahově nelze za vážně míněnou kasační stížnosti považovat.

9. Nejvyšší správní soud na základě výše uvedených úvah kasační stížnost odmítl dle § 46 odst. 1 písm. a) ve spojení s § 120 s. ř. s. pro nesplnění podmínky řízení spočívající v povinném zastoupení advokátem v řízení o kasační stížnosti, aniž by jej vyzval k doložení plné moci pro advokáta.

10. O náhradě nákladů řízení Nejvyšší správní soud rozhodl v souladu s § 60 odst. 3 s. ř. s. za použití § 120 s. ř. s., podle něhož nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně 8. srpna 2017 JUDr. Michal Mazanec 8 As 171/2017-12 předseda senátu