8 As 176/2019

Rubrum

8 As 176/2019-9 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Mikeše, Ph.D., a soudců JUDr. Milana Podhrázkého, Ph.D., a JUDr. Michala Mazance v právní věci žalobce: A. H., proti žalovanému: Krajský soud v Ostravě, se sídlem Havlíčkovo nábřeží 1835/34, Ostrava, proti usnesení žalovaného ze dne 26. 2. 2019, čj. 25 A 30/2019-5, o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 14. 5. 2019, čj. 25 A 73/2019-5, takto:

Výrok

I. Kasační stížnost s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

Odůvodnění

1. Žalobce (dále „stěžovatel“) podal proti v záhlaví označenému usnesení žalovaného žalobu. Krajský soud v Ostravě (dále „krajský soud“) shora označeným usnesením žalobu odmítl s poukazem na § 46 odst. 1 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“).

2. Jednou z podmínek řízení před Nejvyšším správním soudem je povinné zastoupení advokátem. Takové zastoupení se dle § 105 odst. 2 s. ř. s. nevyžaduje tehdy, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

3. Stěžovatel sám nemá vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie, a ani za něj nejedná další osoba. Je tak u něj obecně třeba trvat na povinném zastoupení advokátem v řízení o kasační stížnosti. Stěžovatel, ačkoli musí být v řízení o kasační stížnosti zastoupen advokátem, kasační stížnost podává sám, aniž by byl takto zastoupen a aniž by s kasační stížností spojil návrh na ustanovení zástupce z řad advokátů.

4. Dle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. není-li stanoveno jinak, soud usnesením odmítne návrh, nejsou-li splněny podmínky řízení a tento nedostatek je neodstranitelný nebo nebyl přes výzvu odstraněn. 8 As 176/2019

5. Byl-li konkrétní stěžovatel v minulosti ze strany soudu nesčetněkrát zpraven o nutnosti povinného zastoupení advokátem v řízení o kasační stížnosti, není nezbytně nutné, aby v každém dalším řízení o kasační stížnosti byl takový stěžovatel znovu a znovu v daném smyslu poučen a vyzván k doložení plné moci pro advokáta.

6. Stěžovatel se na Nejvyšší správní soud obrátil již ve více než 870 případech, povětšinou svými podáními zahájil řízení o kasační stížnosti. Ze strany soudu byl již mnohokrát poučen o podmínce povinného zastoupení advokátem v řízení o kasační stížnosti.

7. Lze proto vycházet ze spolehlivého předpokladu, že jej soud již v minulosti dostatečně informoval jak o nutnosti povinného zastoupení advokátem, tak o možnosti podat návrh na ustanovení zástupce z řad advokátů. Pro nynější řízení se proto jeví neefektivním a formalistickým stejnému stěžovateli opětovně adresovat výzvu k doložení splnění požadavků dle § 105 odst. 2 s. ř. s., případně jej poučovat o možnosti podat návrh na ustanovení zástupce z řad advokátů. Takový postup by ve skutečnosti znamenal, že Nejvyšší správní soud by stěžovatele znovu nadbytečně informoval o skutečnostech, o nichž objektivně musí z minulých řízení vědět.

8. V projednávané věci lze v zájmu zamezení jakýchkoliv průtahů požadovat, aby u těch řízení, kde je vyžadováno povinné zastoupení advokátem, si toto zastoupení již od počátku stěžovatel zajistil a to současně s podáním kasační stížnosti.

9. V řízení před krajským soudem navíc stěžovatel brojil proti dřívějšímu usnesení Krajského soudu v Ostravě. Nejvyšší správní soud přitom už v minulosti v obdobných případech odmítl kasační stížnosti stěžovatele pro nepřípustnost, neboť dospěl k závěru, že „rozhodnutí soudů vydaná v soudním řízení […] nejsou rozhodnutími správních orgánů v oblasti veřejné správy, a proto nemohou být přezkoumávána ve správním soudnictví“ (usnesení zdejšího soudu ze dne 18. 7. 2018, čj. 10 As 207/2018-19, dále např. usnesení ze dne 17. 10. 2018, čj. 8 As 222/2018-38). Stěžovatel tak již v době podání nyní posuzované kasační stížnosti musel být srozuměn s tím, že tato není z uvedených důvodů přípustná.

10. Stěžovatel tedy podal kasační stížnost, aniž by byl zastoupen advokátem, přičemž tato kasační stížnost je nepřípustná rovněž z důvodu absence pravomoci správních soudů. Nejvyšší správní soud na základě výše uvedených úvah kasační stížnost odmítl dle § 46 odst. 1 písm. a) ve spojení s § 120 s. ř. s. pro nesplnění podmínky řízení spočívající v povinném zastoupení advokátem v řízení o kasační stížnosti a z důvodu absence pravomoci správních soudů k přezkumu napadeného rozhodnutí.

11. O nákladech řízení o kasační stížnosti bylo rozhodnuto dle § 60 odst. 3 ve spojení s § 120 s. ř. s. Dle uvedených ustanovení žádný z účastníků řízení o kasační stížnosti nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné. 8 As 176/2019 V Brně 18. června 2019 JUDr. Petr Mikeš, Ph.D. předseda senátu